367

vždy u jmen muž. a středních: chlapom,
telatom, koňom, slovom, dubom, rolom, obi-
lom. Brt. Mtc. 1878. 14. — Pozn. 1. Délka
v dat. plur. mužóm a p. je bezpochyby fo-
netická. Možná, že byla tato slabika dlouhá
již před přehlasováním a v tom případě měli
bychom příklad přehlásky dlouhého o v é.
mužóm — mužém. Ale možná také, že tu
zdloužení teprve později nastalo, že se krátké
mužom přehlásilo ve krátké mužem a teprve
po zrušení přehlásky že nastalo také zdlou-
žení slabiky: mužóm. Ve vzorku město — pole
byl by v prvním případě dat. plur. městóm —
polém (nebo poliem); ve druhém městom —
polem (n. polěm), pozdějším zdloužením polém
a zúženě polím. Gb. Hl. 55. Vz -óv.

3. -om v instrumentale sing. masc. místo:
-em: s mužom, s pánom m.: s mužem, s pánem.
(Místy v obec. mluvě). Šb.

-óm, vz om, 2.

-oma. V instr. pl. užívají -oma místo -y
básníci: chlapoma, slovoma. — U Čechů v prus.
Slezsku mají jména podst. v instr. pl. veskrz
koncovku -oma nebo -ama: možoma n. mo-
žama, ryboma n. rybama, poloma. Šb.

Omaceti, vz Omakati.

Omackem,omackou = makáním, fühlend.
Najiti něco po tmě omackem n. omackou. L.

Omáčení, n., das Eintunken. Jg.

Omáčený; omáčen, a, o. O. křesťanství =
bez pravdy, tvárné, Schein-. Br. O. lid. Kom.

Omáčeti, vz Omočiti.

Omáčka, y, f., jícha, máčka (na Mor.),
šalše, Tunke, Brühe, fr. Sauce. O. z vína,
z cibule, židká, hustá. D. Mačka oharková
(okurková), koprová, s křenem. Na mor.
Zlínsku. Brt. O. jablíčková (z rajských ja-
blíček), Paradiesäpfel-Sauce. Dch. O. smeta-
nová k zajíci atd. (sladká, kyselá), křenová
(smetanová s mandlemi, housková, jížková,
kyselá n. vejmrda), houbová, kaprlová, douš-
ková, polská, šípková, cibulková, česneková,
bramborová, celerová, fisolová, sladkokyselá,
hnědá, bílá, černá, sardelová atd. Pečitému
se přidávají na mísečkách omáčky. Kom. —
O. červená = krev. Uhodím tě, až ti o. vy-
skočí. Uhodil jsem ho a hned ho červená (o.)
polila. Us. — Jg.

Omáčníček, čku, omáčník, u, m., nádoba
na omáčku, Brühenäpfchen. Us. Dch.

Omachýl, e, f. (?) — omáčka. Us. u Libo-
chovic. Jg.

Omájiti, il, en, ení = listím okrášliti, be-
lauben; zmladiti, okrášliti, jung, schön (wie
der Maj) machen. — co čím: dům chvojím. —
se čím. Jí život můj se omájil (skrze ní.
Novor.)

Omak, u, m., omakání, das Tasten, Be-
fühlen. Na omak suchý, mokrý, mastný. Bř.
Dle omaku jest žernov ten drobnozrný. Krok.
Na o. lahodný. Chym.

Omakání, n., das Betasten, die An-, Be-
fühlung. Jg.

Omakaný, befühlt, betastet, begriffen. Jg.

Omakati, omakávati, omáknouti, knul a
kl, ut, utí; omaceti, el, en, ení, befühlen, be-
tasten, begreifen, berühren. V. — co komu
čím : nohu si rukou o. Jež poznáte a rukama
omačete. Arch. IV. 154. Vz Makati, Ohmatati.

Omalenosť, i, f., Verkleinerung, Feinheit.

Jg-

Omalený, malým učiněný, verkleinert;
zdvořilý, nehrubý, höflich, fein, nicht grob. —

Jg.

Omaleti, el, ení, omalovati, malým se státi,
klein werden. Když dočeká času suchého,
j tak že omalí voda na potoku. Půh. 1530.
Krávy omalují (méně dojí). Na Mor. Mřk.
Kdo málo nasbíral (manny), neomalel (nestal
se méně majícím.) Sš. I. 362. Času suchého
omalí voda na potoku Rušavě. Půh. 1528.

Omaliti, il, en, ení = malé učiniti, klein
machen. — co kde: chléb v ústech (žvýkati)
Koll.

O málo jest, o málo chybí, vz Blízko jest
odtud.

Omalomocněti, ěl, ění, malomocným se
státi, aussätzig werden. Král omalomocněl.
Pass. 821.

Omalovati, mahlen, bemahlen, ausmahlen.
— co komu čím zač: pokoj barvou za
12 zlatých. Vz Malovati. — koho = ostuditi,
osočiti, očerniti, anschwärzen; zmalovati, vy-
biti mu, durchprügeln. D. — se čím. Nt.

Omam, u, m., omama, y, f., omámení,
ošala, zamydlení očí, die Verblendung, das
Blendwerk. Když nějakou představu zrakovou
mylně za určitou máme, povstává blud, zra-
kový klam, omam. Sedl. Vz Mam. — Na Mor.
= strašidlo, Gespenst, n. Ty omamo. — Jg.

Omámenec, nce, m., omámený, ein Ver-
blendeter. Tkadl.

Omámení, n., die Blendung, Verblendung,
Betäubung. Jel.

Omámený; omámen, a, o, bethört, ge-
täuscht, verblendet. — čím: láskou (oslepen),
Plk., betäubt. Tkadl. O. úrazem bratrovým.

Omámiti, il, en, ení; omamovati = ošáliti,
täuschen, bethören, verblenden, hinters Licht
führen; ohlušiti, betäuben. D. —koho čím.
Mnohým přimlouváním celého mne omámil.
Jg. — O. koho. Omámil ji (obtěžkal). Us.

Oman, u, n., rostlina, inula, Alant. O. lé-
kařský, inula Helenium, Glockenwurzel, Hel-
lenkraut, dlouhonožný, inula brittanica. Jg.
O., bylina prsům zdravá. Ros. Vz S. N.,
Kk. 165., FB. 42., Sal. 228. 27., Schd. II. 282.

Omanina, omanovina, y, f.. das Inulin.
Rk.

Omanový, ománkový, Alant-. O. koření,
pivo, víno, Kom., zelenina. Čern. Vz Oman.

Omantati, na Slov. = omámiti čarami. Plk.

Omařiti (zastr.), il, en, ení = unaviti,
oslabiti, lass machen. Plk.

Omasta, y, omasť, i, omastka, y, f. =
omastek, Fett (n.) zum Anmachen. Kom. Vy-
brachu omastu a slaniny z hrachu. St. skl. —
O. Na Mor. = čím se dobytek na sádlo krmí,
mouka, tluč, krmení, die Mastung. Kom. —
O., y, m., ochlama, člověk protivný, nestydatý.
Na Mor. Brt. Schliffel, m. Přece jsi ty omasta.
Us.

Omastek, stku, m., čím se mastí, máslo,
olej atd. Das Fett, Oel, Schmalz. Zelí bez
omastku. Rým. Kaši omastkem pokropiti.

Omastiti, il, stěn a ětěn, ění; omáštěti,
3. os. pl. ějí, ěl, ěn, ění; omašťovati, schmal-
zen, fett machen. — co čím: hrách, zelí
sádlem, Us., oběd někomu výčitkami, Omyl.,