357

Okřehek, hku, m., více v pl. okřehky,
ů, m.,lemna, Wasserlinse, rostlina žabincovitá,
vodní (žabí tráva, Entengrün). O. trojbrázdý,
lemna trisulka; o. mnohokořenný, 1. polyr-
rhiza. Vz S. N., Kk. 117., Schd. II. 272.

Okřehkovité rostliny, lemnaceae. Vz S. N.,
Kk. 117.

Okřehlý: čím: zimou, erfrischt, erstarrt.

Okřehnouti, okříhnouti = okřahnouti,
sich erfrischen. Berl. král. 267. = od čeho.
Od čehož (hnojení a obřezání) ten keř zase
okřehne. Parth. kal.

Okřenilý, okrnělý, mdlý, kränklich. Us.
v Krkonš. O. pták, zahm. Us. u Tábora. Jg.

Okřeniti se, il, ění = ošklebiti se, za-
škarediti se, finster, scheel sehen. Okřenil se
na mne. Us. Dch.

Okřepiti, il, en, ení, posilniti, umocniti,
občerstviti, laben, stark machen, erfrischen.
Musel duch svatý přijíti a nestateč lidskou
o. Sš. J. 223. — se kde. V samotě a tišině
duch se okřepuje. Sš. L. 92.

Okres, u, m., ohraničení, místo ohraničené,
der begränzte Raum. Na louce o. učinili, aby
jim lidé nepřekáželi. Jg. — O., okslek, jest
u nás nejnižší stupeň rozdělení země co do
správy administrativní nebo soudní, der Be-
zirk. Představy, kteréž pojem jakýsi sebou
pojímá, slují jeho okres n. okršlek, die Sphäre.
Mark. Ples se v celém rozléhá okresu. Chmelen.
O. činnosti. D. O. volicí, der Wahlbezirk,
Pr., berní. Dch. O. dodávací, komorní, od-
vodní, Šp., doplňovací, Ergänzungsb., opatřo-
vací, Verpflegsbezirk. Čsk. Vyšší okresy spo-
lečenstva, Gesellschaftskreise. (Slova kruh
v tomto smyslu Jg. nemá. Vz Kruh). Jg.
Sbr. sp. 177. — O., okresek, der Distrikt.
Vz Okresek.

Okřesanec, nce, m., ves u Čáslavi. PL.

1. Okřesati, okřesávati, behauen. — co
čím: kámen kladivem. — 2. O. co komu.
Okřesejte mi to robátko = okřtěte mi to
dítě. V Krkon. Jg.

Okresek, sku, m. Při úpravě daně po-
zemkové rozdělili Čechy na 5 odvodů (rayons),
ty na 91 odhadní okres, z nichžto každý
zase dělili na okresky (Distrikte). Fr. ryt.
Plaček.

Okreskovitý, okreskový, orbicularis.
O. bobule. Rostl.

Okresliti, il, en, ení. — co čím podlé
čeho atd. Vz Kresliti. Abzeichnen.

1. Okresní, adj., Bezirks-. O. heijtman,
hejtmanství, kommisse, obec, rozdělení, samo-
sudí, soud, soudce, správce, škola, úřad, výbor,
vydání, J. tr., zastupitelstvo. S. N.

2. Okresní, ího, m., subst., představený
okresu, der Bezirksvorsteher, -Hauptmann. Us.

Okresnice, e, f., orbicula, živočich. Krok.

Okresový, Bezirks-. O. biskup. Šf.

Okřešice, ves u Třebíče na Mor.

Okřídlatěti, el, ění = okřídleti.

Okřídlený; okřídlen, a, o, ge-, beflügelt.
O. pták, střela, krok, slovo. — čím. Zvěř
strachem o. Č.

Okřídleti, el, ení; okřídlatěti, ěl, ění =
křídla dostati, beflügelt werden, Flügel be-
kommen. Ptáci ti již okřídlatěli. Ros. Již je
on dobře okřídlatěl (= pomohl si z nouze).
Ros. — Jg.

