380

f., Schutz, m. V. O. vlastní osoby něčí před
všelijakým nebezpečenstvím. Apol. Žaloba
jest to, což původ proti strane obeslané před
soudem vznáší a v tom za o. žádá, Pr. měst.
Prosíme za o. spravedlivé. Sych. K o. jich
osob přidělil cestujícím šest oděncův. Ml.
Však což se ven dotýče, jestližeby která
vdova měla opatření mimo zápis věnný, tak
žeby jí na list neb jinam převedeno bylo.
Zř. F. L Tehdy má takovou stížnost! na
hejtmana těch hor vznésti a v tom za opa-
tření a napravení žádati. Nar. o h. a k.

Opatřenství (zastr.), n., opatření, péče,
Sorge, Aufsicht, f. Zák. sv. Ben.

Opatřený; opatřen, a, o. — O.= ohle-
daný, obešlý, besehen, beschaut, bewacht,
besichtigt. Moc opatřená (střežená). V. — O.
= ohrazený, jistý, bezpečný, verwahrt, fest,
sicher, versehen. V. — z čeho kde. Země
z přirození po vodě i po zemi opatřená.
Har. — Opatřen jsem se strany toho. Kom. —
čím. Město strážemi o., zbrojí. V. Živností
opatřený. V. Žádosť doklady o-ná, výrok
důkazy o-ný, belegt. Dch. — od čeho. Har.,
lépe: čím. — Jg. Vz Opatřiti.

Opatřitel, e, m., ohledač, Beseher, Be-
schauer, Aufscher, m.; objednatel, zachovatel,
Verschaffer, Versorger, m. Jg. O. věkóv (con-
spector sacculorum). BO.

Opatřitelka, y, f., Beseherin, Aufseherin,
f. — O., Verschafferin, Versorgerin. Jg.

Opatřiti,il, en, ení; opatrovati. — 1. Vůkol
patřiti, ohledati, viděti, besehen, be-
schauen, sehen. V. — co, koho. Aby žád-
ných sirotků k spolkům nepřipúštěli, jediné
lečby je prve osobně opatřili a na ně po-
hleděli. Vl. zř. 499. Chceme-li první pramen
takového předsevzetí vyhledati a opatřiti,
najdeme to. V. Přijel Bořivoj, aby nového
kníže opatřil. Háj. Aby dílo opatřil. Háj. O.
duom. BO. Opatříce všecky cesty. BO.
Hvězdy sme opatrovali (shledali). GR. —
s adv. Aby poslali s nalezatelem posla zku-
šeného, jenžby očitě spatřil, má-li ten pramen
ve svém dole. CJB. 321. — koho kdy. Jak
ji opatří v její ulíčelé kráse. Troj. — odkud.
S té hory mohla opatřiti daleko. Ben. Tob.

— co kde. Aspoň aby jeho podobenství opa-
troval na tom obrazu. Martim. — koho čím
kde. Očima Boha v obloze o. Bel. rkp. —
2. Chrániti, hájiti, hüten,behüten, schützen,
beschützen, bewahren, bewachen, sicherstel-
len. V. — co, koho. O. vězně, D., něčí při,
svou česť a poctivosť. V. Opatruj vás Bůh. D.

— co, proti komu (pod čím). Pod tímto
jménem proti všelikým háncům tato kniha
dosti opatřena bude. Kram. — koho na čem.
Na zámku, D., na poctivosti, Sch,Plk., na cti.
Zříz. Ferd. Páni mají je oba na jich cti opa-
třiti. Zř. Fr. I., Vl. zř. 273. — co k čemu,
Město k bránění o. (opevniti). V. — co (koho)
čím. Aby jste jej vězením opatřili. Žer. Tím
opatruje, aby soudce porušen býti nemohl.
Koe, Opatřuješ zboží své závorami a zámky.
Reš. Něco přílohami, právem, vyměřením. Řd.
Meze řádem a právem ne mocí a odbojem o.
Vz Meze. Pr. — koho od čeho. Bůh račiž
o. od takové netvory. Er. P. 247. — koho
před čím. Nás před nebezpečenstvím opatřil.

Žer. Táhli na Moravu, aby opatřili věrné před

nepřátely. Bls. — Ros. — koho v čem, kde.

