359

Okrouhlý, okrouhličký, okrouhlinký,

rundlich, Rund-, Scheiben-, rund. O. figura,
linie, V., plocha, koule, klobouk, okolek,
talíř, paveza pěších, štít, údolí, ochoz, běh,
schody, míč, kosť, brada, divadlo, oči, ko-
řen, počet, V., Kom., Jg., dřevo, Rundholz,
n. Bc.O. lavice pod strom, Baumrundbank.
Dch. (3tou (jich) jenom 70 počtem okrou-
hlým. Sš. L. 101. Země je okrouhlá. Orb.
Okrouhlý jako vejce. Us. Tah, čára do
okrouhla, Kreisstrich. Nz. — jak. Ostrov
na 100 mil okrouhlý. Har.

Okrouchaný. Neokrouchaný lid, ein un-
geschlachtes Volk. Pal. IV. 1. 400.

Okroutiti, il, cen, ení; okrouceti, el, en,
ení; okrucovati, umdrehen, unwinden. —
co čím okolo čeho: šátek okolo ruky,
drát kleštěmi. Us.

Okroužek, žku, m., vz Okruh.

Okroužení, n., die Umzirkelung. V.

Okroužený; -žen, a, o, umzirkelt, ab-
gezirkelt. Us.

Okroužiti, il, en, ení; ukružiti (zastr.),
okružovati = kruh okolo učiniti, v kole za-
vříti, umzirkeln, umkreisen; okrouhliti, rund
machen, runden. — Již máme okrouženo,
wir haben (die Rübe) vom Kräutig u. Fa-
sern schon gereinigt. Us. Hý. — co, koho.
Okroužil ho (udělav kolo hůlkou v písku).
Plác. Kámen mlýnský, stůl, Us., místo ně-
jaké o. Háj. Tu řepu musíme ještě dnes o.
Us. Hý. — koho v čem. Dravec holuba
v povětří okružuje. co čím (zač): místo
kružidlom. Us. Škvora vodou z tisu o. Kn.
lék.

Okroužkovati, mit Ringen umwinden.
Ces. vč.

Okroužliti, il, en, ení, zokroužliti, um-
kreisen, mit einem Kreise umgeben. — co
čím: kámen zlatou obroučkou o. Kartig.

Okrov, u, m., okrovka, y, f., vše, čim
něco okryto: oděv, Šat; mázdra u hub vnitř
semena majících; blány plodů rostlinných,
kteréž semena skrývají. Rostl. Tkanivo bu-
nečné, ze kterého se výtrusy vyvinují, jest
obklopeno okrovkou, peridium, Hülle. Kk. 75.

Okřovatěti, ěl, ění, staudig werden, sich
bestanden. Ros.

Okrpí, n., der Uiberstamm, u ševců. Rk.

Okrsati, okrsávati, na Slov. zakrněti,
verbutten. Jg.

Okrsek, vz Okršlek.

Okrskový, Gebiets-. Trest. zák.

Okrstiti, zastr. = okřtiti.

Okršlák, a, m. Okršláci v obecné mluvě
okresní školní dozorcové r. 1870. poprvé
ustanovení na místě vikářů, již před nimi
ke školám obecným přihlíželi. V Boleslavsku
jim po nějakou dobu říkali: pojezdní. Be-
zirksschulinspektor (in gem. Sprache).

Okršlek, gt. okršlku, okrslek, slku, za-
str. okirsl, okršil (okršl), gt. okršle, okržel,
žle, okrsek (nov.), sku, m. = obmezení,
okolek, ohraničení, der Kreis, Umkreis. O.
kola. Kom. V okršli. Pass. 131. — O., okolek,
kruh, der Zirkel. V. Ženy ve svých okršl-
cích tancovaly. Br. Měsíc svůj o. vyplnil.
Th. div. — O., obchoz, оkolí der Umfang,
Umkreis. V. Deset mil v okršlku. D. Město
ve svém okršlku osm mil má. Har. — O.,'

plocha jisté meze, zvl. okrouhlý způsob ma-
jící, der Umkreis, Kreis, Bezirk. K tomu
země hojný okrslek. Háj. O. horký. Br. O.
zeme neb zemský (zemská koule n. svrchek
její). Jg., BO. Obyvatelé okršlku zemského.
V. Po všem okršku světa. Preff. — O. n.
okres pojmů. Mar. O. n. okres činnosti, der
Wirkungskreis. D., Jg. Ve svém okršlku
něco činiti. Šm.

Okršlení, n., zastr. okrslení, das Umkrei-
sen, Umfangen.

Okršlený; -šlen, a, o, umfangen. Ja.

Okršliti (zast. okrsliti), okresliti, il, en,
ení; okršlovati (zastr. okrslovati) = opsati,
umgränzen, umkreisen, umfangen. — Což-
koli jest nebem okršleno. Šf. — co čím.
Když kdo škvora vodou (z tisu) okršlí (al.
okruží), nevyjde, ale umře. Rkp. bib. — co
v čem. Bůh sám v sobě okršluje všech do-
brostí svrchovánie. BO.

