319

Odváděči, Ableitungs-. O. struhy. Kouble.
O. plech, stoka (svodnice), Nz., lék. O. kniha,
Abführungsbuch. Mrk.

Odvadědlo, a, n., nástroj k odvádění, der
Ableiter. Zlob.

Odvádění, n., derivatio, Ableitung, f.,
slove v mluvnici takové rozkládání slova,
jímž všecky přívěšky tvaroslavné a proměny
zvukoslovné se odlučují, až holý kořen zů-
stane; kořen tento obsahuje základní význam.
Vz S. N. — Vz Odvésti!

Odváděti, vz Odvésti.

Odvaditi, il, zen, ení = vyvaditi, zaplatiti,
berichtigen, ausgleichen, írei machen. Kdo
zavadil, ať odvadí. Prov., Ros., Č. 347. —
co čím. Slibujeme to zboží o. a vypraviti
svým nákladem. Dipl. — co z čeho: z desk.
Rkp. k. pr. Tu sem jich z toho rukojemství
odvaditi nemohl, než oni sú se sami svými
penězi odvadili. Dsky. — co, se od koho
(čím): penězi. Rkp. k. pr. Kristus nás od
věčného odsúzení odvadil. Pass. 1010.

Odvádivý, abführend. O. důkazy, per ab-
surdum. Krok.

Odváďka, y, f., die Lieferung, Ablieferung.
Rk.

Odvadlý, abgewelkt. Dch.

Odvadní, čímž se odvadí. O. list. Vodň.

Odvaha, y, f. O. jest buď theoretická t. j.
rozhodnutí při pohnutkách sobě odporujících,
vedoucí k úmyslu pevnému; buď praktická
t. j. rozhodnutí se k činu nějakému nesnad-
nému, vedoucí k udatnosti kteréhokoli druhu.
Vz S. N. Hš. Der Muth. Člověk bez o-hy. Us.
Kleslou o-hu zdvihati. Ráj. Důkazy své od-
vahy dáti. Krok. S o-hou zpívati, mit Bra-
vour. Šm. O. platí, zbabělosť tratí. Km. Na
o-hu se dáti. Mor. Poh. I. 727. Zb. — Vz
strany přísloví: Brod, Hůlka, Kostka, Najíti,
Oko, Padnouti, Skočiti, Tele, Vyjíti, Zub,
Žena.

Odval, u, m., vz Odsyp. Horší o. než
poval, (z nova v nemoc upadnouti jest horší
než první nemoc). Č. 300.

Odvaliti, il, en, ení; odváleti, el, en, ení;
odvalovati, fort-, ab-, wegwälzen. — co: od-
válela již chléb (jest s válením chleba hotova).
Jg. — co od čeho (kam): kámen ode zdi
na louku, ke stromu o. Us. Vinu od sebe o.

Jg.

Odvandrovati, z něm., odejíti, odebrati
se, weg-, fortwandern.

Odvar, u, m., co odvařeno, der Absud.
O. dřeva, Rostl., dubenkový, Krok., kávový,
Světoz., malinový. Rk. O., odvárka, vývar,
svařenina, svar, svárka, vývara, vývarek, var-
muže, varmuž. Šp. Vz Odvárka.

Odvařený, -řen, a, o, abgekocht. Už je
o-ný (odpečený, už pozbyl jmění). Us. u Kunv.
Msk. Také na Mor. Hý.

Odvařiti, il, en, ení, mit dem Kochen
fertig sein; abkochen, — co: mandle. Rkp.
o štěp. — O. koho = odbyti, abfertigen,
abweisen (žertovně). Us. u Prostěj. Vch.

Odvárka, odvárka = odvar, jícha, omá-
čka, břečka, Tunke, Brühe. Vz Odvar. Us.
u Pelhř. Ptů. Odvárka telecí, z telecího masa.
Jir. dh.

Odvarovati = odundati, pryč dáti, weg-
setzen, wegthun, beseitigen, wegräumen. —

co: vady, nedostatky. J. tr. — čeho (od
čeho). Leč odvaruje smilství svých od tváři
své. Br. O. hrubých omylů. Mus. IX. 33. -
čemu, šp. m. čeho. Jv.

