362

Okyptiti, il, ěn, ění, učiniti kyptou, mr-
zákem, verstümmeln. — koho čím. Církev
zatratila skutek Origineův, jimž veliký a hlu-
boký duch sebe tělesným násilím okyptil
(zmrzačil). Sš. Mt. 263.

Okyseleti, el, ení, säuerlich werden. Č.

Okyseliti, il, en, ení,äuerlich machen.—
co čím: vodu octem. C.

Okysličení, okysličování, n., die Oxy-
dation. Rk.

Okysličenosť, i, f., Oxydirung. Rostl.

Okysličený; -čen, a, o, oxydirt. Rostl.

Okysličitelnosť, i, f., Neigung zum Oxy-
diren. Reš.

Okysličitelný, was oxydirt werden kann.
O. kov, vápno. Presl.

Okysličiti, il, čen, ení; okysličovati -—
s kyslíkem spojiti, oxydiren. — se kde čím.
Zinek se pod vodou okysličoval. Rostl. Zinek
se v kyselině sirkové, přistoupí-li voda, roz-
kladem jejím okysličuje. Chym. — co. Us.

Okyško, a, n., na Mor.= okénko, Fenster -
chen. — Pass.

Okyť, i, f., měkký sníh čerstvě napadlý,
který stromy láme. Us. u Vyzovic. Mtl.

-ol, přípona jmen podstatných rodu muž.:
chochol, mozol, hlahol, hrbol. D., Mkl. B.
111. -ol z l, vz L v ol, tvoření slov; -ela. —
Příponu -ol mění lid v -oul: mozoul m. mo-
zol. Šr. Vz O.

-ola, přípona jmen podstatných rodu žen.,
mrtvola, stodola, kramola. D. Vz -ala a Mkl.
B. 111.

Olaciněti, ěl, ční, wohlfeil werden. Obilí
olacinělo. Ros.

Olahoditi, il, ěn, ění a zen, ení, angenehm
machen. — co komu. Ros. — čím. Život
komu láskou o. Us.

Olách, a, m., na Slov. z Valachie rodilý,
Valach. — klachy, pl., Valašsko. Plk.

Olakovati, lackiren. Něco na modro o.
Techn.

Olámati, olámám a olámi; olamovati, um-
brechen, abblättern. D. — co: větve, listí.
D. — co s čeho čím: větve se stromů rukou.
— co komu zač. Us. Vz Lámati.

(Haniek, mku, m., der Abbruch, das Bruch-
stück. Us. u Petrov. Dch.

Olaniti, il, ěn, ění. — co : lodí (lany opa-
třiti, takeln.). D.

(Hava, y, f., přítok Odry v Prusku. Vz
S. N. — O., mě. tamtéž. Tk. I. 441.

Olbrachtice, Albersdorf, ves u Těšína. PL.

Olbramice, Wolmersdorf, ves v rak. Slez-
sku. Vz více v S. N.

Olbram-Kostel, Wolframskirchen, mě.
ve Znojemsku. S. N.

Olbramov, a, m., Wolfersdorf, ves v Cheb-
sku. PL.

Olbramovice, dle Budějovice, ves u Votic.
Vz více v S. N., Tk. I. G19.

Olbřim, a, m., obr, der Riese. Na Ostrav.
Tč.

Olbrot, u, m., cetus, der Wallrath. Krok.

Oldenburk, a, m., něm. velkovévodství. —
O., hl. město tamtéž. Vz více v S. N.

Oldřich, a, m. Udalrich, Ulrik, v obec. ml.
Voldřich, zastr. Oldra. Rkk. 30.

Oldřichov, a, m., Ullischreut, ves u Ta-
chova; 2. Ulgersdorť, u Děčína. PL.

Oldřichovec, vce, m., ves u Votice v Čech.
PL.

Oldřichovice, ves u Klatov. PL.

