330

Chlazení, ohlazování, n., das Abglätten,
Glattmachen. Jg.

Ohlazený, -zen, a, o, geglättet. Vz Ohladiti.

Ohlazovati, vz Ohladiti.

Ohleč, e, m. = ohledčí.

Ohled, u, m., ohledání něčeho, das Ansehen,
die Beschau. Položím sem verše na ohledy.
Krok. Na ohledy n. v ohledy jíti (na okázku);
na o-dy voditi (na ukázání). Jg. Na o-dy
jíti, na Slov. = Brautschau halten. Plk. Šel
Janíček v o-dy bez materinej porady. Pís.
slov. I. 143. — Ohledy, na Slov. = večerní
sobotní navštěvování milenky. Koll. -- O.,
vzhled, zření, zřetel, pozor, die Rücksicht,
Hinsicht, Ansehung, Absicht, Meinung, der
Betracht, Augenmerk. Jg. Bez ohledu na čas.
Toms. Bez o-du na věk a pohlaví. Kram.
Z o-du. D. Z toho o-du žádají, aby. D. Já
jsem to z o-du bratra svého učinil. Ros. Nýbrž
že by náleželo arciknížeti, aby měl lepší pozor
a ohled na císaře a jeho velebnosť. Skl.
Odložte při té věci o-dy na osoby. Kom.
Ohled na něco vzíti, bráti, Rücksicht auf
etwas nehmen, jest german, m.: hleděti, zříti,
prohlédati ke komu, k čemu, na koho, nač;
ohlédati se, ohlížeti se na koho; šetřiti koho,
čeho; zření, zřetel míti, obraceti k čemu, ohled
míti na koho. Š. a Ž., Mš., Brs. 119. Vz na-
značená slova, Brt. Š. 40. — Ohledem na,
bez ohledu na nejsou vazby špatny jsouce
dobře doloženy. Bez ohledání se na jakýkoli
těla rozum. Br. Beze všeho o-du na Boha.
Skl. Vz Ohlednosť. Avšak m. ohledm na
jazyk lépe užívati ryzejších obratů: vzhledem
k jazyku, co do jazyka, o jazyku, hledíce k ja-
zyku. Bez o-du na jazyk lépe: nedbajíce, neše-
tříce jazyka, nemajíce zření k jazyku. Brs. 120.
O. bráti na osobu, šp. m. míti zření k osobě,
hleděti k osobě, patřiti na osobu; nebrati
o-du na osoby, šp. m. nebrati osoby, nepřijí-
mati osoby, nehleděti osoby (Hus.). Rs. Bral
o. na počet, šp. m. hleděl k počtu. Km. Bez
ohledu na osoby, na dary (neohlížeje se na
osoby). J. tr. S ohledem na to, lépe: s zřetelem
k tomu, hledíce n. přihlížejíce k tomu. Vst.
Co jest známo o tomto zvířeti ohledem na
jeho povahu, lépe; vzhledem k jeho povaze,
hledíme-li k jeho povaze, co se týče jeho
povahy. Vst. Každému bez ohledu osob spra-
vedlivé činiti (lépe: k osobám). Er. V tomto
ohledě zdálo se nám, lépe: v té věci, v tom,
vzhledem na to, v té příčině se nám zdálo,
že.. . Bs., Šb. V každém o-du, lépe: v každé
příčině. Km. ,Ohled (vztah) k něčemu´vyja-
dřujeme ještě jinak: 1. instrumentalem. Jsem
rodem Čech. — 2. Genitivem. Oba jsou stej-
ných vlasův. — 3. Slovy: strany, se strany,
z příčiny. Neměli nedostatku strany vody.
Vz Strany. — 4. Předložkami: dle, podlé,
proti, k, na, o, ve, za. Podlé mého domnění.
Dle mého soudu. Stříbro za bláto proti mou-
drosti se počítá. Měkkost jest lahodná k do-
tčení (Št.). Tu valný mor jest na lidech.
V nohy velmi rychlý. Boji se za život svůj.
Pověz pravdu, kterak jest o těch šatech samo
o sobě. Mk. Vz také předcházející.

Ohledací želízko, Sond-, Grundeisen. Jg.

Ohledač, e, m. = ohledatel.

Ohledání, n., spatření, Beschau, Besich-
tigung. Jg. Z o. střev hovadských hádati.

