Předchozí (383)  Strana:384  Další (385)
384
2. Opěti (zastr.) = opíti, opiati (opnu).
Opětiti, vz Opětovati.
Opětlivý, iterativ. O. slovo. Ros.
Opětně, wieder, wiederholentlich. Dch.
Opětný, opětovaný, wiederholt. Dle opětné
odpovědi jeho. Mést. boží. V o-ném případě.
Dch. O. skládání, Wiederausladung.
Opětoslov, u, m., opětosloví, n , opěto-
váni v písni slova v druhé, ve třetí, ve čtvrté
stopě. Koll.
Opětovací časoslovo, vz Časoslovo opě-
tovací.
Opětovaně, wiederholt. Us.
Opětování, n., opaková, das Wieder-
holen, die Wiederholung. V. O. tiché jest,
říkání hlasité. Odporné o. Sych. — O., vz
Epanalepse. — O. též myšlénky, vz Paralle-
lismus.
Opětovánky, pl., f., něco opětovaného,
etwas wiederholtes. Nej.
Opětovaný; opětován, a, o, opakovaný,
abermahlig, nochmahlig, wiederholt. Jg. Po
dvakrát, třikrát atd. opětovaný. Jg. O. zlosť.
Ráj. O. zvuk. Kom. Krátká řehola mnoho-
krát o-ná. CJB. 427.
Opětovati (zastr. opětiti), wiederholen.
Vz Opáčiti. — co. Jednu věc často o., V.,
o. řeč, Solf., Kom., něčí slova. D. — Paměti
co poručiti chceš, přečítej (opětuj) často. Kom.
Opětva, y, f., zastření, velamentum, die
Verhüllung. Žalt. vit. 60.
Opěty = opět. Před polednem o. na štváni
jeli. Břez. 142. Dač.
Opěvadlo, a, n., dílo, práce, Arbeit, Be-
schäftigung, ť. Na Slov.
Opěvati, vz Opěti, 1.
Opevnění, n., opevňování. O. zdi, hradby,
Befestigung.
Opevnitel, e, m., der Befestiger. Dch.
Opevniti, il, ěn, ění; opevňovati = vůkol
zpevniti, herum befestigen. — co čím: město
hradbami, tábor valem. proti komu:
tábor proti nepříteli. — dle čeho, aby.
Tábor dle potřeby, dle mínění znalcův o.,
aby nepřítel dobyti ho nemohl.
Ophthalmalgie, e, f., řec, bolesť oční.
Ophthalmiatrie
, e, f., okoléčitelství.
Ophthalmica
(remedia), pl., n., prostředky
proti chorobám očním. — Ophthalmie, e,
f., zánět jablka očního. — Ophthalmitis,
y, f., zánět vnitřních částí oka. — Opthal-
moblennorhoea, e, f., zlizotok, úplavice
oční. Ophthalmoplegie, e, f., hádání
z očí. — Ophtalmostat, u, m., nástroj k při-
pevnění oka, aby se při operaci nehýbalo.
Vz S. N.
Opí opičí, Affen-. Svět.
Opiat, u, m., prostředek k opojení, otu-
pení citlivosti, k uspání člověka, (las Opiat.
Vz S. N.
Opice, vz Op.
Opíceti = vyčítati, vorwerfen, vorhalten.
— co komu. Us.
Opicovitý, affenartig.
Opičáctví, n., die Nachäfferei.
Opičák, a, m., kdo se opičí, der Nach-
äffer. — O., der männliche Affe. V. O.,
der Affenwärter. Rk.
Opiče, ete, opičátko, a, n., mladá opice,
junger Affe. Aesop.
Opičení se, n. Slepé opičení-se po cizím.
Šm. Das Nachäffen.
Opičí. O. přirození, Rad. zvír., hra (kej-
klířství), nos, V., způsob, Br., tvář, láska.
Us. Affen-.
Opičiti se, il, ení. po kom. Šm., Nz.
Nachäffen.
Opičivý, nachäffend.
Opička, vz Op.
Opičné, ého, n. Ten trpí co vopičné. Prov.,
Jg. Dle Gl. 202. pomateno lat. simila, die
Semmel se simia (opice); simiale byl asi plat
obilní n. za pečivo a tedy i čes. opičné je
asi šp. slovo. Vz v Gl.
Opičnosť, i, f., die affenartige Beschaf-
fenheit.
Opich, u, m., rostlina, apium, Liebstöckel.
Jád.
Opichací, k opíchání sloužící. O. kámen.
Jg. Stampf-.
Opichač, e, m., der Stampfer. Koll.
Opíchání, n., das Umstechen, Stampfen.
Jg-
Opíchaný. O. kroupy, jáhly, špalta, je-
čmen, proso. V., Jg. Umstochen, gestampft.
Opichárna, y, f., krupník, stupník, mlýn
opichací, Stampfmühle. Kom.
Opíchati; opichovati = vůkol zpíchati,
umstechen; píchem otlonci, stampfen, aus-,
zerstampfen, Jg.; u Olom. také: zjemniti,
zlepšiti, verfeinern, veredeln. Sd. — co kde:
V stupníku ječmen opíchají a kroupy dělají.
V. Blázna by v stoupě opíchal, jiný nebude.
Prov., Jg. — čím. Jako vrchulkem opícháno
(quasi pilo tusum). BO. Potom opíchali v
stoupách pichem v opícharně a byla krupice
a kroupy. Kom.
Opij, e, m. = opium.
Opíjení, n., das Betrinken.
Opíjeti, vz Opiti.
Opíjivý. O. pivo, Rostl, lépe: opojný,
berauschend. Jg.
Opikati, močiti, uriniren, seichen. Aesop.
Opilcový. Býti na kvasích o-vých, Sauf-
gelage. BO.
Opilcův, -ova, -ovo, dem Trunkenbold
gehörig. Us.
Opilec, lce, m., opilý člověk, ein Betrun-
kener. — O., pijan, ochlasta, Trunkenbold,
Süfling, m. Vz Opilý. Opilému za pokutu
jest bolesť hlavy z opilství: opilci třesení a
dna. Kom. Buď kárán v krčmě, nepleť se
mezi opilce. Jg., Lb. Kdo se plete mezi o-ce,
kárán bude v krčmě. Rb. Kdo se s opilci
vodí, brzo bez kabátu chodí. Č. Opilec sli-
buje, ale polepší se, až se překuje. Č. -Strany
přísloví
vz Blahoslavený, Blažek, Bratr, Cvo-
ček, Čípek, Dno, Duše, Hlava, Holubice,
Játra, Klín, Kotrba, Krčma, Kvasnice, Michal,
Molek, Můca, Nabiti, Nahlednouti do čeho,
Nimburský, Opice, Opilosť, Opilý, Píti,
Pivka, Přihnouti si, Sládek, Slunce, Spitý,
Špička, Stok, Trunk, Víno, Závrat, Zmok-
nouti. — O., opilka, lolium temulentum,
Lolch, m., myší koukol, rostl. Koll.
Opilek, lku, m.; opilky, pl., m., piliny,
opilky železné, ocelové, jehelné, rohové. Vys.
Opileřovati, mit Säulen umgeben. — co:
chodby. Ces. vč.
Opíliti, il, en, ení, opilovati, absägen. Slov.
Předchozí (383)  Strana:384  Další (385)