385

Opilka, y, f., eine Säuferin. Plk. — O. =
opilek, rostl.

Opilosť, i, f., opilství, n., die Trunken-
heit, Betrunkenheit, Völlerei. V. Z opilství.
Jg. Kapusta opilství odpírá. Byl. Z opilství
se vyspati. Br. Učinil to z opilství. Nt. Vz
Opilec. — Strany přísloví vz: Bratr, Břich,
Cesta, Čep, Čepice, Drhnouti, Duha, Dusiti,
Duše, Hlava, Holender, Hospoda, Hvězda,
Chlast, Chmel, Chycený, Játra, Jazyk, Ka-
mna, Koleda, Konev, Korbel, Krk, Líti, Mach,
Míchal, Míra, Mokrý, Molek, Mrcha, Nádoba,
Ocet, Opice, Opilec, Opilý, Pavouk, Pitec,
Píti, Pivo, Pivovár, Plíce, Statek, Sud, Svět,
Šever, Špička, Trh, Trunk, Ucho, Ulice, Vích,
Víno, Zdvíš, Zmoknouti. — O., opíjení-se,
öftere Trunkenheit, f. Ros.

Opilovati. co čím: pilníkem, abfeilen;
pilou, absägen. D.

Opilství, vz Opilosť, Pijáctví.

Opilý, (opil, a, o, zastr.) = kdo se opil,
trunken, berauscht, bezecht, ebrius. V. Jest
opilý. Us. Opilý (nyní), opilec (častěji). Jg.
Byl už po ránu opilý. Us. Rychn.atd. O opilých
a opilcích říká se: O. jako kočka; zpilý na
matérii; o. jako snop, jako mol, jako kočička;
opilý chodí s fagotem; o. hledí na nebozíz
a vidí dláto; kupuje kmotru motalku (ko-
řalku); je trefený; pije jako duha; rád si
břinkne; přihnul si; hluboko nahlédl do baňky
(do sklenky); nabral se; drcnul se; má těžký
jazyk, těžkou hlavu; bude nosem orať; ob-
túlá (objímá) matičku (zem); kolečka se mu
zmátla; dobral si; má v hlavě svícu; nacecal
sa. Na vých. Mor. O. jako měch, na mol; ani
o světě neví. Č. O. jako štika, Pk., ako čík.
Mt. S. Natáhnutý jako kanon; je podkurá-
žený; pije jak do duchodů, jak holandr, jak
rešpicient; hledí jako sova; nevyleje; rád si
zunkne; rád se dívá na dno sklenky; má
v hlavě hřeb; je na mol; nacáknul se; polil
se; navalil se jak kanon; má široký svět;
má úzkou cestu; ustlal si; je u vytržení; je
namazaný jak zajíc; zpantal se; má v hlavě
voničku; má těžké boty; nepije nikde jen
u nás a jinde všude; je v báni; má báňu;
má tmu v hlavě a světlo v kapce; ten se
nafištránoval! natáh se; šel na vatapunč; byl
na labuňku; je v mrákotách; je bratr z mokré
čtvrti; byl na pijatyce; je naflancovaný; jde
rovnou čarou; jde ode zdi ke zdi; už cílí
domů; má mázovou hubu; je vždycky při
chuti; nedopita; leje to jak do kadluba; má
suchý krk; vysychá mu; je při stálém zdraví
a dobré žízni; zná dobře troubit; je starý
kaviár; má ji; nese ji; jdou dva; má dosť;
je stříknut; je chycen; je seknut; je na dranc;
je na ohrabky; má opici; ztratil se; je otrá-
vený; dodělal se; zcátal se; zmáchal se; je
napasen; jde ztěžka; má těžké nohy; klesá;
packuje; klopýtá; pije jak houba; maže šišku;
leje to jak do holínky; nemá v krku klapku;
paří; to je pařidlo; je napařený; chlastá;
starý chlastoun; troubí na máz; je nacucnutý;
žere; starý žráč; stará vojna; je starý flekař
(v Praze pivovár u Fleků); starý obrajt; pije
z Uchacia (dvoulitr ,v horách', v Olomouci);
má illuminaci v hlavě; je illuminován; láska
mu roste jak topol: je namazaný jak snop;
štrikuje nohama: je ťuknutý; trunčí; zunká;

