Předchozí (339)  Strana:340  Další (341) |
|
|||
340
|
|||
|
|||
Ochlastati, ochlastávati, besaufen, be-
trinken. — se čím kde: pivem v Hospodě. — se na co: na cizí útraty. — koho. Us. — se zač, k čemu: za své peníze, k pračce. Ochlastilý, ochloustlý = ochozený, ošou-
staný, abgenützt, abgetragen, abgeschabt. O. suknice, Leg., klobouk, kabát. Jg. Ochlastiti, il, štěn, ění = ošoustati, ocho-
diti, otříti, abschaben, abnützen, abtragen. — co: suknici. Ms. 1379. — Pass., na Slov. Rk. Oehlastkyuě, ě, f., ožralkyně, die Sau-
ferin. D. Ochlazené, abgekühlt. Ros.
Ochlazení, n., občerstvení, das Abkühlen,
die Erkühlung, Er-, Auffrischung. V. O. ně- komu činiti. Kom. Ochlazenosť, i, f., das Abgekühltsein,
die Abkühlung. Ros. Ochlazený, ochlazen, a, o, abgekühlt. O.
nápoj. Ros. Ochlazovati, vz Ochladiti.
Ochlazujičnosť, i, f., abkühlende Beschaf-
fenheit. Ros. Ochlazujičný, erfrischend, abkühlend.
Ros. Ochlebiti, il, en, ení; ochlebovati, Brod
verschaffen, Brod geben. — co. Na lahůdky těchto časů nelze pomysliti; člověk rád, když hubu ochlebí. Us. Č. — se = k chlebu při- jíti, Brod finden. Až se ten šenk ochlebí (zvelebí), budou tam choditi. Us. u Rychn. — se komu. Ochlebilo se mi to zde (zalíbilo). Jg. — co komu. Já mu to ochlebím, že tam více nepůjde (nadrobím mu, znechutím mu to). Us. Hanka. Ochlema, y, m. — ochlama, ochlasta.
U Strakonic. Slm. Ochlemati se, opiti se, sich besaufen.
U Strakon. Slm. Ochlepilý, ochlípený. Aqu.
Ochlestalý, ochlostaný, ochlastaný=
viklavý, wackelig in Bewegung. Špice kola u vozu mnohým jezděním ochlastaná (v lou- koti a pístě se vyklající). Us. u Petrov. Dch. Ochlostaná suknice. Kra. 1875. 257. Kos. Ochlípan, a, m., lynceus, žábronožec. Krok.
Ochlípělosť, i, f., die Schlappheit. Jg.
Ochlípělý, ochliplý, ochabělý, herab-
hängend, schlapp, schlaff. Jg. O. klobouk, Schlapphut, m. Dch. Ochlípeně choditi = smutně, niederge-
schlagen, kopihängend. Ros. Ochlípenec, nce, m., ein Niedergeschla-
gener. Ros. Ochlípeuosť, i, f., das Herabhängen, die
Niedergeschlagenheit. Jg. Ochlípený, ochlípen, a, o, ochlupený =
odvislý, dolů svislý, herabhängend, schlapp. O. klobouk. Us. (Chodí s ochlípeným klo- boukem. Svině s ochlípenýma ušima. Ros. — O., smutný. Chodí všechen ochlípený. Ros. — Jg. Ochlípěti, ochlápěti, 3. os. pl. pějí, ěl,
ění, schlaff werden, herabsinken. — komu. Uši tomu psu ochlípěly, Us.; křídla mu ochlí- pěla. Kom. — proč. Naděje ta pro smrť Páně ochlipěla, Sš. Sk. 8. Ochlípiti, ochlápiti, il, ení; ochlipovati =
spustiti, svěsiti, herabhängen lassen. — co: |
uši dolův. Ros. Osel ochlipuje uši. D. — co
kdy. Po té řeči Pašek hlavu svěsil a uši ochlípil. Bart. Vz Ochlípěti. — co komu. O. si klobouk. Us. — se = ochlípěti, svě- siti se. Kuřata, housata se ochlípila. Ms. Ochlípka, y, f., střecha klobouku, die
Krempe, Stülpe. Ochliplý, ochláplý, ochlípělý, ochlípený,
ochabělý, schlapp, herabhängend. O. uši. Ochlípnouti, ochlápnouti, pnul a pl,
utí = ochlípěti. Us. Ochlípoš, e, m., anilocra, kývoš. Krok.
Ochlipovati, vz Ochlípiti.
Ochlokratie, e, f., z řec, luzovláda. ta
forma vlády, kde vůle nevelké části lidu, způsobem hřmotným a nezřídka surovým projevovaná platnosť vůle všeobecné si zjed- nává a bezvýminečnou poslušnosť každého jednotlivce vyžaduje. Vz S. N. — Ochlo- kratický, ochlokratisch. Rk. Ochlostaný, vz Ochlestalý.
Ochlouditi, il, zen, zení = oslabiti, sesla-
biti, schwächen. — koho : Zima ho ochlou- dila, Jg., Rk. Ochlozovati = šiditi, okrádati, täuschen,
bestehlen, mor. Bkř. Ochlupatěti, ěl, ění, sich behaaren. D.,
Reš. Ochlupatiti, il, cen, ení, mit Haaren um-
thun. Jg. Ochlupěti, ěl, ění. Ovoce ochlupělo i. e.
opadalo než dozrálo. Vz Chlupěť. Na mor. Zlínsku. Brt. Ochmatati, lépe: ohmatati.
Ochmela, ochmelka, y, m., pijan, Süfling,
m. Us. Ochmelenosť, i, f., die Anmachung mit
Hopfen; ochlastanosť, die Besoffenheit. Jg. Ochmelený. 1. O. pivo (v němž jest chmel);
2. člověk (opilý), benebelt. D., Dch. Ochmeliti, il, en, ení; ochmelovati, mit
Hopfen anmachen. — co čím: Sládek ža- teckým chmelem pivo ochmelil. — se čím kde. Ochmelil se v hospodě pivem (opil se), sich berauschen. Upil se bídami a ochmelil se slzami. Č. 181. — se zač, k čemu: za své peníze, k pranici. Us. Ochmelka = ochmela.
Ochmelovati, vz Ochmeliti.
Ochmet, u, m., jmélí žluté, loranthus euro-
paeus, Riemenblume, Eichenmistel, f. Č1. 57. Ochmýrati se, vz Zohýrati se. U Olom.
Sd. Ochmýravosť, i, f., vz Zohýralosť.
Ochmýravý, vz Zohýralý. Sd.
Ochna, y, f., ochna, rostl. Rostl.
Ochnapka, chňapka, y f, čepice, Mütze,
f. — O., ochněra, nespořádaný člověk, da- rebák. Us. u Kunv. Msk. Schapphahn, m. Ochněra, y, m., vz Ochňapka.
Ochočený, vz Ochotiti.
Ochočelý, krotký, domácí, kirr, zahm. Us.
Ochočení, n. O. včel. Vz Ochočiti. Das
Zahmmachen. Ochočený, -čen, a, o, zahm. Jg.
Ochočeti, el, ení, zahm werden. Jg.
Ochočiti, il, en, ení; ochočovati = obou-
lati, okrotiti, zahm, kirr machen. — koho: včely, ptáky, kuřata. Jg. -—- se, zahm werden. Slepice se ochočí v krátkém čase. Us. |
||
|
|||
Předchozí (339)  Strana:340  Další (341) |