369

Omfalický, z řec., k pupku se vztahu-
jící. — Omfalit-is, y, f., zánět pupku. —
Omfalalokele, y, f., kýla pupeční. — Om-
falonk-us, u, m., vřed pupeční. — Omfa-
lorrhagie, e, f., krvotok pupeční. — Oni-
falotom, u, m., chirurgický nástroj k pře-
říznutí šňůry pupeční. S. N.

Omfazit, u, m., nerost zelený, zrnitě slo-
žený, augitu podobný. Bř. N. 175.

Omhleti, el, ení, umnebelt werden ; vom
Nebel nass werden. Plk.

Omhliti, il, en, ení = mhlou zastříti, um-
nebeln ; na Slov.: mhlou namočiti, narositi,
mit Nebelregen benetzen. — co. Plk., Sš.
L. 18.

Omih, později omich, omich, u, m.,
rostlina pryskýřnikovitá, Wolfs- n. Sturm-
hut, aconitum lycoctonum.

Omikati koho = znepokojovati, beun-
ruhigen. Na Slov.

Omílati, vz Omletí.

Omílce, e, n., malé pometlo. Na Slov.

Omilostiti, omilostniti, il, ěn, ění, mi-
lostným učiniti, lieb machen. — koho čím
v kom. Ku chvále slávy milosti své, kterou
omilostil nás v synu svém. Sš. II. 79.

Omilostněnec, nce, m., der Begnadigte.
SS. I. 171.

Omínati, vz Omnouti.

Ominosní, lat. ominosus, fr. omineux
(ominöz), věštný, osudověštný, předjevný. Rk.

Ominouti, unterlassen. — co. Rk.

Ominút. Zatím ho to omine (pomine). Na
mor. Zlínsku. Brt.

Omiral, omieral, u, m., humerale. BO.

Omirázka, y, f., Umirázko, Unrutz, ves
u Mor. Třebové. PL.

Omítaný. O. desky či prkna, gesäumte
Bretter. Bc.

Omítati, vz Ometati.

Omítka, obmítka, y, f. O., na dům na-
hozená malta, kterou se jí úhlednosti do-
dává a zeď proti škodlivým vlivům pově-
trnosti chrání. Vz S. N. Der Anwurf. Ten
dům i z venku omítku má a tedy jest te-
plejší. Um. les. O. ostrá (když se nahozená
malta jen lžicí přitáhne), stříkaná (nahodí-li
se na jednu vrstvu ještě jedna a nechá se ne-
uhlazená). Malba na omítce = fresco. S. N.

Omizary, pl., f., druh hrušek. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Omknouti, vz Omykati.

Omlaceti, vz Omlátiti.

Omlad, u, omladek, dka, m., omlaď,
i, f., omladí, n. = mladistvá větvička, vý-
střelek, junger Schoss. — Omladí = od-
mlad, odmladí, Wechselfeld, n. Do omladi
seti (ne do úhoru, do hrachoviště n. vikviště.
Šp.). Us. — Omladky, pl., porod, krtiny,
Kindbett, n. Žena v omladcích, na omlad-
cích. V těch omladcích umřela. Pulk.

Omladati, omladnouti, sich verjüngern.
— kde. Každým jarem omladá překrásné
v ní kvítí. Sš. Bs. 57.

Omladění, n., porod, das Gebären. Rozk.

Omladěti, ěl, ění, jung werden. Zlob.

Omladí, vz Omlad.

Omladilý, který se omladil, jung werden,
unizweigt. O. žena, po porodu, die Wöchne-
rin, puerpera. BO.

Omladina, y, f. O. řípská (od vrchu Řípu),
jičínská atd. Us. Lid omladlý. Die Jugend.

Omladiti, il, zen, ení; omlazovati = mladé
učiniti, zmladiti, verjüngen, jung machen.
D. — co čím : pole hnojeni o. Kouble. —
se = omladěti, jung werden, grüne Zweige
bekommen. Strom se omladil. Aqu. Žena se
omladila (porodila). Jg. Též o zvířatech.
Kráva se omladila. Sych. — Jg.

Omladky, pl., m. Žena v omladcích umřela
(na omladcích = v šesti nedělích). Vz Omlad,
Poloh. Zk.

Omladlý, jung geworden. Us.

Omladnice, e, f., koutnice, šestinedělka,
na Slov. postelkyně. D. Sechswöchnerin,
Kindbetterin.To jsú bolesti jako o. ženy.
Ms. horae. Č. — Na Slov. úvodnice (která
po prvé opět do kostela jde). Die Kirchgän-
gerin. D.

Omladnouti, dnul a dl, utí = mladosti
nabyti, jung werden, aufblühen; slehnouti,
poroditi, kindein, gebären. — oč. Omladl
jsem o 5 let. Us. — čím Jímžto tvá duše
omladne. Smil v. 1453. O. lahodnými slovy.
Smil v. 1(592. Vz Omladati.

Omladný. O. ženy mají strachy (šestine-
dělky, Wöchnerinen). Hus. — O., Verjün-
gungs-. Dch.

Omlat, u, omlatek, tku, m = co se omlá-
tilo, Drusch, m. Jg. — Omlatek, jídlo pro
mlatce po domlácení všeho obilí. Kb. Vz
Omlatník. — Tys letos byl o-tkem (říká se
o tom, kdo poslední cepem uhodil, když se
domlacovalo. Us. v Kunv. Msk. Vz Pupek.

Omlatek, vz Omlat.

Omlátiti, il, cen, cení; omlaceti, el, en,
ení; omlacovati, ab-, überdreschen. — co.
Len osušený o. Us. — čím kde zač: Cepy
v stodole, na chodbě, před domem za mzdu
o. Vz Mlátiti.

Omlatní (-ný) rejstřík, Abdruschregister,
n. Rk.

Omlatník, u, m., kvas, hody po omlá-
cení, Drescherschmaus. Plk. Vz Omlat.

Omlaz, e, f., omlaz, u, m., omlazí, n.
= mláz, mlází, mladina, Nachwuchs, m.,
Buschwerk, Gesträuch. Aqu.

Omlazení, n., die Verjüngung. Pri každém
světa omlazení. Puch. — O., slehnutí, po-
rození, omladky. Kindbett, n.

Omlazený; -zen, a, o, verjüngt, Dch.

Omlaznička, y, f., das Kindbettfieber.
Ja,

Omlazovati, vz Omladiti.

Omlčeti, el, en, ení = mlčením přejíti,
worüber schweigen. — co. Devátý blázen
omlčeti nic nestrpí, jako hrnec, jenž rád
kypí. St. skl. III. 108.

Omlenice, Gross-Umlowitz, ves u Kaplice
v Budějov. PL.

Omlenička, y, f.. Klein-Umlowitz, u Ka-
plice v Budějov. PL.

Omleti, omeli, omlel, et, en, etí, ení; omí-
lati, ummahlen. — co: ječmen (mletím otříti).
Jg. — co čím : mlýn otrubami (po křesání
kamene, než se nasype obilí, aby se piskem
z křesaného kamene neznečistilo). - koho
= ošiditi, pomluviti, betrügen, bereden. Ten
ho omlel. Us. — O., obírati, abschwemmen,
Voda břeh omlela, Us.