Okřídlí, n., klín země do moře vcházející,
Vorgebirge, n. Ros. — O., chobot, zátoka,
Bucht, f. Michalovský. — O., úzká země mezi
dvěma moři. Kom., Sych. Die Landenge. O.,
úzký pruh země spojující poloostrov s pe-
vninou n. ostrovem. Blř. O. panamské, ko-
rinthské, suezské. S. N. — O., vnější strana
ven strmící, a ohled její. Ten dům měl by
pak jiné okřídlí (pohled). Us. (Turn.). — O.,
Křídlo vojska, Flügel, m. Mus. — O. K opravě
splavidla musí se dubí nemálo potřebovati
na prahy, kolí a okřídlí, zu Schwellen, Pfählen
u. Nebenflügeln. 1561. — Vz Gl. 199.

Okřidlice, e, f., hiraea. Rostl.

Okřidlina, y, f., okřídlí, Vorgebirge, n.
Ros.

Okřídliti, il, en, ení; okřidlovati, beflügeln.

— koho. Strach ho okřídlil. — co komu.
Strach mu nohy okřídlil. — co čím. Proč
lehkostmi okřidlovati svých krátkých dnů
příliš kvapný let? Nej.

Okřik, u, m., křičení na koho, aby ho od-
strašil; křik, pokřik, Geschrei, Zettergeschrei,
n., Lärm. Žena o. učinila. V. S okřikem na
nepřítele udeřili. Háj. Ale on zazřev, že jich
mnoho, učinil okřik. V. S okřikem se na
něho utekl (osupil se). V. O. na někoho uči-
niti. Bart. 1. 22. Ježto zdi střáhli, o. učinili. V.

Okřikání, n., das Anschreien.

Okřiknouti, knul, ut, utí; okliku (zastr.),
kl, čen, ení; okřikati, okřikovati, vykřiknouti,
aby koho odstrašil, napomenul atd., an-
schreien. V. Jsouc okřikáni, musili mlčeti.
Čr. — co, koho. Dovádějící žáky o. Us.
Okřikl větry. Br. — D. Okřikl je, až ztrnulí.
Kom. — koho (genit.): prosících, šp. m.:
prosící (akkus.). Gb. Uv. 33. — koho před
kým: před rychtářem. Rkp. kut. — koho
z čeho: ze sna. Ctib. — koho čím. Důtkli-
vými slovy koho o. Apol. — Rad. zvíř., Reš.

— se na koho (čím) = osupiti se, Jemanden
anschreien, anfahren. Jg. Hrozným hlasem
okřikl se naň řka. Solf. Neokřikuj se na lidi.
V. — St. skl., Reš. — aby. Okřikl je, aby
mlčeli. Ros.

Okřiknutí, n.,okřikování, n., Anschreien,
Anfahren, n. Jg.

Okřikovatel, e, m., der Warner, Ermahner.

Okřikovatelka, y, f., die Warnerin. Jg.
Okřikovati, vz Okřiknouti.
Okřín, okřin, u, m., okřínek, okříne-
ček, čku, m. O původu viz Mz. 52. — O.,

okrouhlá hluboká mísa, zvl. dřevěná, Napf,
m., Schüssel, f. V., Jel. Nakrájeno chleba
na okřin. Br. Omačije ruku se mnú v o-ně.
ZN. Pánvičky malé, mísy hluboké, okříny a
jiné nádobí k těm podobné připravují. Ler.
Herodias žádala, aby jí sv. Jana hlava na
okříně dána byla. 1501. — Okřínek ku krá-
jení pečené. Transchierteller. Us. — O., dčber,
štoudev, Bütte, Stande, f., Zuber, m. V. —
O., na Slov, čeřen, Kelterkasten, m. D. —
O., na vých. Mor. slaměnka, ošitka, Back-
schüssel. Natahuje se jak kocúr na o-ně. Na
mor. Zlínsku. Brt. — O., u Plaňan plotna
v kuchyni, die Platte. Jg. — O., stůl, Tisch.
Sal. 59. 24., 64. 21. Se všímliž na okřín (na
harc, na trh)? Non sunt omnia revelanda.