Předchozí (329)  Strana:330  Další (331) |
|
|||
330
|
|||
|
|||
Chlazení, ohlazování, n., das Abglätten,
Glattmachen. Jg. Ohlazený, -zen, a, o, geglättet. Vz Ohladiti.
Ohlazovati, vz Ohladiti.
Ohleč, e, m. = ohledčí.
Ohled, u, m., ohledání něčeho, das Ansehen,
die Beschau. Položím sem verše na ohledy. Krok. Na ohledy n. v ohledy jíti (na okázku); na o-dy voditi (na ukázání). Jg. Na o-dy jíti, na Slov. = Brautschau halten. Plk. Šel Janíček v o-dy bez materinej porady. Pís. slov. I. 143. — Ohledy, na Slov. = večerní sobotní navštěvování milenky. Koll. -- O., vzhled, zření, zřetel, pozor, die Rücksicht, Hinsicht, Ansehung, Absicht, Meinung, der Betracht, Augenmerk. Jg. Bez ohledu na čas. Toms. Bez o-du na věk a pohlaví. Kram. Z o-du. D. Z toho o-du žádají, aby. D. Já jsem to z o-du bratra svého učinil. Ros. Nýbrž že by náleželo arciknížeti, aby měl lepší pozor a ohled na císaře a jeho velebnosť. Skl. Odložte při té věci o-dy na osoby. Kom. Ohled na něco vzíti, bráti, Rücksicht auf etwas nehmen, jest german, m.: hleděti, zříti, prohlédati ke komu, k čemu, na koho, nač; ohlédati se, ohlížeti se na koho; šetřiti koho, čeho; zření, zřetel míti, obraceti k čemu, ohled míti na koho. Š. a Ž., Mš., Brs. 119. Vz na- značená slova, Brt. Š. 40. — Ohledem na, bez ohledu na nejsou vazby špatny jsouce dobře doloženy. Bez ohledání se na jakýkoli těla rozum. Br. Beze všeho o-du na Boha. Skl. Vz Ohlednosť. Avšak m. ohledm na jazyk lépe užívati ryzejších obratů: vzhledem k jazyku, co do jazyka, o jazyku, hledíce k ja- zyku. Bez o-du na jazyk lépe: nedbajíce, neše- tříce jazyka, nemajíce zření k jazyku. Brs. 120. O. bráti na osobu, šp. m. míti zření k osobě, hleděti k osobě, patřiti na osobu; nebrati o-du na osoby, šp. m. nebrati osoby, nepřijí- mati osoby, nehleděti osoby (Hus.). Rs. Bral o. na počet, šp. m. hleděl k počtu. Km. Bez ohledu na osoby, na dary (neohlížeje se na osoby). J. tr. S ohledem na to, lépe: s zřetelem k tomu, hledíce n. přihlížejíce k tomu. Vst. Co jest známo o tomto zvířeti ohledem na jeho povahu, lépe; vzhledem k jeho povaze, hledíme-li k jeho povaze, co se týče jeho povahy. Vst. Každému bez ohledu osob spra- vedlivé činiti (lépe: k osobám). Er. V tomto ohledě zdálo se nám, lépe: v té věci, v tom, vzhledem na to, v té příčině se nám zdálo, že.. . Bs., Šb. V každém o-du, lépe: v každé příčině. Km. ,Ohled (vztah) k něčemu´vyja- dřujeme ještě jinak: 1. instrumentalem. Jsem rodem Čech. — 2. Genitivem. Oba jsou stej- ných vlasův. — 3. Slovy: strany, se strany, z příčiny. Neměli nedostatku strany vody. Vz Strany. — 4. Předložkami: dle, podlé, proti, k, na, o, ve, za. Podlé mého domnění. Dle mého soudu. Stříbro za bláto proti mou- drosti se počítá. Měkkost jest lahodná k do- tčení (Št.). Tu valný mor jest na lidech. V nohy velmi rychlý. Boji se za život svůj. Pověz pravdu, kterak jest o těch šatech samo o sobě. Mk. Vz také předcházející. Ohledací želízko, Sond-, Grundeisen. Jg.
Ohledač, e, m. = ohledatel.