bumbá; dobrý bumbala; líznul si; je nalíznutý;
opatruje hospodu; má nmcu; je na cimpr-
campr; je na voňa chňapnutý; má ji jako
trám; je nachmelený; má ho (opice); ta ho
drží; chodí po láně; navalený jako čagan;
má kulicha; napil se šalvostru; spletl si nohy;
maže fangli; má kvartýr v hospodě; splet
si to; má v hořejším poschodí; maže píšťalu;
pije jak stábstrumpetr; celý svět je mu malý
a ulice úzká; je vochlastrlajtnant; ryje nosem
brázdy; poznal bublinu; tahá špagát; je levý;
je skroucený, jak pětka; má draka; má ve-
selou; má musiku; rovná vzduch do sáhů;
přenáší vodu v šose; měří si dištanc; je mu
horko; kráčí s vysoka; má šorf; má dvě levé;
vede si ominu; mluví s rohem, s lucernou,
s patníkem; pozdravuje sloup; láme plánky;
nabryndal se; nacamral se; má kuráž; je na-
cancaný. Koleda Olom. 1876. str. 1876. Bolí
ho vlasy (je mu špatně po opici). Us. u Turn.
Zl. Má kácivé boty. U Rychn. O. na ohrabky
(velmi opilý). U Olom. Sd. Kdo se jen někdy
a málo opije, ten sa zapotrošíl, má drbku,
je drbnutý; o hodně opilém říká se: má ha-
raficu, je zpitý na matěru, na motyku, na
mol, jako snop, má kána jako trám; kdo
zřídka se opije, ale potom u veliké míře, ten
je na božích cestách, je německý Quartalsäufer.
Brt. Mtc. 1878. str. 58. Opilý na motyčku. Us.
u Pelhř. Ptr. Jest trknutý; je na cucky; vidí
dvě slunce; přebral; má špičku; šněruje cestu,
silnici. Us. Ušel se, je ušlý. V Chrud. Kd. Pije
jak sysel, jak halena; Pij, až ti za uchem praskne
(také o vodě, když má kdo žízeň). Brt. Mtc.
1878. 66. Vz Obnóška, Naslopati se, Nebe. Je-
dnúc strýček Pívodú, bylo ím Pavel, šli opilí
dóm. Dyž přišli na dvůr, kohút volal: Opilí dú,
opilí dú! Slyša to holub na střeše povídal:
Pavla hůlkú, Pavla hůlkú! Ale húser věděl
ešče lepší radu: Kyjem ho, kyjem ho! A káčer
přisvědčoval: Šak tak, šak tak! Strýčkovi
Pívodovým sa rozleželo a od tej doby ne-
viděl ich žádný opilých. Na Zlínsku. Brt.
Mtc. 1877. 146. Opilému člověku se i pán
Bůh s cesty vyhne. Č. O-lému i pán Boh
vyhne. Mt. S. Co opilý zasadí, střízlivý od-
sadí. Opilá žena hotová kurva. Smělého pán
Bůh neskrátí a o-lým čert sem tam klátí;
O-lému i moře po kolena; O. se prospí, ale
blázen nikdy (Povaleč). Pk. Chceš-li tajnou
věc neb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě, opilý
člověk o tom umějí pověděti. Rým. Co v srdci
střízlivého, to je na jazyku opilého. Horný.
Nejspíše opilý pravdu poví. Co střízlivý na
srdci, má, to se opilému na jazyku vypukne.
V. Čo triezvý na srdci má, to o-lému na
jazyku vypukne. Mt. S. Co střízlivý v sobě
kryje, to o. z sebe blije. Lb. Jest boží a Mi-
chalův. Vz Ožralec a strany přísloví hlavně:
Opilec, Opilost. — čím: vínem, pivem. Jg. —
O. = opojující, berauschend. Opilý nápoj. Háj.

Opimi-us, a, m., jm. latin.

Opínati, vz Opíti (opnu).

Opinovatý, abgeschaumt. O. strď. Vz
Sal. 61. 8.

Opiovitý, opiumartig. O. chuť. Rostl.

Opípati (zastr.), obyč. opiplati, omakati,
befühlen, betasten. — co: o. néčí prsy. Br. —
O., zvalchovati, pošpiniti.

Opírací, vz Opěrací.