V. O. panny mne porazilo. Troj. — O., vy-
šetřování, die Untersuchung, Erkundigung,
Begreifung, Befühlung, der Befund. Jg. O.
ran. Zř. F. I. O. škod. Vš., Vl. zř. 350. Úředně
na místě samém o. učiniti, den Augenschein
aufnehmen. Trest. zák. O. sebe zrcadlem,
Selbstbespiegelung. Dch. O. učiniti. Při bližším
o. věci snadno lze poznati, lépe: věc lépe ohle-
dajíce snadno poznáme. Vz Abstrakta. Km.
Má od desk o. kopu bráti. Žalobník má ot
úřadu komorníka prositi na o. toho mordu,
kdy se stal a kterými ranami. O. z D. — O. =
pozor, šetření. V. Nebude o. se za Davidem.
Br. Bez o. se na příbuzenství. Us. — O.,
sádlo v podkřídelní straně u krmené drůbeže,
Fettansatz beim Geflügel. Ta husa má hezké o.

Ohledaný; -dán, a, o, besehen; untersucht.
Dáti na ohledanou = aby ohledal, zum Ver-
such. Na ohledanou tu částku knihy ven
pustil. Kom.

Ohledatel, e, m., der Beschauer, Unter-
sucher. O. zboží, der Güter-, Waarenbeschauer.
D.

Ohledati, ohledávati, ohledovati — hledě
zkoumati, obezříti, vůkol hleděti, beschauen,
besehen; makáním atd. zkoušeti, untersuchen,
besichtigen, befühlen, betasten; přehlížeti,
untersuchen; vyšetřiti, schätzen. Jg. — abs.
Jdi a ohledaj, dobře-li se bratři vede i do-
bytku. BO. — čeho (komu). Ohledoval jsem
zdí Jerusalemských. Br. Měšcův, vačkův, uší,
nosu, zubů atd. jeden druhému ohledával.
Kom. Spravedlivě té pře ohledejme. Br. Koni,
kterýžť jest darem dán, na zuby nehleď, aniž
mu jich ohledej. Aesop. — čeho od koho.
Ot nás byste nevěry neohledaly. Dal. 28. —
co. O. něčí úly. Výb. II. 44. Svědomí má se
hned zapečetiti městskou pečetí, nikomu o.
nedadouc. Václ. Rozkaziž své věrné radě,
ať to ohledají a uvedou z horšího v lepší.
O. z D. Sirotkům za starodávna pány léta
jsou přisouzena a se někdy ohledávali úřed-
níky, pacholíkovi na lůně a děvečkám (dív-
kám) na prsech ... a ta léta musejí pánem
jedním ohledána býti. Tov. 113. Vz Léto.
Ohledati zeď Jerusalemskou, V., hrad, Háj.,
rány, Vš., puls, I)., slepici (má-li vejce), Us.,
ložiště rudy, Vys., střeva oběti, Trip, lékárnu
(přehlížeti), D., kámen drahý, Jel., písmo a
pečeť. Solf. Což ohledal jest (nalezl, shledal).
Výb. I. 610. Ktožby chtěl ten svatý prst
viděti, na Osěcě mohl by jej ohledati. Dal. 151.
— co odkud. Za jutra by Čech sám sedm
na tej hoře, s niež všiucku zemiu ohleda.
Dal. 7. — co kde. Listí a pupence na stromě.
Br. Na všech místech. V. Něco před právem,
před soudem o. Mus. — co čím: rukama.
Kom. Hloubku moře olovnicí, Kom., tíži
zdvíháním, Kom., něco pálením o. Háj. Olo-
věnou závaží na dlouhé šňůře hlubokost' vody
ohledávali. Ler. — co komu. Ohledal mu
vodu. Prov. Jg. Ohledovali mu pulsy. BN.
— koho, co v čem. Nech sebe v tom ohle-
dují. Kom. — oč. Žádal, aby o to zemským
soudem byl ohledán spravedlivě. Čr.

Ohlédati se, ohlídati se; ohlížeti (zastr.
ohlézeti) se, el, ení; ohlédnouti se, ohlídnouti
se, dnul a dl, utí; ohlídávati se = zpět, za
sebe, vůkol sebe hleděti, sich um-, zurück
sehen, umschauen, umgucken; zřetel obraceti,