314

— co, koho: paní, koně (svléci, abschirren);
večeři, posla (odbyti). Jg. — se. Odstroj se. —
koho z čeho: z kabátu.

Odstruhovati, odstrouhati, abkratzen,
abreiben. — čeho komu. Odstrouhej nám
té řípy. — co od čeho. Us.

Odstružek, žku, m., odstružky, pl. O. při
pilování a strouhání. D. Gekrätz, n., Abfall,
m.. Abgang.

Odstup, u, m., der Rücktritt, Dch., Abtritt.

Jg-

Odstupce, e, m. = odstupník. Jg.

Odstupek, pku, m. = odstup.

Odstúpení, n., zastr. — odstoupení. Jg.

Odstupitelný, od něhož odstoupiti lze.
Kram.

Odstupné, ého, n., Reugeld, n. O. jest
summa peněžní aneb vůbec to, co dle úmluvy
při uzavírání smlouvy učiněné ta neb ona
strana, kdyby od smlouvy upustila dříve,
nežby jí dosti učinila, povinna býti má za-
praviti. Vz S. N. — O., postupné, cena za
postoupení věci nějaké, za ustoupení od ji-
stého práva, Abstandsgeld, n. Přenechám-li
ti to, co mi dáš o-ného? Hý.

Odstupník, a, m., odstupce, e, m., kdo
odstupuje; ve smyslu špatném = odštípenec,
odpadlík. Jg.

Odstupniti, il, ěn, ění, odstupňovati, ab-
stufen. Rk.

Odstupný, odstupující, der abtretende,
ablassende, verlassende. O. druh, učeň. L.

Odstupování, das Ab-, Wegtreten. O.
moře zpátkem, die Ebbe. V.

Odstupovati, vz Odstoupiti.

Odstyděti se, ěl, ění, durchs Schämen
etwas los werden. — se čeho. Jg.

1. Odsud, u, m., odsouzení, die Ver-, Ab-
urtheilung. A by kdys ušel o-du, uč umírať
se v této době. Sš. Hc. 60. Jemuž se o-du
pro spravedlnost dostává. Sš. O. 174. — O.,
osud, das Schicksal, Los.

2. Odsud, odsad = z toho místa, von
hier, von danen. D. Táhni odsud. V. O. vy-
jíti, odjíti, odebrati se (umříti). V. O. spě-
chati. Rkk.

Odsudce, e, m., odsuditel, soudce, der
Verurtheiler. Biancof. 38. Č.

Odsudek, dku, m., odsouzení, die Abur-
theiluHg, das Urtheil. O. spravedlivý, k smrti,
na smrť, Jel., na muky, Aqu., právní. Mach.
O. vynésti, vydati na někoho. Půh. 1475.
Jestližeby bludem jsa klamán k čemu se
přiznal, to přiznání neškodilo by jemu, když
by jediné před o-kem neb ortelem dovedl,
že by blúdil. CJB. 399. Nepravosť hodná
odsudku. Br. O. potvrditi. Rkp. — O., osud,
Aqu., das Schicksal, Geschick, Los.

Odsudní nález, das Verdammungsurtheil.
D.

Odsun zpátkem. Tš. Vz Odsunouti.

Odsunouti, nul, ut, uti, odstrčiti, od-
trhnouti, vzdáliti, odděliti, abtrennen, scheiden.

— koho od čeho. Smrť se všemi hrůzami
svými mne neodsune od lásky boží. Sš. I. 96.
O. koho od království božího, Sš. Oa. 148.,
od víry. Sš. II. 209. O. se od víry a pravdy.
Sš. II. 210.

Odsutí, n., vz Odsouvání.
Odsuvka, y, f., vz Odsouvání.

Odsuzovací, odsudný, Verurtheilungs-.
O. nález, Verdammungsurtheil. Rk.

Odsuzovati, vz Odsouditi.

Odsvědčení, n., Zeugenschaft, Eidesab-
legung, Entsagung, vz Odsvědčiti; der Revers.
Lum. 1857. 1046. Zb.

Odsvědčiti, il, en, ení; odsvědčovati. —
co = odpřisahnouti, abzeugen. — se čím:
přísahou (odpřisahnouti se), durch Eid sich
reinigen. V.— se čeho čím: přísahou (od-
přisahnouti). Pr. — komu čeho. Že mi chce
lesu mého v mém dílu mohelského zboží o.
Gl. 195. — se čeho = odříci se, entsagen.
Odsvědčil se vší spravedlnosti. Jg.

Odsvět, u, m., Widerschein, m. D.

Odsvětelský, katoptrisch. Rk.

Odsvětelství, n.,die Katoptrik, die Spiegel-
lehre. Rk.

Odsvětiti, il, cen, ení = svěcení dokončiti,
ausweihen. — O., svěcení vzíti, die Weihe
nehmen. — koho, co: chrám, kněze. Reš.
O. den = slavením skončiti. O. slavnosť =
odbyti. Jg.

Odsvětliti, il, en, ení, světla zbaviti, ent-
lichten. — se, světlo ztratiti. Luna se v těch
dnech odsvětlí. Sš. Mt. 320.

Odsvit = odsvět.

Odsvitný, widerscheinig. Dch.

Odsylač, e, m. = odsylatel. Rk.

Odsýlání, n., die Abschickung.

Odsýlaný, abgesendet, abgeschickt. Us.

Odsylatel, e, m., der Absender, Spediteur.
Us. O. směnky, der Remittent eines Wechsels.
Rk.

Odsýlati, vz Odeslati.

Odsýlka, y, f., vz Odsílka.

Odsyp, u, m., odval, v hora., die Sturz-
bühne. Bc.

Odsypati (finit.), odsýpati (iterat.), ab-,
wegschütten. — čeho: Odsyp toho hrachu
(částku). — odkud kam: z pytle do mísy,
na stůl.

Odšacovati, z něm. abschätzen, Ros.,
lépe: odhádati.

Odšedlý, který odešel, weggegangen. St.
skl. II. 24.

Odšeplati, vz Šeplati.

Odšeptati, šeptáním odpověděti, zurück-
lispeln. Johanit. 100.

Odšinouti, nul, ut, utí, abwenden. — co,
se od čeho, z čeho; se čeho. Byste se
od víry a svatosti života neodšinuli. Sš.II. 286.
Od světa se odšinuli (odvrátili). Lom. kanc.

Odškloubnouti, bl, utí = odjíti, weg-
gehen. — od koho. Pták od mladých od-
škloubne (opustí je). Us. Turn.

Odškluhati, odšklubnouti, bl, ut, uti, od-
šklubávati = odškubati, abkneipen, abrupfen,
wegzupfen. Jg.

Odškoditi, entschädigen, jest slovo nové,
ale nepříčí se duchu jazyka našeho, máť
předložka od ve složení se slovesy význam
nahrazování: oddělati, odčiniti atd. Ani to
nevadí, že škoditi pojí se s dativem a slo-
žené odškoditi s akkus., cf. odraditi, odhro-
ziti. Ovšem můžeme lépe říkati: škodu komu
nahraditi, vynahraditi, V., škodu odčiniti.
Tkadl. Škodu napraviti. Us. Dle Brs. 119.

Odškodné, ého, n., der Entschädigungs-
betrag. Vyplatiti někomu o. Dch.