Oldříš, e, m., dříve hrad župní v Kla-
drubsku u Pard. Vz S. N., Tk. I 87., Tf. 289.

Oldřišov, a, m., ves v Opavsku. Vz S. N.

-ole, přípona subst. f.: homole. Mkl. B. 111.

Oleander, dru, m., bobkovnice, růže bob-
ková, nerium oleander. Kk. 175. Vz S. N.

Oleaster, stru, m., hlošina obecná č. česká
neb planá oliva, elaegnus angustifolia, der
wilde Oelbaum. Kk. 157.

Oledniti, il, ěn, ění, mit Eis kühlen. Krok.

Oledovatěti, ěl, ění = ledem se pokryti,
Eiskruste bekommen. — kde. Zemčata zmr-
zlá v studené vodě oledovatějí. Rostl.

Olefati, do kola ostříhati. Na Mor. Brt.

Olehčiti, il, en, ení; olehčovati, mildern.
— co komu: břemeno. Jg.

Olein, u, m., kyselina olejová s glyceri-
nem spojená. Sfk. 437., 491. O. jest tekutá
čásť každého tuku, která i po zmrznuti oleje
tekutou zůstává. Blř.

Olej, e, m., z lat. oleum, na mor. Zlínsku
oléj, Brt., das Oel. O., tuk rostlinný (Pflanzen-
fett), který při obyčejné teplotě tekutý jest
(polopevný = máslo; pevný = vosk). Kk. 11.
O. mastný (poskvrňuje papír atd. trvale) a
etherický (poskvrňuje jej také, ale skvrny
ty v teple rychle mizí). Mastný : vysychavý
(který na vzduchu schne) a mazlavý (který
na vzduchu nevyschne). Vysychavý : lněný,
makový, konopný, ořechový, tykvový, ze
semena slunečnic, ze semena smrkového.
Mazlavý; olivový, dřevěný, řepkový, man-
dlový, kokosový. Etherický: anýzový, bal-
šamový, citronový, melisový, pomorančový,
růžový, skořicový, hrebíčkový, z hořkých
mandlí. Vz více v Km. III. 39. Olej aethe-
rický, aixský, ananasový, angelikový, anti-
monový, anýzový, arsenový, arundelový, as-
faltový, balzamkový, behenový, benzoinový,
bergamotový, blínový, bobkovišňový, bob-
kový destillovaný, bobkový vytlačený, bo-
rový (vz KP. III. 334.), březový, brslenový,
bukvicový, bylinný pro žaludek, bylinný švý-
carský, cedrový foenický, cicinový, cihlový,
citronový, červený, česnekový, dávivcový,
dehtový, dřevěný, dryjáku babího, dyptamu
kretského, fialový, filosofův (vz konec článku
tohoto), gabianský, galbánový, gardovský,
heřmánkový, hodinářský, hollandský, horči-
cový n. horčičný, hořkomandlový, hořký
(anglický, španělský), hrebíčkový, hřívní,
hroznový, hruškový, chemiků hollandských,
chynový, jablkový, jalovcový sirkovaný, jan-
tarový, jasmínový, jedlový, jehličný, z jele-
ního rohu, kafrový, kajeputový, kakaový, ka-
menný (bílý, černý, červený, nejčistší, sirný),
kamenouhelný, kapalný (naopak: tuhý, hustý,
pevný), kapradový, karapový, kaučukový,
kerblíkový, z klasu (Sal. 228. 27., 229. 26.),
klečový, kmínový, kokosový, konopný, ko-
prový (Sal. 228. 1.), kostínový (Sal. 67. 33.),
kostní, kozlíkový, křenový, krotonový, kvi-
rinový, lavendulový, ledový (vz KP. IV. 603),
lékařský, letavý (flüchtig, který z rostlin a
jiných těles horkem se dobývá, jakým voda
vře, nebo i menším, a chuť rostlin podržuje
jako: anýzový, koprový, brový, řebříčkový,