315

Odškození, n., lépe: náhrada n. nahrazení,
napravení škody. Brs. 119.

Odškrábati, odškrábnouti, bnul a bl, ut,
utí; odškrabovati, weg-, abkratzen. — co
s čeho čím: vápno se zdi nehtem.

Odškrahek, bku, m., das Gekrätze. Rk.

Odškrobiti, il, en, ení; odškrobovati, ab-
stärken. — co: košili, prádlo. Us. Jg. Vz
Škrobiti.

Odškroukati koho = odehnati škrou-
káním, einen hinwegmurren, abknurren. Jg.

Odškrtati = odškortati.

Odškubati, odškubnouti, bnul a bl, ut,
utí; odškubávati, odškubovati, abrupfen, ab
kneipen. D. — co komu. Pes huse kus masa
odškubl. Jg. — co čím: ostrými zuby.

Odškvarek, rku, m., škraloup,die Schwarte
am Geschirr. D.

Odškvařiti, il, en, ení; odškvařovati. —
co: máslo, sádlo, abschmoren, abbraten, ab-
schmelzen. — kde: v pánvi.

Odškytati, aufhören zu schlucken. Jg.

Odšlapati, odšlapám a odšlapu; odšláp-
nouti, pnul a pl, ut, utí; odšlapiti, il, en, ení;
odšlapovati, abtreten, abreissen, abstreifen;
zu treten aufhören. Jg. — co komu čím.
Kůň si zadní nohou podkovu odšlapnul. —
co s čeho. Odšlapil obruče se škopku. Jg.

Odšlejfovati, z něm. abschleifen, šp. m.
od-, ubrousiti.

Odšmejkati, vz Odsmýčiti.

Odšmuřovati, odčmuřovati se, finsteres
Gesicht machen. Us. Turn.

Odšněrovati, ab-, aufschnüren. Ros.

Odšňupkovati, šňupkami odehnati, weg-
schnellen. D.

Odšňůrovati = odšněrovati, aufschnüren.
Na Ostrav. Tč.

Odšoupnouti, pnul a pl, ut, utí, weg-
schieben. — co od čeho čím. Us.

Odšoustati, odšoustnouti, stnul a stl, ut,
utí; odšoustávati, aufhören zu reiben; aus-,
ab-, wegreiben. Jg. — co od čeho čím:
špínu od stolu pískem a věchtem.

Odšpatniti, il, ěn, ění. — co komu =
ukrásti. Us. u Litomyšle. Dř.

Odšpendliti, vz Špendliti.

Odšpuliti, il, en, ení; odšpulovati.— co:
hubu, das Maul ziehen. Jg. — se, mucken. D.

Odšpuntovati, aufspünten. Ros. — co:
sud, láhev. Us.

Odšroubovati, abschrauben. — co čím:
kleštěmi. Ve Slezsku odšrubovati. Tč.

Odštěbetati, -betám, -beci, odštěbetávati,
plappernd abfertigen; widerbellen, odmlou-
vati. Reš.

Odštěkati; odštěknouti, knul a kl, utí;
odštěkávati, ausbellen; widerbellen, wider-
belfern, widermurren. Jg. Ráda odštěkává
(odmlouvá). Ros. Musí vždy odštěkati. Vz
Váda. Č. — od čeho. Umí odštěkati a od-
sekati od svého. Vz Výmluva. Prov. Jg.,
Č. — čeho. Zk. — komu čím. Jim rouhavě
spisy svými odštěkávali. Smrž.

Odštěkáváček, čku, m., der Widerbeller.
Reš.

Odštěkavý, odštěkávavý, odštěkací,
odštěkačný, widerbellerisch. Ros.

Odštěpek, pku, m., die Sekte; Fraktion;
ein abgehauenes Stück Holz. Rk.

Odštěpenec, nce, m., odtrženec, der Ab-
trünnige, Secessionist.

Odštěpenství, n., der Separatismus. Tpl.

Odštěpiti, il, en, ení, odštěpovati, abspalten,
abzwicken. — se od čeho. Šf. Vz Odštípati,
Odštěpování se.

