374

kovější = jinaký, jiný, anders. Takový neb
onakový, co komu do toho ? Prov., Ros. —
Mimo to ukazujeme tímto zájmenem k věcem
vůbec známým, pověstným, znamenitým, Zk.,
ansehnlich, vornehm, wacker. Onačejší lidé
se mnou mluví, Nežli ty. Ros. Nejonačejší
hospoda. Har. Prosme dále o vonačejšího
krále. Puch. To je onačejší hoch než váš
Frantík. U Rychn.

Onamo (zastr.), onam = na ono místo,
dorthin. V. Dokudž lidé tam i onam se ohle-
dají. Br.

Onanie, e, f., samoprznění, samosmilství.
Rk. O. je pohlavní sebeprznění. Selbstbe-
fleckung, Selbstschwächung. Vz Měkkost'.

Onanista, y, m., dle Despota, samosmil-
ník. Rk. Onanist. Vz Onanie.

Onapaní, n., žena vládu nad mužem ma-
jící. Reš.

Onaš, e, m., 14—201etý mládenec. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Onavladka, y, f. = onapaní.

Oncle (fr., onkl), ujec, Oheim. Rk.

Onda, ondá, vz Onehdy.

Ondání, n., tahání, Schreierei, f. ü.

Ondati, vondati, dáti, včiniti, einthun,
geben. Jg. Vz o významu tohoto slovesa
Prk. Stud. o. dat. str. 17. — co v co. Ko-
řeny, kteréžs v ten strom vondal. Ms. o
štěp. — co kam. Vondal to pod se. Ms.
Strčí jilec na meč a do svých nožnic jej
vondá. Bruns. — koho čím (ne: s čím),
značiť vlastně obendati, obložiti, zahrnouti,
zasypati koho čím, nějakou prací, tak že ho
unavím, umalím. Prk. — se = tahati se,
trápiti se, mezkovati se; unaviti se, upach-
(iti, mndleti, sich plagen, sich bemühen, sich
scheren. D. — se s čím. Ondá se s tím celý
den. Us. Jg. — se čím (ve smyslu unaviti
se, umdleti). Nt.

Ondatra, y, f., ondatra, živočich bobro-
vitý. Krok.

Onde, dort. Zde i onde; onde i onde —
tu i tam. V. Onde i onde po říši škody
činil. V. Onde i onde rozsázený. Jel. Zde
i onde byt svůj měli. Br. Tuto nebo o. ZN.
Lid se rozmáhal a onde i onde osazoval. Kn.

Ondenek, ondynek, nku, m., den oneh-
dejší, neulicher Tag. Rkp. o štěp.

Ondeno = onde, dort. Br., V. — 2. On-
dyno, neulich. Kterouž grammatiku ondeno
náš Čech vydal. Puch.

Onděti, dím, ěl, ění, lépe: onditi, on říkati,
erzen. Plk. — O., v nepravý čas něco činiti.
Na Slov. Ryb.

On dit (fr., on dý), praví se, jde pověsť.
S. N.

Ondratice, ves u Viškova na Mor. PL.

Ondřechovice, Ondřichovice, ves u Na-
pajedel na Mor. PL.

Ondřej, e, Ondra, y (na Slov. Ondro, a,
m.), Ondřík, Ondrák, a, Ondráček, čka,
Oneš, e, Onšík, a, m., z řec. Andreas. Na
sv. Ondřeje nepřituží-li, ohřeje. Hrš. Co se
na sv. O-je ve snách zdá, to se splní. Kda.

Ondřejov, a, m., ms. v okr. černokoste-
leckém, vz S. N.; ves u Šternberka na Mor.,
Andersdorf. PL.

Ondřejovec, vce, m., ves u Votic. PL.

Ondřichovice, ves u Votic. PL.

Ondrušky, dle Dolany, ves u Vel. Meze-
říčí na Mor. PL.

Ondy, vz Onehdy.

Onéci, onáci, onóci, na Slov. = jakýsi,
ein gewisser. Plk.

Oneduživěti, ěl, ění. — čím : nastuzením,
siech, krank werden.

Onega, y, f., jezero (onežské); 2. řeka,
3. mě. v Rusku. Vz S. N.

Onehdejšek, ška, m., onehdejší den, der
neuliche Tag. — Před o-škem — před 3 dni.
D.

Onehdejší, der neuliche. O. den, prů-
vodce. V., Č.

Onehdy, onehdy, ondy, onehda, onehdá,
onehda, oneda, ondá, ondá = nedávno, neu-
lich, jüngst, neuerlich. Jako onehdá na louce.
V. O., když jsem byl v zahradě. D. — O.,
před dvěma dny. Reš.

Oneiromantie, e, f., z řec, vykládáni
snův. Rk.

Oněmělosť, i, f., Sprachlosigkeit, f. Jg.

Oněmělý, verstummt, sprachlos. Jg.