Okršlkový, okrskový, okolkový, Kreis-,
kreisförmig. Sal.

Okřtění, n., das Taufen. Jg.

Okřtěný, okřtěn, a, o, getauft.

Okřtiti (okřestiti, na Slov. okrstiti), il,
ěn, ění, tauten. — koho. Okřtil ho z novu.
Háj. — koho kde: v kostele. Us. V krvi
své se okřtivši. Ob. Pan. — koho po kom
(jméno dáti): po kmotrovi. — koho čím,
na co: jménem, na jméno Josefa. Okřtili
ho kaplanem (přezvali). Brt.

Okruh, u, okroužek, žku, m., okolek,
der Umkreis, Cercle. Od pekel až k okruhu
toho světa. Ráj. Meze římského panství
v okruhu svém se menšily. Měst. bož. Se-
dadlo v o-hu, Sitz im Cercle. Dch. O. umí-
stění listův, cyclus, der Wirbel. Vz Kk. 25.
-- O., skrojek, krajíc chleba, Brodanschnitt,
m. Na Slov. — O., jm. polí a lesů na mno-
hých mor. místech. Km.

Okruhelník, u, m., okrouhlé těleso, ein
runder Körper. Kom.

Okruhlan, u, m., philyra, korýš. Krok.

Okrúhlina, y, f. Holý. Vz Okrouhlina.

Okruch, u, m., na Slov. odlomek, Stück,
n. O. chleba. Koll. Dal mu pohár vína a o.
chleba, Ht. Sl. 210. O-chy rudy, ruda pro-
sívaná, der Erzstaub. Hř.

Okrušiny, pl., f. Brodbröseln. Na Ostrav.
Tč.

Okrušiti, il, en, ení = ulomiti, abbrechen.
— co čím. Rk. Ospanlivosť rozptyl duší,
ať nám mysli neokruší. Sš. Hc. 20.

Okrušky, pl., m., vrchní kůra jablek,
řípy atd., která se okrajuje neb krouhá. Č.

Okrušník, a, m., ein grosser Mensch.
Na Slov. Koll.

Okrut, u, m. = loď. Slov.

Okrútiti, vz Okroutiti.

Okrutový, na Slov. = lodní. O. mlýn.
Orb. p.

Okružák, a, m., měkkýš. O. ploský, plan-
orbis corneus. Frč. 248., Schd. II. 536.

Okružek, žku, m., pl. okružky, m., něco
okrouženého. Ros. — O., co při kroužení od-
padne, Drehspäne. D. Krmiti dobytek o-ky,
krmiti o. (řípy). Abfälle (der Rübe usw). Us,
Hý.

Okruží, n., okružíčko, n., okolek vůkol
něčeho, zvl. obojek nabíraný a řásnatý okolo



