343

Ochrnulec, lce, m., člověk dnou sklíčený
a zlámaný, dnavec, der Gichtbrüchige; člověk
mrtvicí raněný, der vom Schlage Gerührte.
Sš. Mt. 63.

Ochrnulosť, i, f., ochrnutí, die Lähmung,
Schlaffheit der Glieder. Jg.

Ochrnulý, kleslý, mrtvicí poražený, kon-
trakt. V. O. úd. V. — na co: na ruce, na
nohy. Br. Vz Kleslý.

Ochrnutí, n., poražení mrtvicí. O., die
Lähmung, jest zaniknutí činnosti nervové
v jisté části těla zvířecího. O. úplné, neúplné,
jednostranné (zaujímá-li jen jednu stranu těla),
příčné (zachvátí-li buď dolejší, buď hořejší
polovici těla). Vz S. N. O. plic, Rk., mozku.

Ochroma, y, f., ochromení, die Lähmung.
Jg. — O., včelí nemoc, nemohou-li včely
létati. Lš.

Ochromělý, erlahmt. Jg.

Ochromení, n., vz Ochromiti. Die Läh-
mung, Erlahmung.

Ochromění, od ochroměti, das Lahm-
werden, die Lähmung. D., Ja.

Ochromený; ochromen, a, o, gelähmt, ver-
stümmelt. V. Každé panství jest jako ochro-
mené, není-li válečnou mocí ohražené. V. —
čím. Tvým již jménem vojsko ochromeno.
Puch. — kde: na těle. Lk. Je ochromen
po pravé straně. Ml.

Ochroměti, ěl, ění, verkrümmen, lahm
werden. Ochroměl ubohý. Us. — čím. Tělem
i duší o. Zlob. — na co: na ruce. Vz Ochrom-
nouti.

Ochromiti, il, en, ení; ochromovati, lahm
machen, lähmen. V. — koho. Brikc. — co
komu: nohy. Us. — koho čím: prací.

Ochromly, gelähmt, lahm. — na co: na
nohy, na ruce. — čím: prací.

Ochromnout!, mnul a ml, ut = ochro-
měti. Jg. — komu. Ochroml mu jazyk. Rk. —
na co: na ruku, na nohu. Rk. — čím: prací.
Vz Ochroměti.

Ochromnutí, n., die Lähmung. O. plic. Ja.

Ochroptěti, ěl, ění, vz Ochrapěti.

Ochroptiti, il, ěn, ění, röchelnd machen.

Jg-

Ochroustati. — co čím: jablko zuby,
umnagen.

Ochrový, Ocher-. Vz Ocher.

Ochrustavice, e, f., povlak, jímž chru-
stavky potaženy jsou. Ssav. Die Knorpelhaut.

Ochtáb, ochtáv, m. oktav, u, m., z lat.
octava, po osm dní trvající slavení některého
svátku církevního, zejména hodů božích,
zemských patronů a vůbec slavnějších svátků
všeobecných a místných. S. N. Vz Gl. 199.
Ve čtvrtek po ochtábu tří králův. V.

Ochtáhati, zochtábati — práti, bíti, schla-
gen, prügeln. — koho. Us. u Rohoznic.

Ochtýňati se, ohlížeti se. Len sa ochtý-
ňajte, šak vás ten brezoň (býk) potrče. U uher.
Brodu na Mor. Vb.

Ochuděti, ěl, ění; ochudnouti, verarmen.
— čím. Tím krev ochuděla. Lk.

Ochuditi, il, zen, ení; ochuzovati, arm
machen. — abs. Ochuzuje zajisté nespoření,
spoření obohacuje. Kom. — koho, co. Alx.
1105., BO. Chtě s tím bojovati, jenž jeho
zemi ochudil. St. skl. Mnoho lidi ochudili.
Let. 46. — Reš., Ottersd. — koho čím.

Hrou v kostky se o. Jel. — koho čeho.
Svět jej vší věci ochudí. O 7 vstup.

Ochudlý, zchudlý, verarmt. Paas.

Ochudnouti, dnul a dl, utí, verarmen.
Ochudna bratr tvoj prodal seděnie své (pos-
sessio). BO. Bohatý může ochudnouti. V.
Líný hospodář ochudne. Rad. zvíř. Vz Ochu-
děti.

Ochudoběti, ěl, ění, verarmen. Zlob.

Ochuchati, an-, behauchen, anblasen. —
co: jídlo. Na Ostrav. Tč.

Ochuchliti, il, en, ení, ochuchlovati =
okukliti, obaliti, einhüllen. Ros.

Ochule, e, f., zastr., čím se co ochuluje;
zvl. ženské přikrytí, jímž hlavu obalují. Cf.
Zachule. Ros. Die Kopfhülle.

Ochuliti, il, en, ení, ochulovati, obaliti,
umhüllen. Cf. Ochule.

Ochumeliti, il, en, ení; ochumelovati, chu-
meleni otřásati, abschütteln. — co s čeho:
Ovoce so stromu (otřásti). Us. (Turn.).

Ochúněti, ochouněti se, ěl, ění = okou-
něti se, zdráhati se, nemíti se k dílu, gaffen,
lass sein. Na vých. Mor. Ochůňá sa. Brt. —
D., Plk.

Ochuravěti, ěl, ční, krank werden. —
z čeho: z trápení. Duch. klín. — čím: na-
stuzením.

Ochuraviti, il, en, ení; ochuravovati, siech,
krank machen. — koho čím: těžkou prací.

Ochutiti, il, cen, ení; ochutniti, schmack-
haft machen. — co. Rk.

Ochutnati, chutným učiniti, ochutniti,
schmackhaft machen. — co: jídlo. Bech. —
O., chutným shledati, schmackhaft finden.
Pán Bůh jest ho sobě nezůšklivil, ale ochutnal.
Bech. — O., okusiti, kosten. — co čím:
jazykem.

Ochutnění, n., die Schmackhaftmachung,
Würze. Jg.

Ochutněný; -tněn, a, o, schmackhaft ge-
macht. Jg.

Ochutněti, ěl, ění, schmackhaft werden. Jg.

Ochutniti, il, ěn, ění; ochutňovati ------ chut-
ným učiniti, ochutiti. — co komu, schmackhaft
machen, würzen.

Ochuzelosť, i, f., Verarmung, f. Jg.

Ochuzelý, verarmt. Dch.

Ochuzení, n., das Armmachen. — O., das
Armwerden, die Verarmung. Kdež sprave-
dlnosť utuchne, tu měšťan (měšťanů) ochuzení
a všecko zlé býti musí. V. Bohatnouti není
hřích, když se děje bez něčího o. Č. 167.

Ochuzený; -zen, a, o, arm gemacht. Kom.,
Jel.

Ochuzovati, vz Ochuditi.

Ochvácení, n., das Rehewerden.

Ochvácenina,y, f. = ochvácení, die Rehe-
krankheit. Ros.

Ochvácenosť, i, f., die Rehe. Ros.

Ochvácený; -cen, a, o, reh. O., schvácený
kůň. Ros.

Ochvacovati, vz Ochvátiti.

Ochváliti, il, en, ení, ochvalovati, lichotiti,
durch Lob zu gewinnen suchen. Tak ho sobě
ochválil, až ho opálil. Us. Č.

Ochvať, i, f., nemoc dobytčí, zvl. koňská,
die Rehe, Steifheit der Füsse. Jg. O, od větru
(větrná), od prachu, od vody, od obroku,
od chlíva. Ja. — Jg.