340

Ochlastati, ochlastávati, besaufen, be-
trinken. — se čím kde: pivem v Hospodě. —
se na co: na cizí útraty. — koho. Us. —
se zač, k čemu: za své peníze, k pračce.

Ochlastilý, ochloustlý = ochozený, ošou-
staný, abgenützt, abgetragen, abgeschabt. O.
suknice, Leg., klobouk, kabát. Jg.

Ochlastiti, il, štěn, ění = ošoustati, ocho-
diti, otříti, abschaben, abnützen, abtragen. —
co: suknici. Ms. 1379. — Pass., na Slov. Rk.

Oehlastkyuě, ě, f., ožralkyně, die Sau-
ferin. D.

Ochlazené, abgekühlt. Ros.

Ochlazení, n., občerstvení, das Abkühlen,
die Erkühlung, Er-, Auffrischung. V. O. ně-
komu činiti. Kom.

Ochlazenosť, i, f., das Abgekühltsein,
die Abkühlung. Ros.

Ochlazený, ochlazen, a, o, abgekühlt. O.
nápoj. Ros.

Ochlazovati, vz Ochladiti.

Ochlazujičnosť, i, f., abkühlende Beschaf-
fenheit. Ros.

Ochlazujičný, erfrischend, abkühlend.
Ros.

Ochlebiti, il, en, ení; ochlebovati, Brod
verschaffen, Brod geben. — co. Na lahůdky
těchto časů nelze pomysliti; člověk rád, když
hubu ochlebí. Us. Č. — se = k chlebu při-
jíti, Brod finden. Až se ten šenk ochlebí
(zvelebí), budou tam choditi. Us. u Rychn. —
se komu. Ochlebilo se mi to zde (zalíbilo).
Jg. — co komu. Já mu to ochlebím, že tam
více nepůjde (nadrobím mu, znechutím mu
to). Us. Hanka.

Ochlema, y, m. — ochlama, ochlasta.
U Strakonic. Slm.

Ochlemati se, opiti se, sich besaufen.
U Strakon. Slm.

Ochlepilý, ochlípený. Aqu.

Ochlestalý, ochlostaný, ochlastaný=
viklavý, wackelig in Bewegung. Špice kola
u vozu mnohým jezděním ochlastaná (v lou-
koti a pístě se vyklající). Us. u Petrov. Dch.
Ochlostaná suknice. Kra. 1875. 257. Kos.

Ochlípan, a, m., lynceus, žábronožec. Krok.

Ochlípělosť, i, f., die Schlappheit. Jg.

Ochlípělý, ochliplý, ochabělý, herab-
hängend, schlapp, schlaff. Jg. O. klobouk,
Schlapphut, m. Dch.

Ochlípeně choditi = smutně, niederge-
schlagen, kopihängend. Ros.

Ochlípenec, nce, m., ein Niedergeschla-
gener. Ros.

Ochlípeuosť, i, f., das Herabhängen, die
Niedergeschlagenheit. Jg.

Ochlípený, ochlípen, a, o, ochlupený =
odvislý, dolů svislý, herabhängend, schlapp.
O. klobouk. Us. (Chodí s ochlípeným klo-
boukem. Svině s ochlípenýma ušima. Ros. —
O., smutný. Chodí všechen ochlípený. Ros. —
Jg.

Ochlípěti, ochlápěti, 3. os. pl. pějí, ěl,
ění, schlaff werden, herabsinken. — komu.
Uši tomu psu ochlípěly, Us.; křídla mu ochlí-
pěla. Kom. — proč. Naděje ta pro smrť
Páně ochlipěla, Sš. Sk. 8.

Ochlípiti, ochlápiti, il, ení; ochlipovati =
spustiti, svěsiti, herabhängen lassen. — co:

uši dolův. Ros. Osel ochlipuje uši. D. — co
kdy. Po té řeči Pašek hlavu svěsil a uši
ochlípil. Bart. Vz Ochlípěti. — co komu.
O. si klobouk. Us. — se = ochlípěti, svě-
siti se. Kuřata, housata se ochlípila. Ms.

Ochlípka, y, f., střecha klobouku, die
Krempe, Stülpe.

Ochliplý, ochláplý, ochlípělý, ochlípený,
ochabělý, schlapp, herabhängend. O. uši.

Ochlípnouti, ochlápnouti, pnul a pl,
utí = ochlípěti. Us.

Ochlípoš, e, m., anilocra, kývoš. Krok.

Ochlipovati, vz Ochlípiti.

Ochlokratie, e, f., z řec, luzovláda. ta
forma vlády, kde vůle nevelké části lidu,
způsobem hřmotným a nezřídka surovým
projevovaná platnosť vůle všeobecné si zjed-
nává a bezvýminečnou poslušnosť každého
jednotlivce vyžaduje. Vz S. N. — Ochlo-
kratický, ochlokratisch. Rk.

Ochlostaný, vz Ochlestalý.

Ochlouditi, il, zen, zení = oslabiti, sesla-
biti, schwächen. — koho : Zima ho ochlou-
dila, Jg., Rk.

Ochlozovati = šiditi, okrádati, täuschen,
bestehlen, mor. Bkř.

Ochlupatěti, ěl, ění, sich behaaren. D.,
Reš.

Ochlupatiti, il, cen, ení, mit Haaren um-
thun. Jg.

Ochlupěti, ěl, ění. Ovoce ochlupělo i. e.
opadalo než dozrálo. Vz Chlupěť. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Ochmatati, lépe: ohmatati.

Ochmela, ochmelka, y, m., pijan, Süfling,
m. Us.

Ochmelenosť, i, f., die Anmachung mit
Hopfen; ochlastanosť, die Besoffenheit. Jg.

Ochmelený. 1. O. pivo (v němž jest chmel);
2. člověk (opilý), benebelt. D., Dch.

Ochmeliti, il, en, ení; ochmelovati, mit
Hopfen anmachen. — co čím: Sládek ža-
teckým chmelem pivo ochmelil. — se čím
kde. Ochmelil se v hospodě pivem (opil se),
sich berauschen. Upil se bídami a ochmelil
se slzami. Č. 181. — se zač, k čemu: za
své peníze, k pranici. Us.

Ochmelka = ochmela.

Ochmelovati, vz Ochmeliti.

Ochmet, u, m., jmélí žluté, loranthus euro-
paeus, Riemenblume, Eichenmistel, f. Č1. 57.

Ochmýrati se, vz Zohýrati se. U Olom.
Sd.

Ochmýravosť, i, f., vz Zohýralosť.

Ochmýravý, vz Zohýralý. Sd.

Ochna, y, f., ochna, rostl. Rostl.

Ochnapka, chňapka, y f, čepice, Mütze,
f. — O., ochněra, nespořádaný člověk, da-
rebák. Us. u Kunv. Msk. Schapphahn, m.

Ochněra, y, m., vz Ochňapka.

Ochočený, vz Ochotiti.

Ochočelý, krotký, domácí, kirr, zahm. Us.

Ochočení, n. O. včel. Vz Ochočiti. Das
Zahmmachen.

Ochočený, -čen, a, o, zahm. Jg.

Ochočeti, el, ení, zahm werden. Jg.

Ochočiti, il, en, ení; ochočovati = obou-
lati, okrotiti, zahm, kirr machen. — koho:
včely, ptáky, kuřata. Jg. -—- se, zahm werden.
Slepice se ochočí v krátkém čase. Us.