368

zemi, rolí hnojem, V., maltu vápnem (vápna
přidati). Us. Málem pravdy mnoho se lží
omašťuje. Jel. Tým sa ti kapusta neomastí.
Mt. S. Omastil si chléb chlebem. Sk. — co
komu. Ten si dobře omastil (peněz natřískal).
Scip., D. Dobře mu hlavu omastil (chválil
nehodného). Michalovský.

Omastka, vz Omasta.

Omat, u, m., makáni, das Betasten. Oma-
tem, jako slepý vše dělá. Kom.

Omatati = omakati. Na Slov. Plk.

Omátati, omátku dávati. Praseti plevy
bramborami o. (jako omastiti, zlepšiti). Us.
Dch.

Omateřiti, il, en, ení, zur Mutter machen.
Us.

Omátka, y, f., vz Omětek.

Omazání, n., das Um-, Beschmieren. Jg.

Omazaný, um-, beschmiert. Us.

Omazek, zku, m., mazba, přílepek, das
Pflaster. Ne každá rána týmž o-zkem se hojí.
Sš. Oa. 97. — O., medulla. Hank.

Omazeň, zně, ť. O. sladká, tabernaemon-
tana utilis, der Milchbaum. Kk. 175.

Omáznouti, znul a zl, ut, utí; omazati,
omaži, zal, án, ání; omazovati, omazávati,
um-, be-, anschmieren. — co čím (kamna)
hlinou. Er. P. 224. Vz Mazati.

Ombrometr, u, m., řec, dešťoměr. S. N.

Omčený, vz Omknouti.

Omdlelý, ohnmächtig, geschwächt.

Omdlení, n., mdloba, die Ohnmacht. V.
O. octem se napravuje. Kom.

Omdlený ; omdlen, geschwächt, ohnmäch-
tig. Omdleného vzkřísiti. D., Šm.

Omdleti, omdlíti, el, ení; omdlévati, om-
dlívati, ohnmächtig werden, in Ohnmacht
sinken. — al)S. Omdlela. D. Omdlev zvrátil
se. D. — čím: hořem, Let. 484., žalostí,
Troj. 338., strachem, přílišnou vůní, bolestí.
— kde: na posteli, v besídce, v rukou sou-
sedových. — od čeho: od žalu. Od veli-
kého žiaľu sem omdlieval. lit. Sl. 236.

Omdlíti, il, en, ení, schwächer, ohnmäch-
tig machen. Jg.

Omediti, il, ěn, ění = medem osladiti,
mit Honig versüssen. Kom. — co : kávu,
kaši, Us., jed. Kom. Život si o. Us. u Lito-
myšle. Dř.

Omega, O veliké (Jí), poslední písmě
v abecedě řecké. Vz Alfa.

Oměj, e, m., aconitum. O. pravý n. šala-
múnek, mordovník, zlý mnišek, aconitum
napellus, echter Eisenhut, blauer Sturmhut.
Čl. 11. O. žlutý n. psí mor, a. lycoctonum;
modrý, a. variegatum; pravý, a. stoerkeanum.
FB. 71. Slouží za prostředek narkotický. Vz
S. N. a Voměj.

Omejknouti, knul n. kl, ut, utí. — co
komu = poklesky vytýkati. V Krkonoších.
Sb., Kb.

Omějovina, y, f., Akonitin. Rk.

Omějovitý, eisenhutartig. Rk.

Omějový, Eisenhut-. Rk.

Oměk, u, m., der Durchfall, das Laxiren.
Rk.

Oměkčiti, vz Obměkčiti.

Oměknouti, knul a kl, utí, vz Obměk-
nouti. Spíše kámen oměkne než on. Us. —
Jg.

Omelati (omílati) se. Ustavičně se ta
včela vůkol mne omelá. Us.

Omelette, fr., pěnovka, vaječník, jemné
jídlo z mouky a vajec, obyč. s nádivkou
z ovoce, tvarohu a p. S. N.

Omelí, n. = jmelí, Mistel. Na Slov. —
O., chvojina, vz Omelina.

Omelina, omelinka, y, f., na Mor. a Slov.=
drobina, drobeček. Nemá múky ani o-ny
( = nic). Brt. Bröcklein, n. — O., omelí, chvo-
jina, Tannenzweige zum Besen. Jg.

Omelky, lek, pl., f., co se omele, zvl.
prosné otruby, der Abfall. — Omelka, y,
f., die Breimühle. D.

Omelo, a, n. = jmélí; chvojina. Slov.

Omeluch, a, m., drozd větší, Misteldrossel.
Palliardy. Mý.

Omen, gt. omina, n., lat., (věštné) zna-
mení, předjev, osudozvěští. Rk. Vz více v S. N.

Oméněti, ěl, ění = omaleti, verarmen.
Kdo málo měl, neoméněl. Sš. I. 362.

Oměr, u, m. (nové), Parameter. O. stej-
nice. Smet. Astr. 79.

Omeral, z lat. humerale, zast. Štelc. Vz
Omiral.

Oměsíčiti, il, en, ení, mit dem Zeichen
des Mondes versehen, bemonden. Č.

Omésti, vz Ometati.

Omeškati, vz Obmeškati. Nic neomeškaje
přijel. GR.

Ometač, e, m., der Abkehrer. Vz Oko-
panec. — O. v horn., der Steigkehrer. —
0., Anwerfer, m. Rk., Jg.

Ometačka, y, f., ometající žena, die Ab-
kehrerin, Anwerferin. — O., zednická lžíce,
die Mauerkelle. Us. — Jg.

Ometák, u, m. (žertem) = ocas, Schwanz,
m. D.

Ometati, omítati (zastr. a posud na Mor.
omětati, ométati), ometám, omeci, tal, án,
ání; omésti, ometu, metl, meten, ení; ome-
távati, omítnouti, tnul a tl, ut, utí, ovrh-
nouti, an-, bewerfen; očistiti, abkehren; oši-
diti, betrügen. Jg. — co čím: zeď vápnem
a pískem, zeď smetákem, šaty kartáčem. Us.
Hladí, ometá liščím ocasem. Prov. Srnec. —
se, koho. Komu včela za uchem litá, ten
se omítá. Č. 372. Také = ošiditi. Us. — se
okolo čeho, okolo koho. Kom. Omětá se
okolo něho (lichotí se k němu). Na mor.
Zlínsku. Brt. I jinde. — co : prkna (osekati).
D.

Omětek, omítek, tku, m. (v Berounsku
též omatek, omátka), co se dobytku do ná-
poje dává, otruby atd.; jinde okal. Omátku
dobytku dávati aneb nápoj mu omátati. Us.
— O., omítka, hlína, vápno a jiné věci, jimiž
se zdi omítají, der Anwurf. Us. Dch.

Ometlo, a, n. = pometlo. Slov.

Omězditi (zastr.), il, ěn, ění; omezďovati
= zaklínati, bezaubern. Ps. ms. Kdo vás
omězdil, abyste nevěřili pravdě ? ZN. Běda
tobě (Horo Kutná), žes tak velmi omiezděna
a zlú kněží oslepena, Rkp. 1448. C.

Omeziti, il, en, ení; omezovati, um-, be-
gränzen. — co, koho čím v čem: zákony,
rozkazy. Vz Obmeziti.

Omezovací věta vz Věta,

Omfale, y, f., královna lydská, jíž Hera-
kles dlouho sloužil. Vz S. N.