296

Odonad, vz Odonud.

Odondati, odundati, odondávati, odun-
dávati = pryč dáti od něčeho, weggeben,
wegstellen. = co odkud: sklenici se stolu.

Odontalgie, e, f., z řec., bolení zubů. —

Odontiaka, pl., n., prostředky k čistění,
upevňování zubů a proti jich bolestem. —
Odontias-is, e,f., řezání-se zoubků dětských.
— Odontolithy, zkamenělé zuby zvířat
předpotopných. — Odontologie, e, f., náuka
o zubech a jich léčení. S. N.

Odonud, odonad, odonudž, odonadž =
z onoho místa, tam odtud, von dorther. Odonad
zprávu posýlali. Kron. tur. — Jel.

Odorati, odorám a odoři; odorávati. —
co čím: mez pluhem, abackern.

Odourati se, sich abrackern. Rk.

Odouti, oduji, ul, ut, utí; odouvati; na-
douti, dmouti. — co. — se. Puchýř se oduje.
Chléb se odul (odpekl se, odpadl). Us. Dch. —
se po čem. Někteří po její ráně oduli se
jako puchýř. Kom. Lab. 33.

Odpáčiti, il, en, ení; odpačovati = pakou
oddělati, wegheben. — co čím: dvéře so-
chorem. — se = bortiti se, sich werfen. Dvéře
se odpáčily. Jg.

Odpad, u, m., odpadnutí, der Abfall. Voda
ze žlabu o. má. Měst. pr. Voda dešťová tam
od starodávna o. měla. Er. — O., západ,
západní strana, der West. St. skl. — O.,
opuštění strany nějaké, die Abtrünnigkeit.
Us. — od čeho: od víry, der Abfall vom
Glauben. MP. 76.

Odpadání, n., der Abfall. O. listí. D.

Odpadati, vz Odpadnouti.

Odpadek, dku, m., co odpadlo, zbytky,
trusky, der Abfall. Odpadky u lnu; pazdeří,
pazdero, otřepky, babiny; při česání koní:
výčes, česanina; u obilí: plevy; u sena: trusy,
drť, měl, mělký; u tesání: odtesky, třísky,
tříštky; u soustruhování: ostružky; u ovoce:
padalky, opadalky, pádel, pádež, padánče,
padavče, padávče, padánek, padánka, spa-
dánka, padavka; u šindele: odrážky. Šp. O-ky
jantarové, solné, z bavlněné příze, Kh., žel-
vinové (co z nich dělati? Vz Prm. III. č. 19.).

Odpadení, n. O. veliké lidu. Pulk. Vz
Odpadnutí.

Odpadlec, lce, m., vypadlec, poběhlec,
odtrženec, výlupek, stržek, nevěrný, povětrný,
ein Abtrünniger, Abgefallener. V. — Jg. O.
od víry. Kom.

Odpadlice, e, f., odpadlkyně, ě, f., eine
Abtrünnige. Jg.

Odpadlictví, n., Apostase.

Odpadlík, a, m. = odpadlec.

Odpadlina, y, f., padlý dobytek, gefal-
lenes Vieh. Zlob.

Odpadlský, apostatisch. O. učení. Žalan.

Odpadlství, n., der Abfall, die Abtrün-
nigkeit. O. od víry.

Odpadlý, kdo odpadl, abgefallen. — O.,
odpeklý, abgebacken. O. chléb (když od kůry
střída odloučena). Jg.

Odpadnouti, dnul a dl, utí; odpadati =
od něčeho padnouti, weg-, ab-, entfallen;
zlaciněti, wohlfeiler werden; odstoupiti, od-
vrátiti se, zběhnouti, utéci, abtrünnig werden,
abfallen, verlassen. Jg. — abs. Horečka od-
padává, šp. m. povoluje, popouští, se mírní,

ochabuje, ubývá jí. Brt. Ta omětka všechna
odpadla (utrhla se). Ros. Drvoštěp pilou
řeže, drtiny odpadají. Kom. Lidé odpadají
(mrou). Partl, kal. Chléb odpadá, odpadl, vz
Odpadlý. Jg. Město odpadlo (odvrátilo se).
V. — Příspěvek odpadne, chybně m.: pře-
stane. Šb., Š. a Ž. Za nepříznivého počasí
odpadá zahradní zábava; v tomto smyslu se
slovesa odpadnouti neužívá, lépe: nebude,
nebude konána; někdy také: v takových
případech přestávají všecky zábavy, omluvy
atd. To číslo programmu odpadne m.: se vy-
pustí, vynechá atd. Důvod odpadá m.: nemá
místa, přestává atd. Brs. 117. — na čem.
Odpadá tělo na zdraví a hyne. Reg. zd.
Dobytek na těle odpadl (zhubeněl). — od
koho, od čeho. Od pána, od víry o. V. Od
počatého úmysla o. Troj. Odpadls mi od
srdečka. Sš mor. ps. Zase k císaři o. Skl. I. 271.

