347

Okénko, vz Okno.

Okenné, ého, n., die Fenstersteuer. Rk.

Okenný, okenní, Fenster-. O. prkénko,
podprsnice (podprsní zeď u okna), obruba,
křídlo, čelo, pažba, ústup, sloupec, pastorek,
zástřeší, římsa, Nz., světlo. Brikc. Okenní
právo. Zlob. Okenní závěsa, pažení, olovo,
obroubení, pruty, dražba (Falz), štít, průčelí,
sklo, koš, dvířka, rám, obrtl, sloup, tabule,
záslona, dutina. Šp.

Okeřiti, il, en, ení = křovím pokryti,
bestauden. — co: skály. Č.

Okeřnatěti, ěl, ění, vz Okřovatěti.

Okkupace, e, f., vz Occupatio.

Oklácení, n., Erschütterung, Abschütte-
lung, f.

Oklad = obklad.

Okládati, vz Oklásti.

Okladek, dku, m., obložek, der Umschlag.
O. na nemocný úd. D.

Okladina, y, f., die Messerschale. O. ko-
stěná, dřevěná n. železná. Čepel (čempel)
v o-ny zapadá. V Opav. Pk. Také u Příbora.
Mtl.

Oklama, y, f., der Betrug. Ros.

Oklamač, e, m., podvodník, der Betrüger.

Oklamanec, nee, m., ein Getäuschter. Rk.

Oklamání, n., Täuschung, f. S jakýms
o-ním sedláku pohřeb mu udělali. Bart.

Oklamaný, betrogen. V.

Oklamatel, e, m. = oklamač. Aqu.

Oklamatelný, betrügbar; klamavý, trüg-
lich. D.

Oklamati, oklamáni a oklami; oklamávati,
aklamovati, ošiditi, betrügen, anführen, auf-
setzen, anschmieren, belügen, täuschen. V.

— koho. Kdo se dověří, nejsnáze jest toho
oklamati. Mus. O. přítele. Kom. Naděje mne
oklamala. V. Oklam blázna, ako chceš, a
múdrého, ako vieš. Mt. S. — koho čím:
lží, V., žertem, sliby a průtahy, Nt., sladkou
řečí. Chč. 378, 298. — koho oč: o biskup-
ství, Ben., o spasení. Chč. 300. — Ctib. Tkadl.

— adv. křivě, nevěrně. Nt. — v čem. Okla-
mán jsa ve své naději. Nt.

Oklamavač, e, m.= oklamač. Aesop.,
Aqu.

Oklamavatel, e, m. = oklamavač.

Oklamavatelnosť, i, f., klamavosť, trü-
gerische Beschaffenheit. Jg.

Oklamavatelný, klamavý, betrügerisch,
trügerisch, täuschend, betrügbar. Ros.

Oklamavce, e, m., oklamač. BO.

Oklamavý, klamavý, betrügerisch, trüge-
risch, berückend. Troj., Dch.

Oklamlivý, oklamliv, a, o, täuschbar.
Novor. 1824. Nač jste vlili do mne jedy
oklamlivé. Koll.

Oklamný, trügerisch. Dch.

Oklamový. O. papež, Pseudopapst. Rozm.
Petr. s. Jul.

Oklapka, y, f. Z dubového dříví dělají
fletny nebo stoličné o-ky. Um. les.

Oklasiti, il, en, ení; oklasniti, il, ěn, ění,
klasy ve snopích omlátiti, oklepati, vordre-
schen. Us.

Oklásti, okladu, kladen, en, ení; okládati,
um-, belegen. — co čím. Dům velikým
oklásti ohněm. Píšelí. Ručnici stříbrem" o.
Žer. Záp. II. 90. Vz Obložiti.

Oklátiti, il, cen, ení, viklati, otřásti, er-
schüttern, wankend machen; klácením oče-
sati, otrhati, abschütteln. — co čím: ořechy
tyčkou. Ovoce větrem bude okláceno. BO.—
co komu zač. Oklátil mu ovoce za 2 zlaté.

Oklejovati = klím omazati. — co čím:
koráb klím, beleimen. Br.

Okleknouti, knul a kl, ut, utí, umknien.

— co jak: hrob do kola, L.
Oklemka, y, m., v již. Čech. = neohra-
baný člověk, ein ungehobelter Mensch. Kts.

Oklep, i, oklépka, oklípka, y, f, oklep,
u, oklepek, pku, m., oklepí, n. = snop
oklepaný, vymlácený, otep, eine abgedro-
schene Garbe, die Schaubbose, der Schaub.
Ros. Jest jako vymlácená o. Mus. Samé
oklepky a prázdnou slámu mlátí. Reš. O- ky
ovesné mlátiti. Jir. dh. Vz Oklípka.