Král stavy na budoucí časy v tom věčně
opatřil. Apol. O. koho ve spravedlnosti. Bart.
3. 4. Raněné v nemocnici. Us. — kdy. V noci
o. (stráž míti). V. — co jak Purkmistr pečeť
se vší pilností opatruj. Pr. měst. — co jak
dlouho: do dalšího oznámení. Gub.arch. 1552.

— 3. Ošetřovati, hlídati, chovati, péči
o něco míti, warten, abwarten, versehen,
bestellen, einrichten, pflegen. V. — co, koho:
nemocného, D , šestinedélky, své zdraví, dům,
hospodářství, V., úly včel. Kom. Pán Bůh
vás opatruj, Us. Přítomné věci opatruj, o bu-
doucí pečuj. Prov., Horný. — koho čím:
svou péčí. V. — koho kdy, kde. Někoho
v potřebách o. O stav. manž. Nemocné v ne-
mocnici. Rodiče v starosti o. Pr. — čeho.
Tys mne věkem obdaroval, abych slov tvých
opatroval. Hlas. Opatruje ho jako božího
hrobu. Č. Půjčené věci každý jako své vlastní
opatruj. Er. — koho kde: raněné na bo-
jišti. Ml. — z čeho. Zeď společná ze spolku
o. se má. Pr.—jak. To úředníci s pilností
opatrovati mají. Zř. F. I. — 4. Ostarati,
obmysliti; najíti, čeho potřebí, Anstalt
machen, Vorkehrung treffen, besorgen, sein
Augenmerk richten, bedenken, zu Wege
bringen, bewerkstelligen, zusehen, sorgen. V.

— co, koho (zaopatřiti). V. Vše opatřiti,
D., prostředky, Kom., svou pověsť. Jel. Dobře
to opatřil. Jel. Tuť nebyl nikdo z lidí, by
chtěl zbité opatřiti. Nud. — co jak. S ve-
likou péči to opatroval. Eus. — V., Br. —
co při kom. Rychtář to má při svých slu-
žebných o. (1532.). Pr. Musíme to hned při
mládeži o. Reš. Že to při vladaři opatří. Jg.

— co kdy: před časem. V. — co proč.
Jistotu pro soudní škody o. J. tr. — koho
v čem (kde). Aby jej v té věci opatřil.
Štěstí. Zločince v pevnosti o. ML Aby k žád-
nému cizímu právu se nepotahovali, když
v tom dostatečně opatřeni budou. Nar.
o h. a k. — co proti komu. Gub. arch. —
čeho mezi kým. Netoliko mezi domácími
víry takové Pán opatruje. Br. — aby. Opatřím
ho, aby zdráv byl. Jel. Opatřil, aby před
soudem státi nemusil. V. — 5. Zjednati,
zaopatřiti, způsobiti, zásobiti. Ver-, an-
schaffen, beschicken, bestellen, aufsuchen,
versehen, ausrüsten, versorgen mit etwas.
Jg. Kdyby pán gruntu dřívím fedrovati ne-
mohl, jak to opatřeno býti má. Nar. o h.
a k. — co komu: peníze, bezpečnosť. D.
Vdovám a sirotkům řečníci od práva opatřeni
býti mají. Kol. — co, koho čím: vojsko
spíží, Ml., děly, Tov. 114., masem, Vrat. 10.;
někoho penězi, vínem, vojskem, zbožím; něco
koží, D.; někoho stravou, potravou; školy
mistry, Br.; někoho hospodou, Reš.; lid hod-
nými správci o. Háj. Pakliby byl bratr starší
mrháč neb bez smyslu, pán země n. hejtman
má jiným (poručníkem) sirotky opatřiti. Tov.
83. Pána takového z úřadu propustiti a jiným
ten úřad o. mají. Zř. F. I. Kverky (doly) dosta-
tečným dřívím o. Nar. o h. a k. Stráží, Plk.;
dvéře zámky, Us., Ml.; koho zbraní,zbrojí,V.;
strop rákosím (orákositi); klobouk kytkami,
Šp.; posla mandatem, Kom.; koho bytem,
Us.; město vodou, Us.; žádosť důvody o.
Šm., Jg. Ztravou nás bídnou opatroval. Ler.