383

Opepřiti, il, en, ení; opepřovati, pfeffern.

— co: maso. Br. — co čím. Pravdu lží o.
a omastiti. V.

Opeprliti se, il, ení. opáliti se hluchav-
kou, mit Nesseln sich verbrennen. U Klo-
bouk na Mor. Bka.

Opera, y, f., drama hudební, v němž zpěv
zaujímá místo rozmluvy. Die Oper. Proto o.
podstatou svou náleží v obor hudby; jen
slova (libretto) skýtá básník. Tato nikdy
nejsou věcí hlavní a řídí se vždy po libosti
skladatele hudebního. O. jest buď velká,
tragická (opera seria), nebo komická (opera
buffa). Malé o-ry slovou operettami. Nad-
vládá-li v kuse rozmluva, do níž jen místy
se vkládají zpěvy, slove dílo melodramatem
(vaudeviliem). Původ i jméno vzala o. v Italii,
kde za věku 16. pokusy se daly obnoviti
tragoedii antickou s chorickými zpěvy. KB.
195. Vz více v Bž. Spůs. 172. Dnes se hraje
opera. Rk. Rád chodí do oper. Vz Zpěvohra.

Opera, opěrka, y, f., opěradlo, die Wider-
Inge. O-ru něčemu dáti. Nt. O. u křesla. Dch.

Operace, e, f., z lat., podniknutí zvl. vo-
jenské, Operation, Unternehmung. O. válečná,
vojenská, defensivní, offensivní. — O., finan-
ční, všecka opatření čelící k zvýšení příjmů
státních a zmenšení vydání, v užším smyslu
zařízení týkající se úvěrku státního, hl. umě-
lého jeho použití. S. N. — O., lékařské ře-
zání některého údu těla atd. Dle S. N. =
mechanické, pravidly vědy řízené přičinění
ozbrojené neb neozbrojené ruky lékařovy
k tělu nemocného za účelem léčení. Vz S. N.
O. chirurgická, krvavá, nekrvavá, okoléči-
telná, porodnícká, zubní. S. N., Rk. — O.,
v mathem. úkon. Stč.

Opěrací, Stütz-, Lehn-. O o. soustavě
gothické vz KP. 148.

Operační, co náleží k operaci. Operations-.
O. plán (rozvrh vojenského tažení), Rk., basis,
denník, žurnál (journál), kancelář, linie, ob-
jekt, subjekt, účel. Vz S. N. Vz Operace.

Opěradlo, a, n., zábradlí, die Lehne. Jg.

Operateur (operatér), a, m., fr. z lat.,
hojič, jenž nástroji nemocné údy těla napra-
vuje. Rk.

Opeřeňátko, a, n., ein befiedertes Junge.
Dch.

Opeřenec, nce, m., Vogel, m. Dch.

Operení, n., das Befiedern, die Befiede-
rung. O. ptáků. O. šípů. V.

Opeřený; opeřen, a, o, befiedert. Opeření
ptáci (peřím již obrostlí). D. O. střela. Snědls
šlaka opeřeného. Prov. Rovně co by moto-
vidlem a neopeřeným klukem střelil. Prov.

- Jg.

Opeřeti, el, ení, peřím obrůsti, befiedert
werden, Federn bekommen. Pták již opeřel.

Operetka, operka, operetta, y, ŕ., malá
opera (zpěvohra). Vz Zpěvohra, Opera.

Operista, y, m., dle Despota, zpěvoherec,
zpěvák divadelní, Opernsänger, m. — Ope-
ristka, y, f., zpěvoherkyně, zpěvačka diva-
delní. Opernsängerin, f. D., Rk.