— Pozn. Z těchto příkladů jde, že chybně
soudí ti, kteří tuto vazbu a frasi za špatnou
mají m.: odstoupiti od někoho. — na co.
To zvíře jest 6 stop dlouhé, na ohon od-
padají 2 stopy, šp. m.: To zvíře jest i s ohonem,
který 2 stopy má, 6 stop dlouhé; nebo: na
ohon připadají 2 stopy (Brs. 117.). — čeho.
Odpadli jsú toho. Ctib. Hned ho mnozí od-
padli, řkouce, že veň ďábel vstoupil. V. Když
slunce šlo na západ, TrojanŠtí Řekův odpadli
a vrátili se do města. Troj. 284. Mnozí jeho
odpadechu. Let. 7. — Tkadl,, Bel., Ms. —
v čem: odpadlo v ceně (zlacinělo). Vus., Šm.

— kudy. Voda brázdou odpadá. Šp. — kudy
odkud kam. Aby voda skrze díru (děrou)
z dolů na štolu odpadala. Vys.

Odpadnutí, n., lépe: odpadení, der Abfall,
das Abfallen. O. kamene ode zdi. O. od víry,
D., od pána. V. — O. za chybné se mívá
m.: (odboj), odstoupení, odtržení se, avšak
vz předcházející příklady a Odpadnouti.

Odpadný. O. voda. Abfallwasser, n. Dch.

Odpáliti, il, en, ení, odpalovati, abbrennen,
das Brennen endigen, Jg.; pálením odníti,
wegsengen. D.

Odpanovati, ausherrschen. Ros.

Odpapeženec, nce, m., vom Pabste Ab-
trünniger. Puch.

Odpar, u, m., bolák na noze, ein Fuss-
geschwür. Us. Vz Odpařenina.

Odpárati, odparovati, weg-, abtrennen. —
co od čeho čím: podšívku od šatu nůžkami.

Odpařelisko, a, n., místo ve vodě ne-
zamrzlé. Us. na Ostrav. Tc.

Odpařenina, y, f., odpar, Wunde vom
Schweiss, zum B. unter der Achsel. Čern.

Odpařený, -ŕen, a, o, abgebrüht. — kde.
Kůň po žebrách o. Aesop.

Odpařiti, il, en, ení; odpařovati, ab-, weg-
brühen. — co kde: prádlo v neckách. —
se komu kde. Jemu se pod paždími od-
pařilo. Čern.

Odpařovací, Abdampfungs-. Dch.

Odpařování, n., die Abdampfung. Jg.

Odpartykovati, wegpartiren, wegprakti-
ciren.

Odpásati, odpásám a odpáši; odpasovati
—- pás odpínati, ab-, los-, auf-, entgürten. V.

— co: meč. V. Kázal jej odpásati. BN. —
co komu. Pás králům odpasuje. V. — se
na koho = zbrojiti se, sich rüsten. Záv.