Oklepati, oklepávati, oklepovati, oklep-
nouti, um-, be-, abklopfen; vordreschen. Vz
Oklasiti. — co: obilí, snopy obilné. Ros. —
koho = zbíti ho, abprügeln. T. — co z čeho:
šaty z prachu. Us. — co v čem : obilí v sno-
pech. Kauble. Vše v tom domě oklepávají
(= oklevetati, ab-, bedreschen). D.

Oklepek, vz Oklep.

Oklepina, y, f. = oklep. A tam Káču
prodali za o-nu slámy, leda darmo nebyla.
Mor. P. 177. Gebund Stroh.

Oklépka, vz Oklep.

Oklepkovati co = omlátiti, abklopfen.

— koho (pomlouvati, oklevetati, bereden).
Plk.

Oklesek, vz Okleštěk.

Oklesniti, il, ěn, ění = oklestiti. Na Slov.

Oklest, u, m., vz Okleštěk. Rk.

Oklestek, tku, m., klacek, vz Okleštěk.
Cesta z oklestků. Dch.

Oklestiti, il, štěn, ění; oklešťovati, vy-
klestiti, osekati, orubati, ab-, behauen, be-
schneiden, kappen, abästen, kastriren. V. —
co: peň, ratolesti stromu. V. — co odkud
(k čemu): ratolesti se stromu. D. Velikost'
v stejnině ode všech známých o. Sedl. Ale
nyní k jeho úpravě oklesťují z vrbin suché
proutí. Sš. Bs. 183.

Oklesty, pl., m., oklestky, das Reis.

Okleštěk, šťku, oklestek, stku, okle-
sek, sku, m., strom okleštěný, der behauene
Baum. Us. — O., větev odťatá, odkleštěná,
klacek, stonek, kyj, der Prügel, Knüttel. D. —
Oklešťky, pl., m., větve se stromu uťaté,
Knüttel-, Hoch-, Ober-, Schock-, Rundholz,
Reis, n. Kom., D. — Jg.

Okleštěný, -štěn, a, o, abgeästet, abge-
kappt, kastrirt. Jg.

Oklevetiti, il, cen, ení = osočiti, ver-
klatschen. — koho. D.

Oklicoun, lépe: klicoun. Jg.

Okličí, n., die Enklave. Nz.

Oklíčiti, vz Obklíčiti.

Okličný. O. střída či oklika, die Umbruch-
strecke. Bc.

Okliditi, il, zen, ení; oklizovati, umräu-
men. — co komu zač s kým.

Oklik, u, m., oklika, y, f., křivolakosť,
zájezd, zátoka, zápolí, die Krümme, Krüm-
mung, der Umweg, Umschweif, Schleichweg.
Reš., V. Oklika cesty (zájezd). V. Okliky
dělati. D. Skrze okliky někoho voditi. Kom.