Oněmění, n., das Verstummen. Jg.

Oněměti, ěl, ění, řeč ztratiti, verstummen,
sprachlos werden. V. — abs. A oněmějí lháři.
Pešín. — k čemu. K těm řečem Cinna
oněměl. V. — kde. Jakožto ovce, kterážto
oněmívá před svým střížcem. Mel. — kde.
Na smrtelné posteli takový oněmívá. Milič.

— čím: leknutím.

Oněmiti, il, en, ení; oněmovati, stumm
machen. — koho. Kom.

Onemocněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; one-
mocnívati, krank werden. — na co: na zi-
mnici. MM. — kde. V povětří cizozemském
lidé častěji onemocnívají. Tab. O. na cestě.
Us. — čím: nastuzenírn.

Onen,ona, ono. Onen pokládá L. J.Fischer
za starý akk. Vz Sborník vědecký království
českého. Odbor historický, filologický. I.
str. 34. a násl. Skloňuje se jako: ten, ta, to.
Gt. onoho, oné, onoho; dat. onomu, oné,
onomu; akk, onoho (u životných, u neživot-
ných pak: onen), onu, ono; lok. onom, oné,
onom; instr. oním (ne: oným; tím ne: tým),
onou, oním ; pl. nom. oni (u životných; u ne-
životných : ony), ony, ona; gt. oněch (ne:
oných); dat. oněm ; akk. ony, ony, ona; lok.
v oněch; instr. oněmi (ne: onými). O skloňbě
tohoto zájmena na mor. Zlínsku vz Mtc. 1878.
18. U Čechů v prus. Slezsku skláni se dle
Nový: oného, oných atd. Šb. Vz Oný. Jener.
Jím se ukazuje k předmětu, který mimo
obor osoby mluvící jest, který od ní vzdálen
jest. 2. Jím se označuje osoba n. věc vůbec
známá, proslavená, na slovo vzatá. Taktéž
v latině. Magnus ille Alexander. Veliký onen
Alexander. Kos. Stran užívání ho vz Ten.

— Komu zasnoubena byla, bude ženichem,
a kteráž se vdává, nevěstou; onen svého
družbu, tato své družičky má. Kom. Onoho
dne. D. V onen den. Za onoho času. D.
Vyhrál jako onen zadu běže. Prov., Jg. Pro
'nu (onu) pokoru; do 'né (oné) země. M. Za
ty psy mnohem více se platí než za ony,
jejichž rod nijak není vyhlášený, lépe: než
za psy. Onen, ten odnášejíce se k jménu
podstatnému napřed jmenovanému, spojují



