Předchozí (385)  Strana:386  Další (387) |
|
|||
386
|
|||
|
|||
Opíradlo, vz Opěra, Opěradlo.
Opírání, n., die An-, Auflehnung, Stem-
mung. Kom. Opírati, vz Opříti; Oprati.
Opíravý, stützend. O. zpruha, Spreiss- feder, f. Techn. Opírka, vz Opěra.
Opis, u, m., opsání, popsání, das Be-
schreiben, die Beschreibung, die Auseinander- setzung. Opis země a národu. Víd. list. — O., opis, přepis, die Kopie, Abschriít. O. něčeho si vzíti, někomu dáti. Čistý o., Reinschrift. Dch. — O., psaní okolo něčeho, die Umschrift. D. — O., širší vypsání, rozebrání něčeho, pro srozumitelnost nebo pro nedostatek kratšího slova, Umschreibung, f. O-sem něco vyjádřiti. Nt. Vz Perifrase. Opisný, Beschreibung-, abschriftlich, Um-
schrift-, Umschreibung-. Jg. Opisovač, e, m., Abschreiber, Schreiber,
m., o. knih; o., veřejný písař. Nt. Opisovati, vz Opsati.
Opisový = opisný.
Opišky (na Mor. opěšky), ův, m., pl., co
při opichování se od zrna odlouští, otřepky, plévy. O. ječné, ovesné. Hülse. Spalze, f., V., Reš., Ja. Opiti, opiji, il, it, ití; opíjeti, el, en, ení,
betrinken, berauschen, besaufen, trunken machen, benebeln. Jg., V. — koho, se čím. Někoho vínem, Ros., se vínem. V., Kom,, D Nechce se opiti svým vínem (chytrý). Č. O. se jedem (rozkoší atd.). Chč. 448. O. se kořalkou nebo na kořalce. U Ostravy. Tč. — koho jak: na mol. D. Vz Mol. — se proč: ze zoufalství. — kde, kdy: v hospodě, na pouti. V hospodě se opije, chalupníky vybije. Er. P. 410. — se. Kdo se opije, neví, co baje. Vz Opilosť. Lb. Opíti, vz Opnouti.
Opití, n., das Betrinken, die Trunkenheit.
Z o. se prospati. Mm. Gen. Hřích z o. pošlý. Plk. Opitomělý, zur Dummheit betäubt Rk.
Opitoměti, ěl, ění, betäubt, zahm werden.
Pass. 208. Zvířata opitomějí (= pitomými, krotkými se stávají). Leg. — O., pominouti se, wasserscheu werden. Rkp. pr. pr. Opitomiti, il, en, ení; opitomovati, zahm,
betäubt machen. — co: zvíře divoké, Jg., žádosti. M. — koho čím: ranou. Opitý; opit, a, o. Opilý = kdo sám se
opil; opitý, kdo od jiných byl opit, betrunken. O. jako čep. Mt. S. Opitý na ohrabky (velmi opitý). U Olom. Sd. Opi-um, a, n., je zaschlá šťáva, vytékající
z naříznutých nezralých makovic. Obsahuje šestero různých alkaloidů: morfin, narkotin, kodein, papaverin, thebain, narcein, jednu sloučeninu netečnou (bezdusičnou) mekonin a mnoho kyseliny mekonové. Máku hlávka raněná pouští opium, jehož moc je uspávati a ztupovati. Kom. O. smyrenské, cařihradské, aegyptské, trebisondské n perské, východo- indické. Vz S. N. a Šfk. 623., Kk. 211., Schd. II. 293. Oplacení, n., die Zurück-, Ab-, Bezahlung.
