381

Jízdnými jichž prve neměl, vojsko své opatřil.
Kn. Čeládku jídlem, pitím, mzdou a záplatkem
opatrovati. Reš. — co skrze koho. A to
zřídě jeho milosť má opatřiti sám skrze se
neb hejtmana svého, aby práva zemská pro-
volána neb puštěna byla. Tov. 28. — koho
čím k čemu, dle čeho: penězi podlé smlouvy.
Svěd. Otec má děti podlé možnosti živností
o. Er. Někoho k zastavání pře jako proku-
ratorem o. Er — 6. se. a) Ohlednouti se,
sich umsehen. Tkadl. — b) Stříci se, ujistiti
se, vorsichtig sein, sich hüten, sich vorsehen.
Jg. Opatřiž se také ze zadu. Smil v. 1947.

— se před čím: před úklady, Jg., před
smrtí. Ctib. Se před pádem o. Ros. Se před
jedem. V. A tu celú noc nespali a bedliví
byli, opatrujíce se před Němci. Let. 79. —
Arch. I. 93. — se podlé čeho. Har., Bs. —
se v čem. V tom ať se tak opatrují. Zříz.
Ferd. — Jel. — se čím proti čemu: koži-
chem proti zimě. Ml. — c) Zaopatřiti, sich
vorsehen, sich versorgen. Opatř sebe. Us. —
se čím. Aby pohnaný také věděl, k té při
potřebami a svědky jak se má o. Zř. F. L
Pevnostmi se opatřiti. Br. Místem se opa-
třiti. Záv. O. se vodou na cestu. Har. II. 63.

— se v čem. Aby obeslaný a jiní, kdož
správce své mají, mohli se v tom také časně
opatřiti. Zř. F. I. — se kdy: za času. Tov. 73.

Opatrně, pro zřetelně, rozumně, moudře,
vorsichtig, klug, behutsam. O. kráčeti, sobě
v něčem počínati. Jg. Opatrně si činiti. Br.
O., jako po břitvách. Pk. — O., patrně. Vi-
domě i o. Ms.

Opatrněti, ěl, ění, patrným se státi, ozřej-
měti, augenscheinlich, offenkundig, klar wer-
den. — abs. Aby opatrněla pravda. Šs. Zj. 442.

— čím před kým. Výsledek divu tím opa-
trněl přede vším lidem. Sš. Sk. 37. — komu
z čeho. Aby ze zázraku zázrak větší jí
opatrněl. Sš. L. 18.

Opatrník, a, m., opatrný člověk, ein vor-
sichtiger Mensch. Th. — O , opatrovník. Auf-
seher, Pfleger. Troj.

Opatrnosť, i, f., prozřetelnosť, pozornosť,
moudrosť, Vorsichtigkeit, Klugheit, Vorsicht,
Bedächtigkeit, Behutsamkeit, f. V., Jg. O.
hledí vypátrati a odstraniti i nebezpečenství
i závady nějakého podniknutí. S. N. Co potom
v církvi přiučením se právu, zkušením a pa-
stýřskou o-stí se vykonávalo. Sš. I. 256. Do-
pouštíme také, aby se mohli ohrazovati kte-
rýmižkoli o-mi a osvědčováními. CJB. 383.
Světská o. D. Umění politické mnohem vlast-
něji opatrností nežli uměním slouti může. V.
Opatrnosti nikdy nezbývá. Jg., Č., Pk., Mt.
S. Bez opatrnosti i moudrost slepá. Č., Š.
a Ž. O. je matka bezpečnosti. Mt. S. O. z daleka
vidí věci. Št. N. 202. O. je za statečnosť.
Bart. Strany přísloví a pořekadel vz: Beran,
Blázen, Buchnouti, Bych, Čert, Den, Domnění,
Dovtípiti se, Had, Hlava, Hody, Holiti, Hop,
Hospoda, Chlév, Chřest, Chváliti co, Jiskra,
Kabát, Kočka, Kolo, Koupati se, Kovář,
Kožka, Krčma, Křídlo, Kroj, Kuchař, Kůň,
Liška, Mlčenlivost, Mluviti, Mlýn, Moře, Mou-
drý, Nedůvěřovati, Oděv, Oheň, Oko, Oráč,
Osel, Pes, Podkova, Povaha, Pták, Rada,
Řeč, Ručiti, Rukavice, Slib, Slíbiti, Slunce,
Sobol, Spáliti se, Šalba, Šat, Tvářka, Ucho,

Varovati se, Věřiti, Viděti, Víra, Vlk, Voda,
Vrata, Zablouditi, Zajíc, Zbroj, Zdání, Zlato,
Zloděj, Zlý, Znamenaný, Zpronevěřilý, Zvo-
niti, Žák. — O., pohled, Anblick, m. Pře-
krásná k opatrnosti. Pulk. — O., starosť,
Pflege, f. Něco v opatrnosti své míti. Zlob.

