Předchozí (357)  Strana:358  Další (359)
358
Dl. — O. starý, starý hrnec; alter Geck,
altes liaus. Ler.
Okřinář, e, m., kdo оkříпу dělá n. pro-
dává
, der Napfmacher, -händler. Troj. Vz
Tk. II. 374., 381.
Okřinářka, y, f., die Napfmacherin,
-Händlerin. Jg.
Okříní, n.= okřání, Erhohlung, Erfri-
schung. Jel.
Okřinka, y, f., archa. Veleš.
Okřísiti, il, sen, ení, zu sich bringen,
wecken. — koho čím: vodou, octem.
Okříško, a, n., ves u Třebíče na Mor. PL.
Okříti, vz Okřáti.
Okřivditi, il, ěn, ění = křivdu činiti. —
koho: bližního svého. Hank. — koho čím,
Unrecht anthun. Rk.
Okřivení, n., od okřiviti, das Krümmen.
Okřivění, n., od okřivěti, das Krumm-
werden. Jg.
Okřivený, gekrümmt. Rostl.
Okřivěti, ěl, ění, krumm werden.
Okřiviti, il, en, ení, krümmen. — co
čím
: drát kleštěmi.
Okrm, u, m , pokrm, die Speise. Příkl.
z kron. 121.
Okrmený, -men, a, o, gemästet, fett. O.
pes. Dal. c 59.
Okrmiti, il, en, ení, mästen. Jg.
Okrn, u, m., druh obilí. Lex.
Okrnělosť, okřenilosť, i, f., stonavosť,
Siechkeit. Jg.
Okrnělý, místy: okřenilý = mrňavý,
mdlý, stonavý, siech. Us. Jg.
Okrněti, ěl, ění, siech werden. Jg.
Okroceně, pitomě, zahm. Jg.
Okrocení, n., das Bändigen. Zahmmachen.
Us.
Okrocenosť, i, f., pitomost', die Zahmheit.
Korn.
Okrocený, -cen, a, o, zahm, gebändigt.
O. hovado, zvíře. V., Jel.
Okrocovati, vz Okrotiti.
Okroč, e, f. (novější), kočár, v kterém
se okročmo sedí, die Wurst, der Wurst-
wagen. Mus., Rk.
Okročák, u, m., skočná, jistý tanec, ein
Tanz. Us.
Okročení, n., das Umschreiten. Jg.
Okročený, -čen, a, o, umgeschritten. Jg.
Okročiti, il, en, ení; okročovati; okrá-
četi,
3. os. pl. -ejí, el, en, oní; okračovati,
umschreiten, mit beiden Füssen umfassen,
einschliessen. — co, koho: koně, Hlas,
Alx., Troj., vojsko. Vrat. — co čím: ká-
men, pařez vozem tak objeti, aby v prostřed
zůstal. Ros. O. něco řečí, jednáním (vy-
hnouti se tomu). Jg.
Okročmo = okročně, rozkročeně, um-
schreitend, mit den Füssen umfassend, reit-
lings, rittlings. O. na koni jezdieše. Dal. 16.
— Tkadl. Vz Okročně.
Okročně na koni jezditi (s rozkřídlenýma
nohama). Lom., Háj. Vz Okročmo.
Okrocovati, vz Okročiti.
Okrojiti, il, en, ení, vz Okrájeti.
Okrok, u, m., okrocení, das Umschreiten.
Okrokem na koni jeti (okročně, okročmo). Jg.
Okrom = kromě. Jestliže někdo důvodem
nějakým jiného překoná, tento říkává: Okrom
tak! Okrom, že by tak!Us. u Hostýna. Zkl.
Jinak Us. na Slov.
Okrota, y, f. (zastar.)= živel, das Element.
Rkp. Brož. — O., planeta, bludice. Tamtéž.
Okrotice, e, f., cephalanthera. O. červená,
c. rubra; bělavá, c. pallens; mečolistá, c.
ensifolia. FB. 23.
Okrotiti, il, cen, ení; okrocovati, zahm
machen. — koho: lva. Jg. — co komu:
sobě psa. Us. — koho dle koho. Aesop.
—  koho čím: dary (smířiti, utišiti, získati.
V.) — se. I opice se okrotí. Berg. — Vz
Zkrotiti.
Okrotlosť, i, f., die Zahmheit. Us.
Okrotlý, okrocený, krotký, kirr, zahm. O.
živočich, zvěř, D., omyl.
Okrotnouti, tnul a tl, utí, zahm, kirr
werden. V. Divá zvěř okrotne. Br. Okrot-
nul i oněměl. Sych.
Okrouceti, vz Okroutiti.
Okrouhaný, zokrouhaný, gerundet. O
hlava. Ros. Neokrouhaný = necvičený, hrubý,
grob, ungeschlacht. Ros. Neokrouhané ostu-
dy. Sf. Rozpr. 108. Vz Okrouchaný.
Okrouhati = kulatiti. — co čím, rund
machen.
Okrouhlá, é, f., ves u Boskovic na Mor.
PL.
Okrouhlan, a, m., die Kreismuschel. Rk.
Okrouhle, kulatě, rund. Město o. vysta-
veno. Kom.
Okrouhlec, hlce, m., die Kasserolle. Tpl.
Okrouhlení, n., kulacení, die Rundung. D.
Okrouhlenka, y, f., mlž. O. bílá, mactra
lactea; obecná, m. solida. Frč. 223.
Okrouhlenosť, i, f. Die Abrundung. O.
pole, řeči.
Okrouhlený; okrouhlen, a, o, gerundet.
O. plocha. Rostl. O. stůl, Us., nádoba.
Okrouhlí, n. Jméno lesa u Kojetína. Km.
Okrouhlice, e, f., okruhlička, die Ro-
tonde, das Amphitheater; die Wasserrübe,
brassica, vodnice; eine runde Birn. Rk. —
O., ves v okr. německobrodském. Vz S. N.
—  O., prostora více polí do okrouhla. Letos
máme hrách na o-ci. Us. Prach. Dch.
Okrouhličný, amphitheatralisch. Rk.
Okrouhlík, u, okrouhlíček, čku, m.,
okrouhlá nádoba, hrnec, hl. květinový; kra-
jáč, u Mnich. Hrad., u Jilemn. Ktk.; okrou-
hlý hoblík, Stabhobel, m.; talíř, Teller. Jg.
Okrouhlina, y, f., okrouhlosť, die Run-
dung. — O., kovářský nástroj, der Rund-
stoss. D.
Okrouhlinký, vz Okrouhlý.
Okrouhliště, ě, n., etwas ringförmig An-
gelegtes. Dch.
Okrouhliti, il, en, ení; zokrouhliti, run-
den. — co čím. Us. Vz Zaokrouhliti.
Okrouhlosť, i, f., kulatosi, die Rundung,
Rundheit. O. hrdla, Troj., nebeská, Orb.,
hvězd. Reš. Okolek n. o. 300 krokův. Har.
Osvícená o. měsíce. Víd. listy.
Okrouhlov, a, m., ves u Jílového. PL.
Okrouhlovatý, trochu okrouhlý, ein we-
nig abgerundet. Um. les.
Okrouhluška, y, f., graphipterus, hmyz.
Krok.
Předchozí (357)  Strana:358  Další (359)