O. žádati, V., nutiti k o. V. O. dluhu po částkách. Us. — Jg. Opláceti, vz Oplatiti.
|
Opláchnouti, opláknouti, chnul a chl, kl,
ut, utí; opláchati, oplákati, oplachovati, opla- kovati, ab-, aufspülen. Jg. — co. Déšť oplákl pole. Us. Oplákavši glavy gor zelených. L. S. v. 5. O. hanbu (hanby dojíti). U Olom. Sd. — co kde: hrnec ve vodě (po vrchu). Us.— co čím. Někoho pomyjemi o. (politi). Mus. Katané oplakujíce síň vodou pustili s ní spolu i krev stínaných na rynk. V. Oplachovačka, oplakovačka, y, f., die
Abspülerin. Us. Oplakání, n. O. hodný. Das Beweinen.
Oplakati, oplakám a opláči; oplakávati,
beweinen, bejammern. — co, koho: své hříchy, Kram., svou nevěru, Ojíř, bídu a ne- řest Kom. Tři dni ji oplakávali, šp. prý m. za ni plakali, ale proč? zajisté jest i ona frase dobra; vz věty předcházející. — čeho. Svého panenství, modly o., Br., mrtvého, neštěstí. Ros. Nepláce statku opláče. Mus. — co čím: slzami. Ps. ms. Vz Plakati. Oplákati, vz Opláchnouti.
Oplan, a, m., lajdák, ničema, Taugenichts,
m. Us. na Mor. a na Slov., Brt., Hdk. Oplaněti, ěl, ění, planým se státi, ver-
wildern. Jg. Oplaniti, il, ěn, ění; oplaňovati, oplanívati
— plané činiti, wild machen. Jg.— O., oholiti, obnažiti, osekati. — co čím: půdu, dvůr motykou. — se = zplaněti. Výb. I. 1097. 33., St. skl. Oplaňkovati, mit Planken umgeben, ver-
zäunen. — co čím: město plaňkami o. Jg. Oplany, ves u Čerň. Kostelce. PL.
Oplaskati; oplasknouti, nul a skl, utí;
oplaskovati = opadati, abfallen, sich setzen, sich verziehen. Otok oplaskl. — komu. Břicho mu oplasklo. Jg. Oplasknutí, n., das Abfallen. Jg.
Opláštiti, il, ěn, ení, mit einem Mantel
bekleiden. Měst. bož. Oplata, y, f., oplátka = záplata, odplata,
Vergeltung, Erwiederung, f. Oplatu přijmi za svůj dluh. Tkad. Půjčka za oplátku. Jaká půjčka, taková oplátka. Us. Vypůjčil (vydlu- žil) si na věčnou oplátku. Vz Půjčka, Dluž- ník. Jg.,Č. Na věčnou oplátku něco někomu půjčiti. Šm. Půjčka po oplátce krásná. Č. 274. Oplátati, umflicken. Mus.
Oplatečnice, oplatnice,e,f., Oblatenweib,
n. D. Oplatečník, oplatník, a, oplatkář, e,
m. Oblatenmann. v. 1. Oplatek, tku, oplateček, čku, m.,
z lat. oblata, tenký koláč z mouky a z vody n. mléka, vajec a cukru, die Oblate, Hippe, Hippel, der Eisenkuchen. Jg., V,., Kom., Br. Pán Bůh peče oplatky (oplácí). Č. Boh pečie opľatky. Mt. S. Vz S. N. Počkej jen, však pán Bůh ti peče o-ky. Hý. — O., hostie. O-ky péci ke mšem. Dal. 46. Ut praefatae ecclesiae inde vinum nec non oblatas habeant. Zb. exc, Háj., Št. 2. Oplatek, tku, m., oplatky, m., od-
platek, oplacení, die Bezahlung, Zurück- zahlung. O. dostati, míti. Ros. Oplatitelný, rückzahlbar. Us.
Oplatiti, il, cen, ení; opláceti, el, en, ení,
oplacovati= vypůjčenou věc zase dáti, zurück- zahlen ; splatiti, odměniti, vergelten, bezahlen. |
||
|
|||
Předchozí (385)  Strana:386  Další (387) |