364

Olejovatosť, olejovitosť, i, f., olejnatosť,
öligte Beschaffenheit. Rostl.

Olejovatý, olejovitý, olejnatý, oelicht.
Jádra ořechů, mandlí, lískovců jsou olejo-
vatá. Us. O. kapanina. Presl.

Olejoví, n., stromoví olejové, Oelbäume,
m. Boč. ex. 1585.

Olejovice, Oehlstadtl, ves u N. Jičína na
Mor. PL.

Olejový, oleji vlastní, Oel-. O. chuť. Jg.

— O., k oleji se vztahující, Oel-. O. barva,
obraz (olejovou barvou malovaný), Jg., ky-
selina, plyn, pokost, horizont, tmel. Nz. O.
strom (oliva). Jg. O napodobení různých
druhů dřev barvami olejovými vz Prm. III.
č. 16. Země o. a stredná. BO.

Olek, lka, m., vz Letuška. Ssav.

Oleksovice Velké, dle Budějovice, Gross-
Olkowitz, ms. na Moravě ve Znojemsku. S. N.

Olemovati, umsäumen. — co čím: sukni
šňůrkami o. Šp. — D., Ros.

Olenice, ves u Radonic Tk. III. 100.

Oleniti, faul machen. — se čím. Alx.

Olepa, y, f., Umkleibung. Presl.

Olepiti, il, en, ení; olepovati, umschmieren.

— co čím: okno papírem.

Olepšiti, il, en, ení; olepšovati, bessern.

Jg.

Oleš, lše, f., něm. Elsch, ves u Tachova.
PL.

Olešák, a, m., ves u Jilového. PL.

Olešec, šce, m., ves u Č. Kostelce. PL.

Olešín, a, m., ves u Stříbra. PL., Tk. I. 47.

Oleška, y, f., ves u Kadaně; u Řičan;
u Děčína. PL.

Olešná, é, f. Podlé ,Nová' se skloňuje.
O., ves v Rakovnicku, vz S. N.; dvě vsi
u Vlašimi; ves u Pelhřimova; ves u Něm.
Brodu; ves u Polné; ves u Přibyslavi; ves
u Vys. Mýta; v. u Ledče; v. u Písku; v.
u Blovic; v. u Rokycan; v. u Zbirova; O.
česká u Telče; O. německá u Jindř. Hradce;
O. závišná u Telče. PL.

Olešnice, e, f., jistý brouk. Brož., Alch.
rkp. — O., mě. Oels v prus. Slezsku; Oelse,
na Mor. v Brněnsku ; Oelsnitz v Sasku, Rk.;
Gishüibel v Královéhradecku, vz S. N.; ves
u Náchoda. — Olešnický, V., olšinský, Pulk.,
olezský. Olešnické knížectví, vz S. N.

Olešník, u, m., rostlina. O., selinum. O.
kmínolistý, s. carvifolia. FB. 93. O. rakouský,
s. austriacum; bedrníkový, s. oreoselinum. —
O. = dejvorec, daucus carota. — O., u sta-
rých baldimonia. Jg. — O., a, m., ves u Hlu-
boké v Budějovsku. PL.

Olešno, a, n., ves u Dubé. PL.

Olešovice, Hangendorf, ves uPlané v Cheb-
sku ; ves u Jílové. PL., Tk. II. 417., Tf. 267.

Oleštiti, il, ěn, ění. něco lesklým učiniti,
glänzend machen, poliren, glaciren. Co pa-
livem není, toho nestravuje oheň, nýbrž čistí,
olešťuje. Sš. O. 121.

Oletice, Voletice, ves u Vys. Mýta. PL.

Olezský, vz Olešnice.

Olga, y, f., Olha, rusky = Helena.

Olíčiti, il, en, ení; oličovati = obíliti,
obarviti, überstreichen. — co komu čím:
síň vápnem; tváři líčidlem, barvou. Vz Líčiti.

Olidnatiti, il, ěn, ení, bevölkern. — co
kým: ostrov Angličany.

Olidněti, ěl, ění, bevölkert werden. Měst.
bož.

Olifantový papír (z hol.), slonní papír,
největší papír se znamením slona. S. N.

Oligaemie, e, f., řcc, chudokrevnost S. N.

Oligarchie, e, f., řec., vláda několika
rodin. S. N.

Oligocenové č. jantarové pásmo zahrnuje
1. vrstvy jantarové (písky s jantarem), 2.
vrstvy tongerské (mořské vrstvy u Basileje),
3. vrstvy aquitanské (mořské vrstvy u Mo-
huče, hnědé uhlí v Porýnsku). Vz Bř. N. 267.

Oligoklas, u, m., nerost, živec sodnatý,
vz Bř. N. 180., Schd. II. 44, KP. III. 9.,
Krč. 180., 232.

Oligokratie, e, f., z řcc, vláda několika
lidí.

Oliheň, hně, f., měkkýš. O. obecná, loligo
vulgaris; o. malá, sepiola Rondeletti. Frč. 262.

-olina, přípona jmen podstatných rodu
žen.: matolina, Weinhülsen. D.

Olípa, y, f., olípy, pl., oplatky v kor-
nouty zatočené. Us.

Olistěti, ěl, ění, listí dostati, belaubt wer-
den. Jg.

Olistiti, il, ěn, ění ; olisťovati, listím opa-
třiti, beblättern, belauben. Fík stál na cestě
a jsa olistěn (maje listí) dával naději, že
i ovoce míti bude. Sš. Mr. 50. Fíkomorva
je strom větví vezdy olistěných. Sš. L. 180.
— se. Olistil se strom. Rostl. — se čím :
zeleným listím.

-oliti. Příponou touto tvoří se verba di-
minutiva, jimiž se zdrobnělosť neboli vlastně
rozdrobenosť děje označuje : vŕzgat — vrz-
golit, žvachłat — žvacholit, mžít — mrho-
liti, prdolit (plauschen). Vz -otat. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Oliti, oliji a oleji, il, it, ití; olinouti, ul,
ut, utí; olévati, olívati, um-, begiessen. —
co čím: strom vodou. -- koho: ošiditi.

Olitovati = opykati, bereuen. — čeho:
svých řečí. Koll.

Olitý; olit, a, o, umgossen.— čím. Ten
vepř je sádlem celý olit. Us.

Oliva, y, f., olivka a olivka, y, f., oli-
vový strom. V. O. europská, olea europaea,
der Oelbaum, die Olive. Vz Čl. 92., Kk. 173.,
229., 157., Schd. II. 286. O. americká, kap-
ská. Jg. Vz S. N. — O., znamení pokoje. —
O-, ovoce olivy, Oelbeere, f. V. Olivky tla-
čiti. Br. Olej z oliv vytlačovati. Kom. Zdali
může fíkový strom nésti olivky. Br. — O.,
jméno jiných rostlin. O. česká n. planá, elae-
agnus angustifolia, der wilde Oelbaum, Ole-
aster, V., nízká, eleago. V. — O. růžoústá,
oliva erythrostoma, měkkýš. Frč. 236. —
O., držení u oken, jež se béře do ruky,
zavíráme-li okno, mosazné kladívko, jež se
točí. Us. u Hořic. Hk.

Olivec, vce, m., phosphorsaures Kupfer.
Presl.

Olivenit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 153.

Oliveta, y, f., hora olivetská, měla jm.
od oliv, jimiž jako lesem pokryta byla. Sš.
Mt. 279. Vz Olivetský.

Olivetský = olivový, od lat. olivetum,
olivový sad. O. hora u Jerusalema, Oelberg,
m., Sš. J. 271. — O. hora = Litomyšl.