	374

	kovější = jinaký, jiný, anders. Takový neb onakový, co komu do toho ? Prov., Ros. — Mimo to ukazujeme tímto zájmenem k věcem vůbec známým, pověstným, znamenitým, Zk., ansehnlich, vornehm, wacker. Onačejší lidé se mnou mluví, Nežli ty. Ros. Nejonačejší hospoda. Har. Prosme dále o vonačejšího krále. Puch. To je onačejší hoch než váš Frantík. U Rychn. Onamo (zastr.), onam = na ono místo, dorthin. V. Dokudž lidé tam i onam se ohle- dají. Br. Onanie, e, f., samoprznění, samosmilství. Rk. O. je pohlavní sebeprznění. Selbstbe- fleckung, Selbstschwächung. Vz Měkkost'. Onanista, y, m., dle Despota, samosmil- ník. Rk. Onanist. Vz Onanie. Onapaní, n., žena vládu nad mužem ma- jící. Reš. Onaš, e, m., 14—201etý mládenec. Na mor. Zlínsku. Brt. Onavladka, y, f. = onapaní. Oncle (fr., onkl), ujec, Oheim. Rk. Onda, ondá, vz Onehdy. Ondání, n., tahání, Schreierei, f. ü. Ondati, vondati, dáti, včiniti, einthun, geben. Jg. Vz o významu tohoto slovesa Prk. Stud. o. dat. str. 17. — co v co. Ko- řeny, kteréžs v ten strom vondal. Ms. o štěp. — co kam. Vondal to pod se. Ms. Strčí jilec na meč a do svých nožnic jej vondá. Bruns. — koho čím (ne: s čím), značiť vlastně obendati, obložiti, zahrnouti, zasypati koho čím, nějakou prací, tak že ho unavím, umalím. Prk. — se = tahati se, trápiti se, mezkovati se; unaviti se, upach- (iti, mndleti, sich plagen, sich bemühen, sich scheren. D. — se s čím. Ondá se s tím celý den. Us. Jg. — se čím (ve smyslu unaviti se, umdleti). Nt. Ondatra, y, f., ondatra, živočich bobro- vitý. Krok. Onde, dort. Zde i onde; onde i onde — tu i tam. V. Onde i onde po říši škody činil. V. Onde i onde rozsázený. Jel. Zde i onde byt svůj měli. Br. Tuto nebo o. ZN. Lid se rozmáhal a onde i onde osazoval. Kn. Ondenek, ondynek, nku, m., den oneh- dejší, neulicher Tag. Rkp. o štěp. Ondeno = onde, dort. Br., V. — 2. On- dyno, neulich. Kterouž grammatiku ondeno náš Čech vydal. Puch. Onděti, dím, ěl, ění, lépe: onditi, on říkati, erzen. Plk. — O., v nepravý čas něco činiti. Na Slov. Ryb. On dit (fr., on dý), praví se, jde pověsť. S. N. Ondratice, ves u Viškova na Mor. PL. Ondřechovice, Ondřichovice, ves u Na- pajedel na Mor. PL. Ondřej, e, Ondra, y (na Slov. Ondro, a, m.), Ondřík, Ondrák, a, Ondráček, čka, Oneš, e, Onšík, a, m., z řec. Andreas. Na sv. Ondřeje nepřituží-li, ohřeje. Hrš. Co se na sv. O-je ve snách zdá, to se splní. Kda. Ondřejov, a, m., ms. v okr. černokoste- leckém, vz S. N.; ves u Šternberka na Mor., Andersdorf. PL. Ondřejovec, vce, m., ves u Votic. PL.	Ondřichovice, ves u Votic. PL. Ondrušky, dle Dolany, ves u Vel. Meze- říčí na Mor. PL. Ondy, vz Onehdy. Onéci, onáci, onóci, na Slov. = jakýsi, ein gewisser. Plk. Oneduživěti, ěl, ění. — čím : nastuzením, siech, krank werden. Onega, y, f., jezero (onežské); 2. řeka, 3. mě. v Rusku. Vz S. N. Onehdejšek, ška, m., onehdejší den, der neuliche Tag. — Před o-škem — před 3 dni. D. Onehdejší, der neuliche. O. den, prů- vodce. V., Č. Onehdy, onehdy, ondy, onehda, onehdá, onehda, oneda, ondá, ondá = nedávno, neu- lich, jüngst, neuerlich. Jako onehdá na louce. V. O., když jsem byl v zahradě. D. — O., před dvěma dny. Reš. Oneiromantie, e, f., z řec, vykládáni snův. Rk. Oněmělosť, i, f., Sprachlosigkeit, f. Jg. Oněmělý, verstummt, sprachlos. Jg. Oněmění, n., das Verstummen. Jg. Oněměti, ěl, ění, řeč ztratiti, verstummen, sprachlos werden. V. — abs. A oněmějí lháři. Pešín. — k čemu. K těm řečem Cinna oněměl. V. — kde. Jakožto ovce, kterážto oněmívá před svým střížcem. Mel. — kde. Na smrtelné posteli takový oněmívá. Milič. — čím: leknutím. Oněmiti, il, en, ení; oněmovati, stumm machen. — koho. Kom. Onemocněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; one- mocnívati, krank werden. — na co: na zi- mnici. MM. — kde. V povětří cizozemském lidé častěji onemocnívají. Tab. O. na cestě. Us. — čím: nastuzenírn. Onen,ona, ono. Onen pokládá L. J.Fischer za starý akk. Vz Sborník vědecký království českého. Odbor historický, filologický. I. str. 34. a násl. Skloňuje se jako: ten, ta, to. Gt. onoho, oné, onoho; dat. onomu, oné, onomu; akk, onoho (u životných, u neživot- ných pak: onen), onu, ono; lok. onom, oné, onom; instr. oním (ne: oným; tím ne: tým), onou, oním ; pl. nom. oni (u životných; u ne- životných : ony), ony, ona; gt. oněch (ne: oných); dat. oněm ; akk. ony, ony, ona; lok. v oněch; instr. oněmi (ne: onými). O skloňbě tohoto zájmena na mor. Zlínsku vz Mtc. 1878. 18. U Čechů v prus. Slezsku skláni se dle Nový: oného, oných atd. Šb. Vz Oný. Jener. Jím se ukazuje k předmětu, který mimo obor osoby mluvící jest, který od ní vzdálen jest. 2. Jím se označuje osoba n. věc vůbec známá, proslavená, na slovo vzatá. Taktéž v latině. Magnus ille Alexander. Veliký onen Alexander. Kos. Stran užívání ho vz Ten. — Komu zasnoubena byla, bude ženichem, a kteráž se vdává, nevěstou; onen svého družbu, tato své družičky má. Kom. Onoho dne. D. V onen den. Za onoho času. D. Vyhrál jako onen zadu běže. Prov., Jg. Pro 'nu (onu) pokoru; do 'né (oné) země. M. Za ty psy mnohem více se platí než za ony, jejichž rod nijak není vyhlášený, lépe: než za psy. Onen, ten odnášejíce se k jménu podstatnému napřed jmenovanému, spojují