	347

	Okénko, vz Okno. Okenné, ého, n., die Fenstersteuer. Rk. Okenný, okenní, Fenster-. O. prkénko, podprsnice (podprsní zeď u okna), obruba, křídlo, čelo, pažba, ústup, sloupec, pastorek, zástřeší, římsa, Nz., světlo. Brikc. Okenní právo. Zlob. Okenní závěsa, pažení, olovo, obroubení, pruty, dražba (Falz), štít, průčelí, sklo, koš, dvířka, rám, obrtl, sloup, tabule, záslona, dutina. Šp. Okeřiti, il, en, ení = křovím pokryti, bestauden. — co: skály. Č. Okeřnatěti, ěl, ění, vz Okřovatěti. Okkupace, e, f., vz Occupatio. Oklácení, n., Erschütterung, Abschütte- lung, f. Oklad = obklad. Okládati, vz Oklásti. Okladek, dku, m., obložek, der Umschlag. O. na nemocný úd. D. Okladina, y, f., die Messerschale. O. ko- stěná, dřevěná n. železná. Čepel (čempel) v o-ny zapadá. V Opav. Pk. Také u Příbora. Mtl. Oklama, y, f., der Betrug. Ros. Oklamač, e, m., podvodník, der Betrüger. Oklamanec, nee, m., ein Getäuschter. Rk. Oklamání, n., Täuschung, f. S jakýms o-ním sedláku pohřeb mu udělali. Bart. Oklamaný, betrogen. V. Oklamatel, e, m. = oklamač. Aqu. Oklamatelný, betrügbar; klamavý, trüg- lich. D. Oklamati, oklamáni a oklami; oklamávati, aklamovati, ošiditi, betrügen, anführen, auf- setzen, anschmieren, belügen, täuschen. V. — koho. Kdo se dověří, nejsnáze jest toho oklamati. Mus. O. přítele. Kom. Naděje mne oklamala. V. Oklam blázna, ako chceš, a múdrého, ako vieš. Mt. S. — koho čím: lží, V., žertem, sliby a průtahy, Nt., sladkou řečí. Chč. 378, 298. — koho oč: o biskup- ství, Ben., o spasení. Chč. 300. — Ctib. Tkadl. — adv. křivě, nevěrně. Nt. — v čem. Okla- mán jsa ve své naději. Nt. Oklamavač, e, m.= oklamač. Aesop., Aqu. Oklamavatel, e, m. = oklamavač. Oklamavatelnosť, i, f., klamavosť, trü- gerische Beschaffenheit. Jg. Oklamavatelný, klamavý, betrügerisch, trügerisch, täuschend, betrügbar. Ros. Oklamavce, e, m., oklamač. BO. Oklamavý, klamavý, betrügerisch, trüge- risch, berückend. Troj., Dch. Oklamlivý, oklamliv, a, o, täuschbar. Novor. 1824. Nač jste vlili do mne jedy oklamlivé. Koll. Oklamný, trügerisch. Dch. Oklamový. O. papež, Pseudopapst. Rozm. Petr. s. Jul. Oklapka, y, f. Z dubového dříví dělají fletny nebo stoličné o-ky. Um. les. Oklasiti, il, en, ení; oklasniti, il, ěn, ění, klasy ve snopích omlátiti, oklepati, vordre- schen. Us. Oklásti, okladu, kladen, en, ení; okládati, um-, belegen. — co čím. Dům velikým oklásti ohněm. Píšelí. Ručnici stříbrem" o. Žer. Záp. II. 90. Vz Obložiti.	Oklátiti, il, cen, ení, viklati, otřásti, er- schüttern, wankend machen; klácením oče- sati, otrhati, abschütteln. — co čím: ořechy tyčkou. Ovoce větrem bude okláceno. BO.— co komu zač. Oklátil mu ovoce za 2 zlaté. Oklejovati = klím omazati. — co čím: koráb klím, beleimen. Br. Okleknouti, knul a kl, ut, utí, umknien. — co jak: hrob do kola, L. Oklemka, y, m., v již. Čech. = neohra- baný člověk, ein ungehobelter Mensch. Kts. Oklep, i, oklépka, oklípka, y, f, oklep, u, oklepek, pku, m., oklepí, n. = snop oklepaný, vymlácený, otep, eine abgedro- schene Garbe, die Schaubbose, der Schaub. Ros. Jest jako vymlácená o. Mus. Samé oklepky a prázdnou slámu mlátí. Reš. O- ky ovesné mlátiti. Jir. dh. Vz Oklípka. Oklepati, oklepávati, oklepovati, oklep- nouti, um-, be-, abklopfen; vordreschen. Vz Oklasiti. — co: obilí, snopy obilné. Ros. — koho = zbíti ho, abprügeln. T. — co z čeho: šaty z prachu. Us. — co v čem : obilí v sno- pech. Kauble. Vše v tom domě oklepávají (= oklevetati, ab-, bedreschen). D. Oklepek, vz Oklep. Oklepina, y, f. = oklep. A tam Káču prodali za o-nu slámy, leda darmo nebyla. Mor. P. 177. Gebund Stroh. Oklépka, vz Oklep. Oklepkovati co = omlátiti, abklopfen. — koho (pomlouvati, oklevetati, bereden). Plk. Oklesek, vz Okleštěk. Oklesniti, il, ěn, ění = oklestiti. Na Slov. Oklest, u, m., vz Okleštěk. Rk. Oklestek, tku, m., klacek, vz Okleštěk. Cesta z oklestků. Dch. Oklestiti, il, štěn, ění; oklešťovati, vy- klestiti, osekati, orubati, ab-, behauen, be- schneiden, kappen, abästen, kastriren. V. — co: peň, ratolesti stromu. V. — co odkud (k čemu): ratolesti se stromu. D. Velikost' v stejnině ode všech známých o. Sedl. Ale nyní k jeho úpravě oklesťují z vrbin suché proutí. Sš. Bs. 183. Oklesty, pl., m., oklestky, das Reis. Okleštěk, šťku, oklestek, stku, okle- sek, sku, m., strom okleštěný, der behauene Baum. Us. — O., větev odťatá, odkleštěná, klacek, stonek, kyj, der Prügel, Knüttel. D. — Oklešťky, pl., m., větve se stromu uťaté, Knüttel-, Hoch-, Ober-, Schock-, Rundholz, Reis, n. Kom., D. — Jg. Okleštěný, -štěn, a, o, abgeästet, abge- kappt, kastrirt. Jg. Oklevetiti, il, cen, ení = osočiti, ver- klatschen. — koho. D. Oklicoun, lépe: klicoun. Jg. Okličí, n., die Enklave. Nz. Oklíčiti, vz Obklíčiti. Okličný. O. střída či oklika, die Umbruch- strecke. Bc. Okliditi, il, zen, ení; oklizovati, umräu- men. — co komu zač s kým. Oklik, u, m., oklika, y, f., křivolakosť, zájezd, zátoka, zápolí, die Krümme, Krüm- mung, der Umweg, Umschweif, Schleichweg. Reš., V. Oklika cesty (zájezd). V. Okliky dělati. D. Skrze okliky někoho voditi. Kom.