332

Ohmat, u, m., das Tasten. Po o-tu choditi.
Us. u Rychn.

Ohmatání, n., die An-, Betastung. Ta věc
jest jako rukou k ohmatání. Sych.

Ohmatati, ohmatávati, ohmatnouti, tl, utí,
omakati, be-,umtasten, begreifen, befühlen. —
co, koho čím: rukama. Ros., Us.

Ohňáč, e, m., pyrops, drahokam, Jir., Bel.

Ohňáček, čka, m., vz Foenix.

Ohňapka, y, m., der Schnapphahn.

Ohnas, e, m., výrostek 14—201etý. Na
Mor., Brt. — O., mamlas. Us. u Vyzovic. Mtl.

Ohnati, oženu, ožeň, -na (ouc), hnal, án,
ání; oháněti, umtreiben. — co: město= obe-
hnati. Jg. — se čím. Ožeň se rukou, sedí
na tobě moucha. Us. Vz Oháněti.

Ohňatý, ohnivý, feurig. Hlavně ohniaté.
Job. 41. 10.

Ohňavatice, e, f. = ohnice. Rk.

Ohne dass, ohne zu, něm., vyjadřuje se
v jazyku českém: 1. spojkou aby-ne, lat.
ut non, quin, qui non, když věta vedlejší je
větou souslednou aneb účinkovou, v kteréžto
příčině zhusta věta hlavní záporná jest: Do
smrti své nikdy na ni nezpomenul, aby ne-
vzdechl a neplakal. V. Čehož jsem pominouti
nemohl, abych o tom krátce dotknouti ne-
měl. V. Téměř žádného dne nebylo, abychom
hostí neměli. Vrat. Nezůstane tuto kamene
na kameni, aby sbořen nebyl. Pref. — 2. Když
veta vedlejší je vymiňovací, tehdy klade
se ne-li aneb leč, v kteréžto příčině věta
hlavní záporná jest: Neuzříte tváři mé, ne-
bude-li bratr váš s vámi. Br. Nejedí, leč by
ruce umyli. Br. Nikdy k stolu nesedej, leč
se prve pomodlíš. Kom. — 3. Když věta.
vedlejší má do sebe moc věty připouštivé,
vynáší se spojka táž spojkami an, ano,
ačkoli. Všeho tu nechavše ven z jeho země
valem utíkali, ano (m. an) jich žádný nehonil.
Háj. Oni sami dobrovolně, an jich žádný ne-
nutil, k vyznání své víry se podávali. Kom.
Myslili na šlechetnost', ačkoli jí vykonati ne-
mohli. Br. Běda prorokům bláznivým, kteříž
následují ducha svého, ješto však nic nevi-
děli. Br. Byl v pokoji, ačkoli jsem ho ne-
viděl. Us. — 4. Vynáší se spojkami souřad-
nými a, aniž, a ne, avšak ne; hlavní
věta je v tomto případě kladna. Běda duši
té, kteráž se nábožnou dělá a není. Kom.
Jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí
ze stezek svých. Br. Ale sv. Jiří to pití po-
žehnav vypil a nic jemu nevadilo Pass.
Všecky řeky jdou do moře, avšak se ne-
přeplňuje. Br. 1 budou jísti, avšak se nena-
sytí. Br. Moudrým se dělá a není. Dvakrát
jsem puštěn byl, aniž mne poznali. Bl. Hněvá
se na mne, aniž jsem mu ublížil. Brt. —
Vozn. Někteří ohne dass napořád špatně
spojkou anižby překládají. Vz Aniž by. —
5. Lze něm. ohne dass atd. vyjádřiti pře-
chodníkemi se zápornou částicí ne a) času
přítomného. Sluneční paprslek skrze sklo
prochází, nic skla neurazuje. Pass. Ty, nic ne-
bojuje, zvítěziti chceš, nic nepracuje, své
protivníky přemoci. Pass. Oni mezi králi, nic
se nestrachujíce, pravdu mluvili. I šel ne-
věda, kam přijde. Br. Ladislav u ciesaře jako
vězeň bieše svobody své nepopíraje. Let.
Apoštolé, což viděli a slyšeli, věrně světu