Opeřiti, il, en, ení; opeřovati, befiedern,
bekielen; opažiti, krýti, verschlagen, decken,
verschallen. — co čím. Pravdu lží chtěli
opeřiti a jako omastiti. V. Ty dva houfy

poslední aby opeřil pěšími oděnými (kryl,
opatřil, mit Flügeln versehen). Mus. Střely
péry o. Boč. — se = opeřeti, Federn bekom-
men ; 2. obohatiti se, sich bereichern, empor-
helfen. Ten se opeřil. — O., vz Opažiti.

Opěrka, vz Opěra.

Operlený, perlami posetý, beperlt. O.
brána svatyni tu otvírá. Sš. Hc. 185.

Operliti, il, en, ení; operlovati, beperlen,
mit Perlen versehen. — co. Urosené operlil
kvítí. Ráj. — co čím. Operlila slzou dívka
ruku otce. C. — Jg.

Operní dům, hudba, sloh, text, zpěvec,
Opern-. Nz. Vz Opera.

Operovati, z lat., operiren, wirken; v lé-
kařství: řezati, schneiden. — co = podni-
kati. Rk. — Kom.

Operutiti, il, ěn, ění = perutěmi opatřiti,
beflügeln. — koho. Dch.

Opeska, y, f., die Vorhaut (anat.). Veleš.

Opeslík, a, m. = opeslý. — O., lakomec,
Geizhals, m. Us. v Krkonoš. Jg.

Opeslý = nestydatý, chtivý, všetečný. V
Krkonoš. V Doudlebsku. Fr. Hospodka. —
Sml. O. člověk. Č. M. 557.

Opěšalosť, i, f., váhavosť, páravosť, Saum-
seligkeit. Vz Opěšalý.

Opěšalý, opěšelý (zastr.), který opěšal, koně
ztratil. Rkk. 43. O. král. Troj. — O., osiřelý,
opuštěný, verwaist, verlassen. Na vých. Mor.
— O., váhavý, nejápný, langsam, unbeholfen.
O. dělník. Us. Piš něco velkého, člověče opě-
šalý. Mus. X. 169.

Opěšeti (zastr. opěšati), šel, opěšal, ení
= pěším se státi, koně ztratiti, zu Fuss-
bleiben. S koní ssedali a opěšali. V. — kdy:
v boji. Troj.

Opěšiti, il, en, ení —■ pěším učiniti, koně
vzíti, Jemandem das Pferd nehmen. — koho
v čem : v bitvě. Jg.

Opěšky, vz Opišky.

1. Opět, u, m., opětováni, Wiederholung, f.
Dí: Ten, jejžto jsem já sťal, Jan, ten z mrt-
vých vstal. Anaforou či opětem slova ten
zvláštni důraz přirostá řeči. Sš. Mr. 28.

2. Opět, adv. Zpět, nazpátek, zurück, wie-
der. Jáz tě tam dovedu a zase opět povedu.
St. skl. — O., po druhé, znova, zase, noch-
mals, wieder. Opět prší, mluví, přichází. Jg.
Po zasednutí opět rady. Kom. Jimž opět a
opět uši jeho naplňovali. Br. — Pozn. Opět
ukazuje naprosto, že se něco po druhé děje.
Zase znamená totéž, ale přidružuje se my-
šlénka odplaty za to, co se prve dálo. Znova
znamená také opětování ale tak, že se sotva
skončilo a již opět se počíná. Opět chybil.
Jak dohrál, znova hráti počal. Ona mu psala
a on jí zase odepsal. Ondrák.— O. v pokra-
čování = dále, ferner. Opět Vlasta tomu za
právo chtěla. Dal. — Kom. Vz Opěty.

Opětavý, opětlivý, opětovavý. O. propo-
vědí. Marek.

Opěte = opět. Št. 185. O. (iterum) se u
bláto uvalí. Št.

Opětěně (zastr.), opětovaně, wiederholt.
Bel.

Opětěný (zastr.), wiederholt. Jg.

1. Opěti, opěji, ěl, ěn, ění; opěvovati, opě-
vati, besingen. — koho, co čím. Slavné
činy písní. Puch. — Ráj., Č.