Odštěpník, a, m. = odštěpenec. Dch.

Odštěpovačky, pl., f., die Zwickzange. Rk.

Odštěpování se od společného kmene,
die Spaltung, Trennung. Šf. Starož. I. 482.

Odštípati; odštípiti, il, en, ení; odštíp-
nouti, pnul a pl, ut, utí; odštípávati, odště-
povati = štípáním odloučiti, abkneipen, ab-
zwicken, abspalten; štípáním zahnati, weg-
kneipen; se štípáním hotovu býti, das Knei-
pen, Spalten vollenden. Jg. — co komu čím
(od čeho): prst kleštěmi, Jg., třísku nehtem
(sekerou) od polena o. Us. — koho odkud.
Ta slepice ostatní drůbež od pokrmu, ze
dvora odštípala. Us. — se od čeho. Kohouti
od žrádla se odštípali. Jg.

Odštipek, pku, m., Splitter, m. Jg.

Odštípenec, nce, m., der Abtrünnige. Br.

Odštípený, -pen, a, o, abgespalten. Kom.

Odštípiti, vz Odštípati.

Odšťouchnouti, chnul a chl, ut, utí, ab-
stossen. Sd. — koho čím od čeho: loktem.

Odštvati, vz Odeštvati.

Odšustěti, ěl, ění, přestati šustěti, ver-
rauschen, zu rauschen aufhören. — O., šustě
odejíti, wegrauschen. Již odšustěla, ist schon
weggerauscht, rauschend verschwunden. Hý.

Odtad, vz Odtud.

Odtah, u, m., odtahováni, odtažení, der
Ab-, Wegzug. Mám odtahy (stahují, strhují
mi peníze, které jsem se vypůjčil, ve lhůtách).
Us. K odtahu troubiti, zum Abmarsch blasen.
Cyr., Čsk. O. odložiti, den Abmarsch auf-
schieben. Čsk.— O., průtah,prodlení, odklad,
der Verzug, Aufenthalt, Aufschub, die Frist.
Jg. Bez dalších odtahův (1528.). V., Er.
Odtahy dělati, činiti (protahovati). Ros. Má
se mu o. státi. Zř. F. I. Bez odtahů (hned)
někam poslati. V. Odložte odtahů na stranu.
Kom. O. dlouhé roky mívá (kdo čím odtahuje,
ten ne brzo udělá). Jg. Aby pro nedostatek
řádu a práva dlouzí o-vé lidem se neděli.
Boč. exc.1526. Při právě o-hu žádali, Er-
streckung. Zř. těšín. Kdyby tomu mohl další
o. býti. Bart. 2. 22. Vyměřovati o-hy pro-
dlené na léta, měsíce. Bart. Čekajíce v tom
o-hu z Uher novin potěšitelných. Bart. 210. 24.
Beze všeho o-hu. Bart. 294. G., Zř. F. I.
Soudcové zemští mají rozvážiti, má-li se jemu
na prosbu jeho o. učiniti, Vertagung. Zř. F. I.
Beze vší odpornosti a o-hu. Vl. zř. 543.,
Faukn. Soudcové bez odtahů strany v prů-
vodích podlé odkladů slyšeti mají. Kol. 13.
— V odtahu, in abstracto. Mark. Log. 8.

Odtáhavý, váhavý, langsam, zögernd. Ros.

Odtáhnouti, odtáhnu, hnul, ut, utí a od-
tahu, táhl, žen, ení; odtáhati, odtahovati =
odundati, odtrhnouti, ab-, ent-, wegziehen,
abreissen; protáhnouti, prodloužiti, prodlé-
vati, aufschieben, verzögern, verziehen; ují-
mati, sraziti, odjímati, ent-, abziehen; odjíti,
odtrhnouti, odjeti, ab-, weg-, fortziehen, auf-
brechen, abmarschiren, wegrücken. — abs.
Odtahoval, ale neodtáhl. Ros. Ptáci již od-
táhli. Vojsko odtáhne. Není ani hodina, co