309

Odroubiti, il, en, ení; odroubati, odru-
bovati = odsekati, abhauen. — co odkud.
Z mrzkosti chlipné jestliže něco odroubíš,
seznáš, že ani to neužitečné nebude. Vš.
Pochytiv sekyru otrubi větev s dřieva. BO.

Odrouti, odruji, ul, ut, utí = odervati,
abraufen. — co. Rk.

Odrovati, odry dělati, Lauben (von Reben
usw.) machen.

Odrovice, ves u Židlichovic na Mor. PL.

Odrub, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 531.

Odrubčí (zastr.). ího, n., výběrčí, der Steuer-
einnehmer. 1588.

Odrubek, bku, m., odtesek, der Rumpf.
Na Slov. Plk.

Odrůda, y, f., ne: odruda; odrod, odro-
(dеk; zvrhel, přerůda, porůda, nerůda, nezdara,
zmetek, převrhlík. Šp. Die Spielart, varietas;
vz Kk. 55., Schd. II. 379. Vesměs každá
úchylka (od hlavního rodu) odrůdou slove.
Rostl. Od plemen liší se odrůdy. Rostl. Vz
Odrod.

Odruch, u, m. Časoslova o-chu a) pod-
mětného, která naznačují, že se podmět od
něčeho pryč pohybuje: odjeti, odstoupiti;
b) předmětného, která naznačují, že nějaký
předmět od něčeho pryč oddalujeme: od-
vésti, odtrhnouti. Vz Doruch. Brt. Mtc. IV.
6., 7.

Odrúnek, nku, m., der eine Rand des
Raines o. Weges im Weingarten. Gl. 195.

Odrůsti, vz Růsti; odrůstati, odrostávati,
heranwachsen. Prve než odroste, že mnoho
vody mine. V. Ostaňte v tom městě, donidž
neotrostú brady vaše. Bj. Vlasi jeho počechu
otrostovati (renasci). BO. — komu. Lítá
prve, než mu křídla odrostla. Ještě mu brky
neodrostly, a již chce lítati. Prov. — kdy
komu. Po holení mu vlasy odrostaly. —
čím. Strom odrostá nepochopitelným pří-
rostkem. Ros. — v co: v jinošství. Jel. —
k čemu. Odrostl k veliké naději. Jel. —
s kým. Br. -- čeho n. čemu: metly n.
metle o., der Ruthe entwachsen, die Kinder-
schuhe ausziehen. Us. Jg.

Odrůvky, dle Dolany, ves u Vyškova na
Mor. PL.

Odrůzniti, il, ěn, ční = odděliti, trennen.
— se od koho. Tím se odrůzňuje od sa-
movidcův. Sš. L. 6. Jg. Vz Různiti se.

Odřví, n., co okolo dveří jest, veřeje, die
Thürfütterung. Háj. Mezi dveřmi a odřvím
býti (nevěděti, co si počíti, zwischen Thür
u. Angel sein). Prov., Jg. Pohněte se odřvie.
BO.

Odrvina, y, f., chrastí a jiné odpadky
stromů, Holzabfälle, m. Č.

Odry, dle Dolany, mě. ve Slezsku. Vz
S. N. — Vz Odr, Odra,

Odrýpati, odrýpnouti, pnul a pl, utí,
abstechen, abstreifen. Rk.

Odryti, vz Rýti. — co, čeho. Rk.

Odrývati, odervati = odtrhnouti, abreis-
sen. V. — co. Č.

Odryvek, vku, m., odtržek, der Abriss.
Hlas.

Odrzeti, el, ení, odrznouti, znul, zl, utí,
drzým se státi, keck werden. Pomstu zná
bráti nad těmi, kdo jím pohrdati odrznuli.
Sš. Zj. 461., Sš. Sk. 239.

Održeti, el, en, ení, obtinere, obdržeti.
Jedva jsme održeli skatu (scapham). ZN.

Odsad, vz Odsud. Odsad pryč musíme.
Reš.

Odsada, y, f., odsazení a co odsazeno,
der Absatz. Jg.

Odsadec, dce, m., der Griff am Hufeisen.
D.

Odsadek, dku, m., v knihtiskárně, das
Spatium. Rk.

Odsaditi, il, zen, ení; odsázeti, el, en, ení;
odsazovati = pryč saditi, ab-, wegsetzen;
vysázeti, aufzählen; odstaviti dítě, též do-
bytče k chování odložiti, absetzen, abspänen;
nahraditi, büssen, wieder gut machen; utéci,
odejíti, entweichen, entlaufen. Jg. — abs.
Kde si zavadili, ať si odsadí. Us. Kde za-
vadíš, tam odsadíš. Vz Osud. Lb. Od-saď!
Setz ab! Čsk. Což odsazuje (utíká). Ros. —
co: květiny. D. Co ve zlosti uděláme, to
střízliví odsadíme, chyb. m.: nahradíme, na-
pravíme, odčiníme, vz táto slovesa. Brs. 118.
Odsaditi zboží, chybně na místě: prodati,
odbyti; vz tato slovesa. Brs. 118. O. peníze
(vysázeti), Ros., dítě, tele, jehně. Jg. — co,
koho s čeho, z čeho: Květiny se slunce,
Us., někoho s úřadu, z živnosti. J. tr. — co,
koho od čeho: hrnec od ohně, Us., strom
daleko od stromu, Jg., dítě od prsu. Plk.,
někoho od úřadu (sesaditi). Nz. Ne ona šla
jest od dětí, ale ji sú od nich odsadili. Št.
N. kř. 35. O. koho od chudoby, od pokory
Kristovy. Chč. 306., Chč. P. 112. a. — co
kam: pečivo na prkno. Us. — (se) v čem:
v řeči odsaz., chyb. m.: přestávati, váznouti
v řeči, řeč přetrhovati, koktati. Brs. 118. Ve
vodě se odsazuje sůl, setzt sich, lagert sich
ab. Us. — co pro co: ryby pro kuchyni.
1574. — k čemu oč. O takové právo nemohu
k vyššímu právu odsazovati. Rkp. pr. pr. —
k čemu pro co: k vyššímu soudu (právu)
pro rozsudek o. (appellovati). Rkp. pr. pr.,
Nz. — čeho. Zk.

Odsádka, y, f., der Absatz. Na začátku
každé o-ky klade se čtverec celý. Techn.
III. 426.

Odsavad, od nyníčka, von nun an. O. až
na věky. Jg. — O., odtud, von da, daher,
von dannen. Jg. O., búřmy. Rkk. O. berou
sobě lidé naučení. Štelc.

Odsazení, u., das Ab-, Wegsetzen, Ab-
spannen, Davonlaufen, Büssen.

Odsazený, abgesetzt. Jg.

Odsázka, y, f., Rekurs, m. Rk., Pr. slov.

Odsazovati, vz Odsaditi.

Odsečení, n., vz Odsekati.

Odsečený, vz Odsekati.

Odsečný, nedořečený, nedomluvený, pře-
rvaný, abgebrochen, unterbrochen. O. věta.
Sš. L. 185.

Odsedati, vz Odsednouti.

Odsedění, n., das Absitzen. O. dluhu. D.

Odseděti, ěl, ění = seděním odbyti, ab-
sitzen. — co kde: trest, dluh ve vezení.
D., J. tr., Pr. měst.

Odsedlati, odsedlávati, absatteln. — koho
kde: koně pod střechou, v konírně, před
domem atd.

Odsednouti, dnu, nul, utí; odsésti (zastr.),
odsedu (zastr.), odsedí, dení; odseděti, od-