339

Sš. L. 125. — co komu. Ochabuje dobytku
střeva nať sama. Puch. — se = ochaběti,
zemdleti. A kdyžť potuchne v kterú chvíli
(milosť k Bohu), ochabíť sě člověk. Št. 193.
— se čeho. A již vše nás mrzí, všeho se
chcem ochabiti. Št.

Ochablík, a, m., Feigling, m.

Ochablosť, vz Ochabělosť.

Ochablý, vz Ochabělý.

Ochabnouti, ochábnouti, bnul a bl, utí;
ochabovati, oslaběti, chabým se státi, ze-
mdleti, schlaff, kraftlos werden, nachlassen,
abgespannt werden. — abs. Již ochabuje
(přestává, ulevuje) Jg. Struna ochabuje. Us.
— komu. Ochablo mu srdce. Dch. — v čem:
v práci, Jg., ve své zuřivosti. Br. — (čím)
na čem: prací na těle o. Petr, ač dochvílně
zapíraje Pána, neochabl na víře. Sš. L. 201.

Ochabnutí, n., jest mizení pružnosti částí
těla pevných, zejména svalů. Erschlaffung, f.
Vz S. N.

Ochabý, vz Ochabělý.

Ochaby velké, ves vrak. Slezsku. Vz S. N.

Ochalba, y, f., ochalebnictví, úlisnosť,
Augendienerei, Verschmitztheit, Schmeiche-
lei, f. Ošemetná o. Sš. I. 325.

Ochalbaný, krotký, zutraulich. O. pes.
Na Mor. Hý.

Ochalbati, chalbou uchlácholiti, utišiti,
ukrotiti, durch Schmeichelei zutraulich ma-
chen, besänftigen, sich gewinnen. Člověk dá
se o. Sš. Ž. 99. a na Mor. Hý.

Ochalebně, úlisně. O. k někomu se vi-
nouti. Dch., Kom.

Ochalebuík, a, m., člověk ochalebný,
úlisný, pochlebník, der Schmeichler, Fuchs-
schwänzer. Ošemetní o-ci byli ode Pána od-
pravení. Sš. Mr. 53.

Ochalebnosť, i, f., úlisnosť, Verschmitzt-
heit, Tücke, Hinterlist, f. Ros.

Ochalebný=úlisný, lichotný, verschmitzt,
tückisch, schmeichlerisch. Br., Dl. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Ochamiti, il, en, ení; ochamovati = v chá-
my n. pochvy přistrojiti. — koho: koně,
anschirren. Jg., Rk.

Ochati, ächzen. Tč. z Hanky.

Ochátralý, chatrný, schlecht, mager, kränk-
lich. O. dobytek. Us. Poličan.

Ochatrněti, ěl, ění, chatrným se státi,
vilior fieri. Bj.

Ochebný, zastr., ohebný, biegsam. V.

Ochechlaný, vychechlaný, uvolněný, z če-
pů vykroucený, gelockert. Mřk.

Ochechlati, ochechulati, ochechlávati =
odrbávati, wetzen. — se oč. Vepř se o sloup
ochechlává. Us. na Mor. — O. = lichotiti,
schmeicheln. Kinský.

Ochechlavec, vce, ochechulec, lce, m.,
der Wetzer, der Schmeichler. Jg.

Ochechule (zastr. ochochule), e, f. O., si-
renia, ssavci vodní ohromné velikosti z řádu
velryb. Vz S. N. O. jsou kytovití ssavci
bejložraví, žijící v mělčinách u břehu moř-
ského a v ústí řek. Vz Kapustňák, Moroň,
Koroun a Frč. 375. — O. = lichotivá, při-
tulující se osoba, Schmeichlerin, zvl. pode-
zřelá dívka. Koll., Lom. — O., nadávka
ženské divoké, kteréž v horším smyslu též
pometlo říkají. V Opav. Pk. — O., báječné

tvory, horem panny, dolem ryby, které zpě-
vem lahodným plující mámily, sireny, See-
jungfer. D., Lom., Rvač., Troj., Št. 259.

