345

Ojiskřiti, il, en, ení; ojiskřovati, umfun-
keln, umblitzen. — co v čem. Č.

Ojistiti, il, štěn, ění, versichern. Chtě se
o., vece. ZN.

Ojka, vz Oje.

Ojko, vz Oje.

Ojní. Ojní řetěz: návojník, držel, držení,
držadlo, nášlík. Šp. Ojní hřeb. Tabl. lid.
Deichsel-.

Ojnice, e, f., v obec. mluvě vojnice = oje,
die Deichsel. O. u vozu. Us. — O., oj ze
dvou bidel se skládající, mezi něž kůň se
zapřahá, die Gabeldeichsel. Jg. — O., u pily,
der Lenker, die Lenkstange, Kurbel. Us.
Sedl. — Jg.

Ojo = oje.

Ojový. O. dřevo. Um. les. Deichsel-.

Ojprnice, Eiprnice, ves v Plzeňsku. PL.,
Tk. I. 84.

Ojvín, a,m., původně Mojvín, něm. Moyben,
Oyben, Oywin, Owyn, hrad a klášter v saské
Lužici. Vz S. N., Tk. II. 241.

-ok, přípona jmen podstatných rodu muž.:
lalok, živok. D., Mkl. B. 253.

Oka, y, f. = 2¹/2 libry nebo 14 kilogramu.
Na Slov. Plk.

Okáč, e, m., okatý člověk, ein grossäugiger
Mensch, Glotzer. Us. — O., bystrozraký,
scharfsichtig. Vně okáči, doma krti slepí jsme
(doma nevidíme nic špatného). Č. 56., Pk. —
O., motýl. Pokolení o-čů (hipparchia) náleží
k závěsníkům. Frč. 181.

Okadeřeti, ejí, el, ení, okadeřavěti, ějí,
ěl, ění, lockig werden. — komu. Okadeřa-
věly mu vlasy. Ros.

Okadeřiti, okadeřaviti, okadeřovati. —
koho, lockig machen. Ros. — čím: horkým
želízkem.

Okaditi, il, ěn, ění. — koho čím kde,
be-, umräuchern.

Okahnutí, oka hnutí, n. = okamžení.
Pref., Solf.

Okal, u, m., okal, i, f., voda moukou
okalená, nápoj dobytčí, Mehltrank, m. Udě-
lati, dáti dobytku okal. Us. — O., pomyje,
Spülicht, n., Podlá to duše, která o. kuchyňský
miluje a hostinou krále pohrdá. Sš. L. 125. —
O., kalná voda po dešti. V o-li se dobře
chytá. Us. Boč.

Okál, a, m., okáč. Na mor. Zlínsku. Brt. —
O., u, m., veliké oko. Ten má o-ly! Us. Hý.

Okalek, lku, m., kalná voda, trübes
Wasser. T.

Okáleti, ejí, el, en, ení. — co, beschmutzen.
Jg.

Okaličiti, il, en, ení, osekati údy, ochro-
miti, verstümmeln, zum Krüppel machen. Na
Slov. Plk.

Okaliti, il, en, ení; okalovati, trüben. —
komu. Okal dobytku o., Mehltrank geben.
Jg. — co: louku, verschlemmen. Us.

Okalka, y, f., síť na ryby po kalu, ein
Fischnetz. Boč. exc. Us.

Okamenělosť, i, f. (zastr. okamělosť),
Versteinerung, Verhärtung, f.

Okamenělý (zastr. okamělý), herum ver-
steinert, verhärtet. Jg.

Okameněti, ěl, ění, herum versteinern,
verhärten.

Okameniti, il, ěn, ění, herum versteinern,
verhärten. Hank.

Okamhouření, n., das Nicken mit dem
Auge; der Augenblick. Scip.

Okamih, u, m., na Slov. a Mor. = oka-
mžení. Koll., Sš. Nemá posedenia na jednom
miestě ani za okamih. Sborník 92. I mohlo
tu na o. zazdáti se lidské vůli. Sš. Mr. 65.
Ukázal mu všecka království oboru zemského
na o-hu. Sš. L. 58. Otevřeli mi ji (knihu)
v o-hu. Koll.

Okamihnutí, n. = okamžení. Na Slov.

Okamžení, n., lépe doloženo než: oka-
mžik, (ne: okamžik), u, m. (vz Mžíti; na
Mor. omžiti — oči zavírati; okamžik = za-
vření oka. Jiní od: míhati, mh-nouti). Na
Slov. a Mor. okamih, Mt. S., okamihnutí, na
Slov. — O., okamžik, čas, kterého potřebí
ke mžiknutí okem a potom vůbec čas velmi
krátký. S. N. Augenblick, m. Zástupy každým
o-kem se množily. Pal. III. 1. 255. V oka-
mžení = hned. V. Hrom v okamžení se roz-
prchá. Kom. Nedadouc ani okamžení projíti
= brzo. V. V o. dokonala, Er. P. 474.

Okamžiční,okamžilý, (Scip, Nej.,Toms),
— okamživý, okamžitý, (Hlas., Nt., Us.),
augenblicklich, sofortig. O. potřeba, Víd. list.,
soužení, Scip., nouze. Hlas.

Okamžik, vz Okamžení.

Okamžilosť, i, í., der Augenblick. Jg.

Okamžitě, lépe prý: v okamžení (V.),
v tu chvíli; ale můžeme i onoho slova uží-
vati, jakož se ho všeobecně i užívá. Augen-
blicklich. Vz Okamžitý.

Okamžitosť, i, f., Augenblick, m. Jg.

Okamžitý, vz Okamžiční, Okamžitě. Časo-
slova okamžitá =jednodobá. O. pomoc, smrť.
Nt.

Okap, u, m., odkap, skap, úkap, die Traufe,
Dachtraufe, der Tropfenfall. Jg. Pod okapy
žlábek dáti. Svob. Právo kapu, okapu (ka-
paliční). J. tr. Přišel z deště pod okap. Jg.,
Rk.

Okapati — v kolo pokapati, beträufeln. —
co čím: balsamem.

Okapky, pl., m., vosk, který kape z hořících
svíček. Seidel ex. arch. Ber.

Okapník, u, m., podstavec, do kterého
nějaká tekutina kape. Šp. Der Tropfenfänger.

Okapouniti, il, ěn, ění. — koho: kohouta,
verschneiden. Jg.

Okař, e, m., kdo oka dělá nebo líčí, der
Schlingenmacher, Schlingensteller. Sp., Dch.

Okartáčovati, abbürsten. — co čím: šaty
měkkým kartáčem.

Okasalý (oblečený oděvem těsně přiléha-
jícím. Jir.). Zk. 33.

Okasání, okasování, n., das Aufschürzen.
Jg.

Okasati, okasám a okaši; okasovati =
šat zhůru ohrnouti, um-, aufschürzen. Oka-
saný = hotový. -- koho. BO., ZN., Jg. —
se. Us. — co: šat. Nt.

Okasnice, e, f., okasný šat, zástěra, das
Schürztuch. Aqu.

Okasný, zastr., kasání se týkající, Schürz-.
Aqu.

Okáti, okaji, ál, án, ání = káním nahra-
diti, abbüssen. — co = svou nepravosť. MM.