hlásali, nic nepřidávajíce ani neujímajíce
pravdě. Žalm. — b) Času minulého. Vilém
Tell srazil jablko šťastně, nic dítěti svému
neublíživ. V. I ušel tajně od něho, neozná-
miv mu, že jde pryč. Br. Mnoho jest jich,
kteří na poly života nedokonavše, smrti za-
chváceni jsou. Mudr. Přes celou noc praco-
vavše, nic jsme nepopadli Br. Nic nepoří-
divše domů se navrátili. Žer. Vrátili jsú se
do Prahy nic nepovolivše. Let. — 6. Avšak
může se i takto vynésti, že veta se spojkou
ohne dass, ohne zu vysloví se větou hlavní,
věta pak hlavní přechodníkem, ve kteréžto
příčině věta hlavní záporná jest. Tomu i čerti
také věří, ale věříce nemilují jeho. Št. Aber
si glauben ohne ihn zu lieben. Tehdá slúhy
hledavše jeho nikdež nenalezli. Pass. Suchten
ihn ohne ihn gefunden zu haben. Nejeden
ráno z domu vyjda, do něho se víc nena-
vrátil. Kom. — Vz Transgressiv. — 7. Vy-
náší se spojka táž jménem podstatným s před-
ložkou bez. Hřeší tedy učitelé, kteříž žákům
z paměti se učiti káží bez vysvětlování jim
věcí. On bez meškání hned se s ní potýkati
míní. Háj. Narodil se bez její čistoty rušení.
Pass. Dnové naši jsou jako stín běžící po
zemi bez všelikého zastavení. Mk. — Zk.
Skl. 482., Brt. v Km. II. 180., Brt. Skl. §. 45tí.

Ohnědyšný, feuerathmend.

Ohněnětice, e, f., která oheň nití, Feuer-
schürerin. Dcery vašie učiní sobě mastedlnice
(unguentarias) a o-ce (focarias) a sukenné
tkadlice (pannifices). Bj.

Ohněný, ohenný, feurig. O. pec. Ps. ms.
20. 10.

Ohněpevný, lépe: nespalný. Rk.

Ohněsti, ohnísti, ohnětu, ti, ten, ení =
otlačiti, abdrücken. — koho: koně. D. —
si co. Ohnětl si nohy. Ros.

Ohněstroj, ohňostroj, e, m., Feuerwerk,
n. Vz Jer (jak ožívá), Složená jména. Strojen)'
oheň: prskavky, ohnivá kola, vodopády, ra-
kety, tourbillony, trubky půmové, bengálský
oheň. Vz více v S. N.

Ohněstrojič, ohněstrojce, e, m., der Feuer-
werker. Bur.

Ohněstrojmistr, a, m., Feuerwerksmei-
ster, m.

Ohněstrojný, Feuerwerks-. O. tělesa. Bur.

Ohněstrojství, vz Ohňostrojství.

Ohnětěnina, y, f., etwas abgedrücktes,
die Quetschung. Ros. Kafr prospívá proti
o-nám. Rostl.

Ohnětený; -těn, a, o, abgedrückt. — od
čeho, čím. Hřbet od nesení o-ný, Jg., ne-
šením. O-né nohy. Ros.

Ohněti, ějí, ěl, ění = ohnivěti, feurig sein.
Na Slov. Plk.

Ohnětlina, y, f., ohnětěnina. Ros.

Ohnětlivý, kdo se snadno ohněte, der
sich leicht quetscht, abdrückt. Ros.

Ohněvod, u, m., das Leitfeuer. Tabl. lid.

Ohněvý = ohnivý. O. sloup. ZN. Má oči
jako o. plamen. ZN.

Ohnibarvka, y, f., der Feuerkäfer. Rk.

Ohnice, e, f., ohniva, raphanus. O. rolní,
rupec, r. raphanistrum; řetkev, řetkvička, r.
sativus. FB. 77. — O., měkkýš, sumka. O.
obecná, pyrosoma atlanticum. Vz Frč. 200.,
Schd. II. 539. — O., ves u Olomouce.