377

opakovati, opáčiti. D. Není věc zbytečná
potřebnou věc několikrát opáčiti a obnoviti.
Bart. Dvakrát to slovo opačuje. M. A řeč
má třikrát ohlásiti a o., že se má každému
spravedlivě státi. Tov. 48. O. čelo = pro-
tiviti se, die Stirn bieten, sich widersetzen.
Pulk. On tu řeč slovo od slova opáčil. Reš.
O. odpověď = dáti. V. — co kde. Něco
v paměti o., Jel., na sněmě. V. Pan V. opáčil
ještě před králem. Čr. — co jak : Seneka
dvě stě veršův od žáků recitovaných beze
všeho poblouzení opáčil. Lom. Něco v krát-
kosti opakovati. J. tr. — co komu proč.
Aby mi to pro lepší paměť zase opáčil. Krab.
— co komu od koho. On si to od něho
velmi opakuje (apprehendiren). Us. — co
komu: hříchy (vyčítati). Rk. Mnohoť jest
na světě zlého ale takéť ten den příde, že
bude každému zlosť jeho hořce opáčena (vy-
týkána). Št. N. kř. 141. Když potuchne milosť
mezi nimi, budú horlivě opakovati (vytýkati)
sobě, co je jeden druhému libosti činil. Sš.
24. — na co = odpověděti. Šm. Vz Opa-
kovati. — se komu — protiviti se. Tkadl.

2. Opáčiti, na Slov. 1. navštíviti, besu-
chen. — koho. Přišli jsme vás opáčit. Plk. —
2. Ohledati, nachforschen, nachsehen. Opač,
či již odešel ten žebrák? Plk. Na mor. Zlínsku:
pokusiti, versuchen. Brt.

Opačitosť, i, f., die Verkehrtheit. Jg.

Opačitý, převrácený, verkehrt, unrecht.
V. — 2. Odměnný, wechselweise. O-tým
strachem obapolně se mučí. Mudr. — 3. Častý,
opakovaný, wiederholt, häufig. Jg.

Opáčka, y, f., odpověď na odvod žaloby,
die Replik. Ros. Opáčkou, opáčkem (obrá-
ceně, nazpět, opak), verkehrt, rückwärts.
Lex. vet.

Opáčlivý, Ros., lépe: opačný. Bs.

Opačně (ne: opáčně), opětovaně, wieder-
holt. Aqu. — O., zpátečně, na opak. O. se
zvěsti. V. Umgekehrt, verkehrt.

Opačnosť, i, f., opakování-se, die Wieder-
kehr. Měsícův o. Lom. (opačitosť). — O.,
obrácenosť, převrácenosť. Verkehrtheit, f. Vy-
skytne-li se kde o. slov. Widerspruch, Wider-
sinn. Marek. O. kladu, vz Antimetabole. Do-
voditi z o-sti = z opaku, z protivy, aus dem
Gegensatz, e contrario. Pán nedovodí z po-
dobnosti, nébrž z opačnosti na tento způsob.
Sš. L. 85.

Opačný (od opak, tedy ne: opačný. Mk.),
opětovaný, nochmalig, wiederholt, Aqu. —
O., obrácený, na opak, verkehrt. O. mluvení
(opakomluv, Ironie). Kom. Někteří o-čným
mluvením či ironií ta slova Páně býti kladou.
Sš. Mt. 163. To má o. smysl. Br. Obě slova
v rozumu opačném tuto se kladou. Br. O.
moudrosť, Br., horlivosť, Koc., poměra. Marek.
Slova má v opačném smyslu berete. Sych.
O. proud, Gegenströmung; v o-ném případě,
im Gegenfalle. Dch. O. způsob, chiasmus. Sš.
L. 159. Vz Pád. Strany pořekadel vz: Bas,
Bitý, Vůz. — čemu. Šm.

Opačovati, vz Opáčiti.

Opad, u, m., opadem, der Abfall, das Ab-
nehmen, die Abnahme. O. zemi, Erdfall, m.
O. mořský = Ebbe, f., odtok. L. O. vody.

Opadalky, f., pl., pádel, opadané ovoce,
abgefallenes Obst. D.

