312

koleso, tělo — těleso; v časování: v impe-
rat. 2. os. sing.: bdi = bdě-s (= bdě — si)
a ve příponě přechodníku minulého: chváliv
m. chváli-v-ъs, ved = ved-ъs; 2. t ve sklo-
nění jmen střed. rodu, jichž kmeny končí
se v t: dítě m. dítęt, holoubě m. holoubęt;
v časování; v 3. os. sing. a plur: vede m.
vedet, vedou m. vedąt; pak ve příponě pře-
chodníku přítomného -nt: nesąt = nesant,
píšęt = píšent. Z ostatních souhlásek odsuto
jest a) r v dub m. dąbrъ (sr. doubrava),
brat v bratr (pak: zub m. ząbrъ. Mkl. II. 36.,
Prk.), b) v v genit. plur., následuje-li slovo,
které má v násloví souhlásku: mnoho psů
zajícova smrť; c) ď v hle m. hleď; d) z v já
m. jáz, ve 14. stol.: e) 1 (ve strčeš. a v obec.
mluvě) ve příčestí minulém činném: pad m.
padl, sek m. sekl. Bž. Ml. 32.—35., 44.-45.
Cf. S. N. VIII. (655. a Gb. H1. 83. a 111.

Odsouzenec, nсе, m., der Verurtheilte.
Ros.

Odsouzení, n. O. na smrť, k smrti, D.,
na stětí hlavy. Aqu. Das Verurtheilen, die
Verurtheilung, Verdammung. V.

Odsouzený, odsouzen, a, o, der Verur-
theilte. Vin odsouzených konšely též i rych-
tář má mieti třetí haléř. 145G. — čeho :
hrdla a statku. Er., Har. — na co : na smrť.
Jg., Byl. — Vz Odsouditi.

Odsovad, otsovad, zastr., odsud, odtud,
von nun.
Odspati, vz Odespati.
Odspíleti, el, ení = spíli, žert opakovati
naproti jinému, Scherz vergelten. — komu.
St. skl.

Odsputiti = odstraniti, odciziti, weg-
räumen, entfremden. Na Slov. Jg.

Odsrati, seru, al, ání, vysrati se, abmisten.
Ros. — O., odbyti. Já toho tak brzy neod-
seru. Us. (Ve sprosté mluvě).

Odssati, odssu, al, án, ání, wegsaugen. D.
Odstalý, kdo odstal. O. vlna. Svob. Ab-
stehend.

Odstálý, který odstál, otevřený, offen,
abstehend. O., větve, listy, květy. Rostl. —
O., ustálý, abgestanden. O. ocet. Sych.

Odstarek, rku, m., co již déle rostlo, ale
přece nedorostlo, zakrnělo. Dobytek o., len
o. Us. Dch. U stromoví : parkosí, padrtí. Dch.
Odstarodávna, m. od stara dávna, vz
Starodávný, Dávno.
Odstati, vz Odestati.
Odstáti, odstojím, ál, ání; odstávati, aus-
stehen. — čeho kde: odstál své pokuty
na pranéři. Ros.

Odstav, u, m., Abspänung, Abstillung.
Nedávno jsme dali dvě telata na odstav. Us.
Rychn. Vk.
Odstávati, vz Odestati, Odstáti.
Odstávče, odstavče, ete, n., Abspänling,
m. Jg.

Odstavec, vce, m., Absatz, m..
Odstavenče, ete, n., odstavené dítě, ein
abgestilltes Kind. Na Ostrav. Kč. I. tele od-
stavené (Kuld. Poh.). Prk. Vz Odstávče.

Odstavení, n., das Ab-, Wegstellen. —
O., das Abstillen. A totéž při odstavení dí-
těte zachovávali. Bls. 4.

Odstavený, odstaven, a, o, ab-, wegge-
setzt. — O., abgestillt, abgespänt. — od čeho.

Dítě od mateře o-né, prasátka od mléka od-
stavená. Kom.

Odstaviti, il, en, ení; odstavovati = pryč
dáti, ab-, wegsetzen, bei Seite stellen; od
prsou vzíti, déle nekojiti, abspänen, abstillen,
abgewöhnen. Jg. —co, koho: still, dítě,
tele, prasátka. Us. Čas hrady staví, čas je
odstaví (zničí). Č. 262. — co odkud: stůl
z místa, V., hrnec od ohne, stolici od stolu,
Us., jedno od druhého o. V. Někoho od ře-
mesla o. = jemu řemeslo zastaviti, odníti. Na
Slov. Plk. — co kam: stůl na podlahu, Us.,
vodu na slunce, Pr. chym., hrnec do po-
lice. — čeho: Když u souseda hoří, odstav
svého. V., Zk. — co kde, před kým. Zk.
— co komu: dítě kojné. Lk.

Odstávka, y, f., das Beiseitesetzen. Na
odstávce býti (na pensi, ve výslužbě, in Pen-
sion). Mus. — O., Absatz, m. Spis na odstávky
rozděliti. Krok. Pracovati bez odstávky (ne-
přetržené). Us. O. času, eine Zeitetappe. Dch.
Po o-kách, absatzweise. Dch.

Odstavky či škmory, die Schmarzen,
v horn. Bc.

Odstěhování, n., das Ab-, Weg-, Fort-,
Ausziehen, der Wegzug. V.

Odstěhovati, Jemanden übersiedeln ; se,
ab-, weg-, fort-, ausziehen, übersiedeln. V. —
koho někam. Ros. — se odkud kam: Od-
stohoval se z toho domu do jiného. Us. O.
se do ciziny. Us. — se od koho. Odstěhovali
se od sebe (každý jinam). — k čemu. O. se
jinam k bydlení. V.

Odstihnouti se = octnouti se.

Odstín, u, m., kraj stínu osvíceného částí
světlého těla, die Schattirung, Abschattung.
O. země v zatmění měsíce. Rus. O. barvy,
der Farbenton. Šp. — O., rozdíl jedva zna-
menaný, Nuance, ein feiner Unterschied. Ve
slovich bývají odstíny, kterých objasniti ne-
možno. Rus. — Jg.

Odstíniti, il, ěn, ění. — koho: sokola —
vzíti mu chocholku. Šp.

Odstiňovati něco, abschatten, nuanciren.
Us.

Odstírati, vz Odestříti.

Odstnouti se = octnouti se.

Odstojnosť, i, f., vzdálenost', der Abstand.
Kram.

Odstojný, fern, entfernt. Rk.

Odstolovati, odstoliti. — se od koho,
sich vom Tische scheiden. Výmínkář se od
nás odstoloval (od stolu se oddělil, sám se
stravuje). Us. Dch. Chce se dát odstoliti (od
manželky se rozvésti), scheiden. Us. u Nách.
Hrš.

Odstonati, odstonám a odstoni (v obec.
mluvě: odstůňu, na Slov. odstonem), odsto-
návati, über etwas krank werden, mit Krank-
heit abbüssen; abstöhnen, stöhnen, seufzen.
Jg. — čeho: leknutí, hněvu, mrzutosti. Jg.,
Sych. — Zk., Lk. On toho odstůně. Us. —
co. Ty to odstůněš. Us.

Odstoupenec, nce, m. = der Abgetretene,
odpadlec, der Abtrünnige. Apostat. Šf. Rozpr.
37G.

Odstoupení, n., odjití, odchýlení, das Bei-
seitetreten. Popřej mi odstoupeni a porazení
se svými. Ctib. — O., postoupení, Abtretung,
f. O. říše, hospodářství. Hý. Zpětné o. země,