Ochechulní zpěv, Sirenen-. Vz Ochechule.

Ocheknouti se, knul a kl, utí = popu-
diti se, utrhnouti se, Jemanden anfahren. —
se na koho. Kněz sě na posla ochek, k Bohu
vzdeše. Dal. 117.

Ocher, chru, okr, u, m., ochra, y, f.,
hlína mnoho vodnatého kysličníku železitého
v sobě mající, žlutohnědá; užívá se jí ja-
kožto barvy malířské; pálením červená. Šfk.
221. O. cementový, hnědý, horní, žlutý, chro-
mový, modrý, olovný, oranžový, zlatý. Kh.
Okr vismutový, molybdenový, hnědý, ura-
nový. Bř. N. 167. Der Ocher, Ocker.

Ochevný, žertovný, šaškovný, scherzhaft,
muthwillig. Maji kvasy s tak ochevnými a
veselými, ježtoť jim nevoní náboženství a věci
duchovní. Št. (Č..

Ochlada, y, f., ochlad, u, m., ochlazení,
die Kühle, Kühlung, Abkühlung. Ranní o.
Tabl. — Puch. Duha pni, dme o., rajská
manna popadá. Sš. Bs. 35.

Ochladek, dku, m., kühle Labung. Rk.

Ochladí, n., chladné místo, chládek, ein
kühler Ort. Us. na Mor.

Ochladitel, e, m., der Abkühler.

Ochladitelný, abzukühlend; abkühlbar.

Ochladiti, il, zen, ení; ochlazovati, kühlen,
aus-, ab-, erkühlen, an-, auf-, erfrischen. —
co: pivo, D., hromadu, milíř uhlí. Vys. —
co kde čím: pivo v nádobách ledem. —
koho = ošiditi. Na Mor. — se čím: čerstvým
povětřím. V. — Kom. — se. Venku se ochla-
dilo, die Luft hat sich abgekühlt. Hý.

Ochladky, pl., m ., ochlada, die Kühle. D.

Ochladle, chladně, kalt.

Ochladlosť, i, f., die Abkühlung. O. ná-
poje. Jg.

Ochladlý nápoj, abgekühlt. Ros.

Ochladnouti, dnul a dl, utí, kühl werden,
erkalten. Ochladí jsem poněkud, ale nevy-
chladl docela. Ros. — Jg.

Ochladný, abkühlend. Dch.

Ochlácholení, n., udobření, die Besänf-
tigung. Aqu.

Ochlácholený, ochlácholen, a, o, besänf-
tigt. O. mysl. Plk. —- čím: dary, rozkoší
mysli, Jel., přívětivostí něčí, milostí ženskou.
V. -- Jg.

Ochlácholiti, il, en, ení; ochlacholovati
= udobřiti, utišiti, ukojiti, ukrotiti, besänf-
tigen. V., Jg. — koho (sobě) Jel. — koho
čím : královskou milostí. Dvě kron.

Ochlama, y, m., dle ,Despota', omasta,
halama, mamlas, otrapa. Vz Chlámati. Der
Schliffe], Schlingel; Grossmaul. Na Mor. také
= ožralec. Brt. Ty ochlamo! Us. Také na
Slov.

Ochlamec, mce, m., udeření, der Hieb,
Schlag, das Kopfstück. Us. Poličan.

Ochlápiti, vz Ochlípiti.

Ochlasta, m., dle ,Despota', Süfling, Sauf-
aus, Trunkenbold, Bierbruder. Jg. Ty ochla-
sto! O. se klátí a obžera boží dar vyvrátí.
Č. 139. Ochlastovi každé kapky líto. Pk.

Ochlastaný, betrunken, besoffen. — O.,
vz Ochlestalý.