Opadalý, na Slov. a místy i v Čech.: opa-
daný. D. O. ovoce, abgefallenes Obst, Jg.
Opadání, n., opadávání, opadení, opadnutí,
das Abfallen, der Abfall. O. vody, ovoce, D.,
těla (chřadnutí). V.

Opadati; opadnouti, ul, utí; opasti, opadu

i (zastr.), opadl, den, ení; opadávati = dolů

[ padati, ab-, herabfallen; ubývati, ubyti, ab-
nehmen, vermindert werden. — abs. Voda

opadla. Jg. Listy již opadaly. Us. Ovoce
opadá. D. Stěna, ruce (klesnou), řeka, moře,
otok (plaskne), tvář, člověk (hubení) opadává.
Br., Ros., Hus. —komu. Stromům listí opadá.
Kom. Opadli mu brkové (zkrotí). Prov., Jg.
Břicho mu opadlo. Lk. — čím: Choulostivý
štěstím se nadýmá, neřestmi opadá a srdce
tratí. Kom. O. suchotú. Výb. I. 6. Zármutkem
má tvář opadá a bledne. Kom. — koho —
přepadnouti, überfallen. Na Slov., Rk. Anoby
opadli mě nepřietelé moji. Modl, ze 14. stol.
— odkud. Už s věnečka mého opadalo kvítí.
Er. P. 167.

Opadlinka, y, f., abgefallenes Obst. U Olom.
Sd.
Opadlosť, i, f., Abfälligkeit, f. Jg.

Opadlý, kdo opadl, abfällig, abgefallen.

O. ovoce, voda, tvář Jg.

Opadnouti, vz Opadati.

Opáchlý, anrüchig. Rk.

Opájeti, vz Opojiti.

Opak, u, m., obráceni, das Umwenden,
Umkehren. Na Slov. Opak toho. Světoz. —

Opak, v opak (zastr.), na opak, adv., na odpor,

na rub, převráceně, nohami nahoru. Im Ge-
gentheil, verkehrt, umgekehrt. Pal. Radh. II.
56. Když duostojenstvie dosáhnu, vše opak
obrátí. GR. Ti opak křesťané, verkehrte
Christen. Bart. Sv. Petr opak na kříži, hlavou
dolů přibit. V. Opak ruce svázati. Leg. Vlasy
mi o. vstávají. V. Opak jíti. Krab. O. něco
obrátiti. Záv. Kterak se oči tvé o. obrátí. V.
Posadiv ho o. na oslici. V. Slova něčí o. obra-
ceti. Reš. Všecko opak mluvíš. Štelc. Pán
vysvětluje věc tu okem jejím. Sš. Mr. 42.
O. neposlušnosti vystaviti. Sš. L. 19. Na o.
všecko dělati, činiti, jednati, sobě vésti, něco
dokázati. Jg. Knihu vzíti na o. D. Vše mu
na o., co slíbili, činí. Kom. Vše na o. vidi.
Kom. Někomu něco na o. vyložiti. Br. U nás
jde vše na o. Us. Musí se tomu na o. roz-
uměti. Ros. Na o. mluviti, ležeti. Zlob. Všecko
mu jde na o. (křížem. Vz Neštěstí). Č. A na
o., vice versa, Kom. Dcera je právě o. matky.
Šm. Vidíme zde o. toho. Šm. Činy jsou opak
jeho slov. Ml. Nyní se vše na o. děje. Ml.
Na o. něčemu. Rk. Leze opak jako rak. Jg.
Opak drtem obrátiti (vrub na líc obrátiti).
Vz Řeč. Lb., Jg., Šm. Pěkný jako řiť na
opak. Na Slov. Strany pořekadel vz Opačný.
Opakkřesťan, a, m., der Afterchrist. Bart.
Opakomluv, u, m., opačné mluvení, Ironie,
f. Pavel ještě dále o-vu užívá. Sš. I. 189.

Opakovací hodinky, Repetiruhr, D., ho-
diny, Wiederholungsstunden, Us., časoslova
(vz Časoslova opakovací).

Opakovačky, pl., f, opakovací hodiny,
Repetiruhr, f. Techn.

Opakování, n. Vz Repetitio, Wieder-
holung, f. — Opakování kořene obsaženého
ve jméně podstatném, aneb kladení jména moci