	359

	Okrouhlý, okrouhličký, okrouhlinký, rundlich, Rund-, Scheiben-, rund. O. figura, linie, V., plocha, koule, klobouk, okolek, talíř, paveza pěších, štít, údolí, ochoz, běh, schody, míč, kosť, brada, divadlo, oči, ko- řen, počet, V., Kom., Jg., dřevo, Rundholz, n. Bc.O. lavice pod strom, Baumrundbank. Dch. (3tou (jich) jenom 70 počtem okrou- hlým. Sš. L. 101. Země je okrouhlá. Orb. Okrouhlý jako vejce. Us. Tah, čára do okrouhla, Kreisstrich. Nz. — jak. Ostrov na 100 mil okrouhlý. Har. Okrouchaný. Neokrouchaný lid, ein un- geschlachtes Volk. Pal. IV. 1. 400. Okroutiti, il, cen, ení; okrouceti, el, en, ení; okrucovati, umdrehen, unwinden. — co čím okolo čeho: šátek okolo ruky, drát kleštěmi. Us. Okroužek, žku, m., vz Okruh. Okroužení, n., die Umzirkelung. V. Okroužený; -žen, a, o, umzirkelt, ab- gezirkelt. Us. Okroužiti, il, en, ení; ukružiti (zastr.), okružovati = kruh okolo učiniti, v kole za- vříti, umzirkeln, umkreisen; okrouhliti, rund machen, runden. — Již máme okrouženo, wir haben (die Rübe) vom Kräutig u. Fa- sern schon gereinigt. Us. Hý. — co, koho. Okroužil ho (udělav kolo hůlkou v písku). Plác. Kámen mlýnský, stůl, Us., místo ně- jaké o. Háj. Tu řepu musíme ještě dnes o. Us. Hý. — koho v čem. Dravec holuba v povětří okružuje. co čím (zač): místo kružidlom. Us. Škvora vodou z tisu o. Kn. lék. Okroužkovati, mit Ringen umwinden. Ces. vč. Okroužliti, il, en, ení, zokroužliti, um- kreisen, mit einem Kreise umgeben. — co čím: kámen zlatou obroučkou o. Kartig. Okrov, u, m., okrovka, y, f., vše, čim něco okryto: oděv, Šat; mázdra u hub vnitř semena majících; blány plodů rostlinných, kteréž semena skrývají. Rostl. Tkanivo bu- nečné, ze kterého se výtrusy vyvinují, jest obklopeno okrovkou, peridium, Hülle. Kk. 75. Okřovatěti, ěl, ění, staudig werden, sich bestanden. Ros. Okrpí, n., der Uiberstamm, u ševců. Rk. Okrsati, okrsávati, na Slov. zakrněti, verbutten. Jg. Okrsek, vz Okršlek. Okrskový, Gebiets-. Trest. zák. Okrstiti, zastr. = okřtiti. Okršlák, a, m. Okršláci v obecné mluvě okresní školní dozorcové r. 1870. poprvé ustanovení na místě vikářů, již před nimi ke školám obecným přihlíželi. V Boleslavsku jim po nějakou dobu říkali: pojezdní. Be- zirksschulinspektor (in gem. Sprache). Okršlek, gt. okršlku, okrslek, slku, za- str. okirsl, okršil (okršl), gt. okršle, okržel, žle, okrsek (nov.), sku, m. = obmezení, okolek, ohraničení, der Kreis, Umkreis. O. kola. Kom. V okršli. Pass. 131. — O., okolek, kruh, der Zirkel. V. Ženy ve svých okršl- cích tancovaly. Br. Měsíc svůj o. vyplnil. Th. div. — O., obchoz, оkolí der Umfang, Umkreis. V. Deset mil v okršlku. D. Město ve svém okršlku osm mil má. Har. — O.,'	plocha jisté meze, zvl. okrouhlý způsob ma- jící, der Umkreis, Kreis, Bezirk. K tomu země hojný okrslek. Háj. O. horký. Br. O. zeme neb zemský (zemská koule n. svrchek její). Jg., BO. Obyvatelé okršlku zemského. V. Po všem okršku světa. Preff. — O. n. okres pojmů. Mar. O. n. okres činnosti, der Wirkungskreis. D., Jg. Ve svém okršlku něco činiti. Šm. Okršlení, n., zastr. okrslení, das Umkrei- sen, Umfangen. Okršlený; -šlen, a, o, umfangen. Ja. Okršliti (zast. okrsliti), okresliti, il, en, ení; okršlovati (zastr. okrslovati) = opsati, umgränzen, umkreisen, umfangen. — Což- koli jest nebem okršleno. Šf. — co čím. Když kdo škvora vodou (z tisu) okršlí (al. okruží), nevyjde, ale umře. Rkp. bib. — co v čem. Bůh sám v sobě okršluje všech do- brostí svrchovánie. BO. Okršlkový, okrskový, okolkový, Kreis-, kreisförmig. Sal. Okřtění, n., das Taufen. Jg. Okřtěný, okřtěn, a, o, getauft. Okřtiti (okřestiti, na Slov. okrstiti), il, ěn, ění, tauten. — koho. Okřtil ho z novu. Háj. — koho kde: v kostele. Us. V krvi své se okřtivši. Ob. Pan. — koho po kom (jméno dáti): po kmotrovi. — koho čím, na co: jménem, na jméno Josefa. Okřtili ho kaplanem (přezvali). Brt. Okruh, u, okroužek, žku, m., okolek, der Umkreis, Cercle. Od pekel až k okruhu toho světa. Ráj. Meze římského panství v okruhu svém se menšily. Měst. bož. Se- dadlo v o-hu, Sitz im Cercle. Dch. O. umí- stění listův, cyclus, der Wirbel. Vz Kk. 25. -- O., skrojek, krajíc chleba, Brodanschnitt, m. Na Slov. — O., jm. polí a lesů na mno- hých mor. místech. Km. Okruhelník, u, m., okrouhlé těleso, ein runder Körper. Kom. Okruhlan, u, m., philyra, korýš. Krok. Okrúhlina, y, f. Holý. Vz Okrouhlina. Okruch, u, m., na Slov. odlomek, Stück, n. O. chleba. Koll. Dal mu pohár vína a o. chleba, Ht. Sl. 210. O-chy rudy, ruda pro- sívaná, der Erzstaub. Hř. Okrušiny, pl., f. Brodbröseln. Na Ostrav. Tč. Okrušiti, il, en, ení = ulomiti, abbrechen. — co čím. Rk. Ospanlivosť rozptyl duší, ať nám mysli neokruší. Sš. Hc. 20. Okrušky, pl., m., vrchní kůra jablek, řípy atd., která se okrajuje neb krouhá. Č. Okrušník, a, m., ein grosser Mensch. Na Slov. Koll. Okrut, u, m. = loď. Slov. Okrútiti, vz Okroutiti. Okrutový, na Slov. = lodní. O. mlýn. Orb. p. Okružák, a, m., měkkýš. O. ploský, plan- orbis corneus. Frč. 248., Schd. II. 536. Okružek, žku, m., pl. okružky, m., něco okrouženého. Ros. — O., co při kroužení od- padne, Drehspäne. D. Krmiti dobytek o-ky, krmiti o. (řípy). Abfälle (der Rübe usw). Us, Hý. Okruží, n., okružíčko, n., okolek vůkol něčeho, zvl. obojek nabíraný a řásnatý okolo