	296

	Odonad, vz Odonud. Odondati, odundati, odondávati, odun- dávati = pryč dáti od něčeho, weggeben, wegstellen. = co odkud: sklenici se stolu. Odontalgie, e, f., z řec., bolení zubů. — Odontiaka, pl., n., prostředky k čistění, upevňování zubů a proti jich bolestem. — Odontias-is, e,f., řezání-se zoubků dětských. — Odontolithy, zkamenělé zuby zvířat předpotopných. — Odontologie, e, f., náuka o zubech a jich léčení. S. N. Odonud, odonad, odonudž, odonadž = z onoho místa, tam odtud, von dorther. Odonad zprávu posýlali. Kron. tur. — Jel. Odorati, odorám a odoři; odorávati. — co čím: mez pluhem, abackern. Odourati se, sich abrackern. Rk. Odouti, oduji, ul, ut, utí; odouvati; na- douti, dmouti. — co. — se. Puchýř se oduje. Chléb se odul (odpekl se, odpadl). Us. Dch. — se po čem. Někteří po její ráně oduli se jako puchýř. Kom. Lab. 33. Odpáčiti, il, en, ení; odpačovati = pakou oddělati, wegheben. — co čím: dvéře so- chorem. — se = bortiti se, sich werfen. Dvéře se odpáčily. Jg. Odpad, u, m., odpadnutí, der Abfall. Voda ze žlabu o. má. Měst. pr. Voda dešťová tam od starodávna o. měla. Er. — O., západ, západní strana, der West. St. skl. — O., opuštění strany nějaké, die Abtrünnigkeit. Us. — od čeho: od víry, der Abfall vom Glauben. MP. 76. Odpadání, n., der Abfall. O. listí. D. Odpadati, vz Odpadnouti. Odpadek, dku, m., co odpadlo, zbytky, trusky, der Abfall. Odpadky u lnu; pazdeří, pazdero, otřepky, babiny; při česání koní: výčes, česanina; u obilí: plevy; u sena: trusy, drť, měl, mělký; u tesání: odtesky, třísky, tříštky; u soustruhování: ostružky; u ovoce: padalky, opadalky, pádel, pádež, padánče, padavče, padávče, padánek, padánka, spa- dánka, padavka; u šindele: odrážky. Šp. O-ky jantarové, solné, z bavlněné příze, Kh., žel- vinové (co z nich dělati? Vz Prm. III. č. 19.). Odpadení, n. O. veliké lidu. Pulk. Vz Odpadnutí. Odpadlec, lce, m., vypadlec, poběhlec, odtrženec, výlupek, stržek, nevěrný, povětrný, ein Abtrünniger, Abgefallener. V. — Jg. O. od víry. Kom. Odpadlice, e, f., odpadlkyně, ě, f., eine Abtrünnige. Jg. Odpadlictví, n., Apostase. Odpadlík, a, m. = odpadlec. Odpadlina, y, f., padlý dobytek, gefal- lenes Vieh. Zlob. Odpadlský, apostatisch. O. učení. Žalan. Odpadlství, n., der Abfall, die Abtrün- nigkeit. O. od víry. Odpadlý, kdo odpadl, abgefallen. — O., odpeklý, abgebacken. O. chléb (když od kůry střída odloučena). Jg. Odpadnouti, dnul a dl, utí; odpadati = od něčeho padnouti, weg-, ab-, entfallen; zlaciněti, wohlfeiler werden; odstoupiti, od- vrátiti se, zběhnouti, utéci, abtrünnig werden, abfallen, verlassen. Jg. — abs. Horečka od- padává, šp. m. povoluje, popouští, se mírní,	ochabuje, ubývá jí. Brt. Ta omětka všechna odpadla (utrhla se). Ros. Drvoštěp pilou řeže, drtiny odpadají. Kom. Lidé odpadají (mrou). Partl, kal. Chléb odpadá, odpadl, vz Odpadlý. Jg. Město odpadlo (odvrátilo se). V. — Příspěvek odpadne, chybně m.: pře- stane. Šb., Š. a Ž. Za nepříznivého počasí odpadá zahradní zábava; v tomto smyslu se slovesa odpadnouti neužívá, lépe: nebude, nebude konána; někdy také: v takových případech přestávají všecky zábavy, omluvy atd. To číslo programmu odpadne m.: se vy- pustí, vynechá atd. Důvod odpadá m.: nemá místa, přestává atd. Brs. 117. — na čem. Odpadá tělo na zdraví a hyne. Reg. zd. Dobytek na těle odpadl (zhubeněl). — od koho, od čeho. Od pána, od víry o. V. Od počatého úmysla o. Troj. Odpadls mi od srdečka. Sš mor. ps. Zase k císaři o. Skl. I. 271. — Pozn. Z těchto příkladů jde, že chybně soudí ti, kteří tuto vazbu a frasi za špatnou mají m.: odstoupiti od někoho. — na co. To zvíře jest 6 stop dlouhé, na ohon od- padají 2 stopy, šp. m.: To zvíře jest i s ohonem, který 2 stopy má, 6 stop dlouhé; nebo: na ohon připadají 2 stopy (Brs. 117.). — čeho. Odpadli jsú toho. Ctib. Hned ho mnozí od- padli, řkouce, že veň ďábel vstoupil. V. Když slunce šlo na západ, TrojanŠtí Řekův odpadli a vrátili se do města. Troj. 284. Mnozí jeho odpadechu. Let. 7. — Tkadl,, Bel., Ms. — v čem: odpadlo v ceně (zlacinělo). Vus., Šm. — kudy. Voda brázdou odpadá. Šp. — kudy odkud kam. Aby voda skrze díru (děrou) z dolů na štolu odpadala. Vys. Odpadnutí, n., lépe: odpadení, der Abfall, das Abfallen. O. kamene ode zdi. O. od víry, D., od pána. V. — O. za chybné se mívá m.: (odboj), odstoupení, odtržení se, avšak vz předcházející příklady a Odpadnouti. Odpadný. O. voda. Abfallwasser, n. Dch. Odpáliti, il, en, ení, odpalovati, abbrennen, das Brennen endigen, Jg.; pálením odníti, wegsengen. D. Odpanovati, ausherrschen. Ros. Odpapeženec, nce, m., vom Pabste Ab- trünniger. Puch. Odpar, u, m., bolák na noze, ein Fuss- geschwür. Us. Vz Odpařenina. Odpárati, odparovati, weg-, abtrennen. — co od čeho čím: podšívku od šatu nůžkami. Odpařelisko, a, n., místo ve vodě ne- zamrzlé. Us. na Ostrav. Tc. Odpařenina, y, f., odpar, Wunde vom Schweiss, zum B. unter der Achsel. Čern. Odpařený, -ŕen, a, o, abgebrüht. — kde. Kůň po žebrách o. Aesop. Odpařiti, il, en, ení; odpařovati, ab-, weg- brühen. — co kde: prádlo v neckách. — se komu kde. Jemu se pod paždími od- pařilo. Čern. Odpařovací, Abdampfungs-. Dch. Odpařování, n., die Abdampfung. Jg. Odpartykovati, wegpartiren, wegprakti- ciren. Odpásati, odpásám a odpáši; odpasovati —- pás odpínati, ab-, los-, auf-, entgürten. V. — co: meč. V. Kázal jej odpásati. BN. — co komu. Pás králům odpasuje. V. — se na koho = zbrojiti se, sich rüsten. Záv.