Ohledání, n., spatření, Beschau, Besich-
tigung. Jg. Z o. střev hovadských hádati. |
V. O. panny mne porazilo. Troj. — O., vy-
šetřování, die Untersuchung, Erkundigung, Begreifung, Befühlung, der Befund. Jg. O. ran. Zř. F. I. O. škod. Vš., Vl. zř. 350. Úředně na místě samém o. učiniti, den Augenschein aufnehmen. Trest. zák. O. sebe zrcadlem, Selbstbespiegelung. Dch. O. učiniti. Při bližším o. věci snadno lze poznati, lépe: věc lépe ohle- dajíce snadno poznáme. Vz Abstrakta. Km. Má od desk o. kopu bráti. Žalobník má ot úřadu komorníka prositi na o. toho mordu, kdy se stal a kterými ranami. O. z D. — O. = pozor, šetření. V. Nebude o. se za Davidem. Br. Bez o. se na příbuzenství. Us. — O., sádlo v podkřídelní straně u krmené drůbeže, Fettansatz beim Geflügel. Ta husa má hezké o. Ohledaný; -dán, a, o, besehen; untersucht.
Dáti na ohledanou = aby ohledal, zum Ver- such. Na ohledanou tu částku knihy ven pustil. Kom. Ohledatel, e, m., der Beschauer, Unter-
sucher. O. zboží, der Güter-, Waarenbeschauer. D. Ohledati, ohledávati, ohledovati — hledě
zkoumati, obezříti, vůkol hleděti, beschauen, besehen; makáním atd. zkoušeti, untersuchen, besichtigen, befühlen, betasten; přehlížeti, untersuchen; vyšetřiti, schätzen. Jg. — abs. Jdi a ohledaj, dobře-li se bratři vede i do- bytku. BO. — čeho (komu). Ohledoval jsem zdí Jerusalemských. Br. Měšcův, vačkův, uší, nosu, zubů atd. jeden druhému ohledával. Kom. Spravedlivě té pře ohledejme. Br. Koni, kterýžť jest darem dán, na zuby nehleď, aniž mu jich ohledej. Aesop. — čeho od koho. Ot nás byste nevěry neohledaly. Dal. 28. — co. O. něčí úly. Výb. II. 44. Svědomí má se hned zapečetiti městskou pečetí, nikomu o. nedadouc. Václ. Rozkaziž své věrné radě, ať to ohledají a uvedou z horšího v lepší. O. z D. Sirotkům za starodávna pány léta jsou přisouzena a se někdy ohledávali úřed- níky, pacholíkovi na lůně a děvečkám (dív- kám) na prsech ... a ta léta musejí pánem jedním ohledána býti. Tov. 113. Vz Léto. Ohledati zeď Jerusalemskou, V., hrad, Háj., rány, Vš., puls, I)., slepici (má-li vejce), Us., ložiště rudy, Vys., střeva oběti, Trip, lékárnu (přehlížeti), D., kámen drahý, Jel., písmo a pečeť. Solf. Což ohledal jest (nalezl, shledal). Výb. I. 610. Ktožby chtěl ten svatý prst viděti, na Osěcě mohl by jej ohledati. Dal. 151. — co odkud. Za jutra by Čech sám sedm na tej hoře, s niež všiucku zemiu ohleda. Dal. 7. — co kde. Listí a pupence na stromě. Br. Na všech místech. V. Něco před právem, před soudem o. Mus. — co čím: rukama. Kom. Hloubku moře olovnicí, Kom., tíži zdvíháním, Kom., něco pálením o. Háj. Olo- věnou závaží na dlouhé šňůře hlubokost' vody ohledávali. Ler. — co komu. Ohledal mu vodu. Prov. Jg. Ohledovali mu pulsy. BN. — koho, co v čem. Nech sebe v tom ohle- dují. Kom. — oč. Žádal, aby o to zemským soudem byl ohledán spravedlivě. Čr. Ohlédati se, ohlídati se; ohlížeti (zastr.
ohlézeti) se, el, ení; ohlédnouti se, ohlídnouti se, dnul a dl, utí; ohlídávati se = zpět, za sebe, vůkol sebe hleděti, sich um-, zurück sehen, umschauen, umgucken; zřetel obraceti, |
||
|
|||
Předchozí (329)  Strana:330  Další (331) |