354

práci měli (= o to). Br. — Pozn. 1. Okolo
něj šel, šp. m. o. něho, poněvadž o. s akkus.
se nepojí. — Pozn. 2. Tato předložka se při-
jala, když ob (o) význam místní poněkud
ztrácelo. Mkl. S. 255. Cf. Mkl. S. 539.

Okoloměr, u, m., Perimeter, m. Rk.

Okolostojící, die Herumstehenden. Us.

Okolostojičnosť, i, f. Kom. Jest slovný
překlad lat. circumstantia. Již Jg. navrhuje
za toto nepěkné slovo: okoličnosť, okolnost'.
Vz tato slova. Předdržena byla vám ta o.,
šp. m.: Bylo vám rozloženo, vyloženo atd. Šb.

Okolostojnosť, i, ť., na Slov. = okolnosť,
Umstand, m. Tys. 33.

Okolostojný = okoličný, umständlich.
Ros.

Okolotok, u, m., der Umfluss. Bern.

Okolování, n. = okolkování, Weitläufig-
keit, f. Kom.

Okolovati. Já neumím mnoho o., Um-
schweife machen. Jg.

Okolovec, vce, okolovník, a, m., Land-
streicher, m. Bern.

Okonati co (= stačiti čemu). Sama žena
všecko okoná (obstará). Na Mor., Brt. O. koho
= vyhověti mu. Brt.

Okončenosť, i, f., konec, die Spitze, das
Ende. Mus.

Okončený, zugespitzt.

Okončina, y, f., končina. O-ny, zevní
údy celého těla zvl. ruce (horní o.), nohy
(dolní o.) Die Extremitäten. Brt.

Okop, u, okopek, pku, m., příkop, zákop,
Schanze. Us.

Okopanec, nce, m. Dva oštochance (rohy),
čtyry okopance (nohy), pátej ometač (ocas) =
vůl. Er. P. 14.

Okopání, n., das Umgraben, Behacken. Jg.

Okopaniny, vz Okopávanina.

Okopaný, um-, vergraben, umhackt. Jg.

Okopati, okopávati = okolo kopati, um-
graben, anhäufeln; příkopem obehnati, ver-
graben, umschanzen. — co: stromy, zelí,
brambory. V. — co čím: stromy krací. V.
O. město příkopy (obehnati). V. — Kom.,
Háj. — se čím kde. Na jedné hoře se ši-
rokými příkopy okopali. Háj. Dřevo ... až
já okopají okolo něho a ospu je hnojem.
ZN.

Okopávací motyka. Us. Die Hacke, Kraut-
hacke.

Okopávač, e, m., der Umhacker, Umgraber.

Jg.

Okopávačka, y, í., die Umgraberin, Be-
hackerin. — O. = okopávací motyka. D. —
O., das Umgraben, okopávání. U Olom. Sd.

Okopavadlo, a, n., Umgrabmaschine, f.
Rk.

Okopávání, n. O. zelí, zemčat, das Um-
graben. Us.

Okopávanina, y, f. O-ny neb okopné
rostliny slovou v širším smyslu veškeré ho-
spodárske rostliny, které se v řádky sejí neb
vysazují a v čas vzrůstu okopávají neb oorá-
vají; v užším smyslu náležejí k nim zem-
čata, řepa a zelí. Šp. Vz S. N. Vz Okopniny.

Okopávati, vz Okopati.

Okopečkovati, co čím: brambory mo-
tykou (kopečky po obou stranách opatřiti),
mit Häufchen umgeben.

Okopiště, ě, n. Stálo jich tam o. = mnoho.
Kb. — O. = okoliště, der Schoberfleck. Us.
Plaňan.

Okopniny čili bambuliny = okopávanina.
KP. III. 262.

Okopný, co se okopává, was umhackt wird.
O. rostliny. Kaubl.

Okoptělosť, i, f., učadlosť, Rauchschmutz.
Us.

Okoptělý, učadlý, beräuchert. Us.

Okoptěti, ěl, ění, vom Rauche schmutzig
werden.

Okoptilý, lépe: okoptělý (Jg.). Aqu.

Okoptiti, il, ěn, ění = koptem černiti. —
čím co: dobrým koptem něco o., räucherig
machen. Ros.

Okoř, e, m., hrad sbořený u Prahy. Vz
S. N.; Tk. I. 87. II. 543., III. 129.

Okora, y, f. = šetření, die Schonung. Na
Slov. Koll.

Okoralec, lce, m., der Rindenstein. Rk.

Okoralka, y, f., berchemia, rostl.

Okoralosť, i, f., oschlosť, kornatosť, die
Rinde, Rufe. O. na poli, der Ranft. D.

Okoralý, ukoralý, okoravělý, korou po-
tažený, kornatý, oschlý, krustig, hartrindig,
harsch, spröd, rufig. Jg. O. chléb, země. Jg.

Okorati, ukorati; okoravěti, 3. os. pl.
ějí, ěl, ění; okorávati, krustig werden, Rinde
bekommen, überharschen. Chléb okoral. Jg.

Okoravělý = okoralý. Us.

Okoravěti, ěl, ění = okorati.

Okorditi, il, ěn, ění, mit dem Degen um-
gürten. Zlob.

Okorek, rku, m., kus okoralého chleba,
krustig, harsch gewordenes Brod. Jg.

Okořenatěti, ěl, ění, kořeny dostati,
Wurzeln bekommen. Rostl.

Okořeniti, il, ěn, ění; okořenovati —
co čím : jídlo zázvorem, würzen. Ros., Kom.

Okořeti, el, ení = okorati. Leška.

Okořín, a, m., něm. Uckern, ves u Mostu
v Chebsku. PL.

Okornatělý = okoralý. Rk.

Okornatěti, ěl, ění = okorati. Us.

Okornatiti, il, ěn, ěni; okornacovati =
okoralým Činiti, rindig machen. — co. Presl.

Okorovač, e, m., kdo okoruje, Um-
schweifer, m. Reš.

Okorovačka, y, f., die Umschweiferin. Jg.

Okorování = okolkování, Umschweife.
Reš. Bez o. = bez okolkův. Bez mnohého
o. oznámiti. V. Bez o. přikročím k jádru
řeči. Pal. Radh. III. 146.

Okorovati = okolkovati, Umschweife
machen. V. — čím: řečí. Aqu. — Na Slov. =
šetřiti, schonen. Ani dětí neokoroval. Koll. —
se, stěžovati si, sich beklagen. Us. u Opav.
Klš.

Okosina, y, f. Věc na o-nu položiti =
kosmo. U Opav. Pk.

Okoslepný, augenblendend. O.oblak. Koll.

Okoslužba, y, f., služba, jež se jenom na
oko pro zalíbení-se lidem děje a s licoměrno-
stí spojena jest, die Augendienerei, 6q>0-a)./io
доѵЫа. Otroci poslouchejte ve všem pánů
tělesných ne v o-bách jako člověkolibci, nébrž
v prostotě srdce bojíce se pána. Sš. II. 226.227.

Okostice, e, f., periosteum, cevnatá blána
pokrývající vnější povrch kostí, která množ-