Opatrný; opatrn, opatren a opatrnen,
trna, o = vůkol patřící, vtipný, moudrý,
pozorný, prozřetelný, bedlivý, zkušený, sta-
rostlivý, vorsichtig, behutsam, bedächtig, klug,
bedachtsam. V. Kdo na všecky strany patří
a se ohlédá a dle okoličnosti správně soudí
a věci své řídí. Sš. II. 316. O. člověk. D.
Neopatrné podváděti. Kom. 0. rada. Us. Po
vzaté škodě opatrnějším býti. V. Někdo sám
dosti moudrý a opatrný není. V. Pán nad
jiné o. V. Strany přísloví a pořekadel vz
Chytrý, Opatrnost. — v čem. Protož písař
buď v tom opatrn. O. z D. Byl ve všech
věcech opatrn. Tkadl. Ktož nenie o-ný ve
své mluvě, počije nehodu. BO. O. v hospo-
dářství i na poli. Smil v. 1198. O. v dobý-
vání zboží. Chč. 382. — Troj., St. skl. — proti
komu. Ctib. — před číni. Aby před smil
stvem o-ni byli. St. N. 127. — jak: po ži-
dovsku o. Osv. — kdy. Po škodě o. V. —
čeho. Kdo své věci opatrn jest, tomu právo
jest pomocno. O. z D., Výb. I. 999. (Pr.) —
čím: rozumem. Hus. — O., titul radních
pánův, fürsichtig. Gl. 200., Km. n. b. I. 718.

Opatřovací úřad, smlouva, oddělení, li-
stina (Verpflegs-). Šp. O. vojenští, úředníci
a mužstvo, Verpflegsmannschaft. Čsk.

Opatrovací, Pflege , Wart-.

Opatrovanec, nce, m., ein männlicher
Schützling.

Opatrování, n., setření, hlídání, ochrana,
péče o něco, Pflege, Bewahrung, Verwahrung,
Beschützung, Pflegschaft, Wartung, Aufsicht,
Obhut, Schutz. V. O. domu i čeledi; sirotků
i statku jejich (poručenství). V. Něco k o.
dáti, v o. své přijíti. V., J. tr. O. vojska,
Verpflegung. RGB. Ve své péči a o. něco
míti. V. Něco v o. poručeno míti. V. K o.
svěřený. Strany pak po smrti pečetění, in-
ventování, statkův o. atd. Nar. o h. a k.
Něco k o. míti (na starosti). Nemocného dáti
k o. Jg. O. hranic (hájení), V., zahrady (dě-
lání). V. Boží o. a řízení. V. Plat za o. ně-
čeho. Šp. V stráži a o. svém měl sobě svě-
řeny nejdražší poklady zemské. V.

Opatrovanka, y, opatrovankyně, ě, f.,
der weibliche Schützling. Johanit.

Opatřovatel, e, m., der Besorger. Rk.

Opatrovatel, e, m., der Pfleger, Behütet-,
Versorger. O. lodi. HGB.

Opatrovatelka, y, opatrovatelkyně, ě,
f., die Beschützerin. Jg.

Opatrovatelna, y, ť. = opatrovna.

Opatrovatelství, n., die Pflegschaft;, Ku-
ratel.

Opatrovati, vz Opatřiti.

Opatrovna, y, f. O-ny maličkých, Klein-
kinderschulen, Wartschulen, Kleinkinderbe-
wahranstalten, jsou ústavy, v nichž chovají
se malé zvl. chudé děti nebo děti rodičů ta-
kových, kteří pro své zaměstnání celý den
mimo dům trvají. Vz více v S. N. O. kožešin,
Pelzaufbewahrungsanstalt. Dch.