Odváti, odvěji, odvál, át, án, átí, ání; od-
víti, víl, ín, íní; odvanouti, nul, ut, utí;
odvínati = přestati váti, aufhören zu wehen;
ab-, fort-, wegwehen. — abs. Vítr již odvál.
Jg. — co. Vítr to odvál (odfoukl). O. obilí
(odvětrati, abwehen, abworfeln, abfehen). Ros.

Odvázati, odvázám a odváži (odvíži); od-
vazovati. Impert odvěž, Br., odvaž. Jg. Ab-,
aufbinden, auflösen. Jg. — co, koho: krávu,
Us., psa, GR., loď, V., provaz. Jg. Někoho
o. Br. — koho od čeho. Knězě ot lípy ot-
vázachu. Dal. 60.

Odváženec, nce, m., Waghals, m. Reš.

Odvážení, Abwägung, f. O. chleba, masa.
Us. — O. = oddání v nebezpečenství, Ver-
wegenheit, f. S odvážením všeho za tou slad-
kosti jde. Kom. — O., die Wegführung. O.
nevěsty. Mus.

Odváženosť, i, f. O. vlastního života.
Zlob. exc. Das Wagen.

Odvážený; -žen, a, o, abgewogen. O. maso,
chléb, zboží. Jg. — O., oddaný v nebezpe-
čenství, gewagt, verwegen. Kram.

Odvážeti, vz Odvézti.

Odvážiti, il, en, ení; odvažovati = práci
vážením dokonati, abwägen; na váhu někomu
něco dáti, prodati, ab-, dar-, einwägen; na-
saditi, v nebezpečenství vydati, darauf wagen.
Jg. — co komu: maso. Us. Odvážil mu libru.
Jg. — komu čeho zač. Odvážil mu za 500 zl.
vlny. Ros. — co, čeho na co. On na to své
hrdlo (svého hrdla) odvážil. Ros. — čeho
pro co. Odvážím pro ně života svého. D. —
se — odvážiti, štěstí zkusiti, sich in die Gefahr
begeben, wagen. Jg. — se čeho: zdraví,
Ros., nebezpečenství, V., Bart. 2., 23., hrdla.
V. Těla a duše se o. D. Rozhodné bitvy se
o. Nt. Nevhodné odpovědi se o. Sš. L. 15. —
BO., Apol., Reš. — se čeho pro co. Pro
království boží všeho se o. potřebí. Sš. L. 142.
O. se života pro česť. Aqu. — se nač.
Gníd. Na nejhorší se o. Ml. — se čeho dle
čeho. Mohl se toho dle obdoby jiných slov
o. Kr.

Odvážlivě, kühn, verwegen. Jg.

Odvážlivec, vce, m., der Waghals. Č.

Odvážlivosť, i, f., odvážení se, drzosť,
Dreistigkeit, Tollkühnheit, Verwegenheit, f
V. O. ve válce za zeď mívají. Pont. o stat.

Odvážlivý, -žliv, a, o; smělý, drzý, dreist,
kühn, tollkühn, verwegen. O. srdce, Reš.,
předsevzetí, Čas., výprava vojenská, slovo.
Strany pořekadel vz: Čelo,Moře, Odhodlaný,
Slepý, Život. Lb.

Odvážné, ého, n., das Wagegeld. D.

Odvážník, a, m. = odvážlivec. Ráj.

Odvážnosť, i, f. = odvážlivosť. Ráj.

Odvážný, odvážlivý, kühn, verwegen. Ráj.
O. hra, Hazardspiel, mysl. Dch.

Odvažovač, e, m., der Wagemeister. Rk.

Odvažovati, vz Odvážiti.

Odvecovati, odveceti, odpověděti, zastr.
Že oni ve všech listech žádným haněním jim
jsú se neodvecovali. Půh. 1489. Otvecechu
vojevodé Čstmíru. Rkk. 17.