390

dateli pravidlem a o-nou býti, že se nemá
ve překladě kromě jazyka nic měniti. Sš.
Mt. 8. My se jich tu můžeme lišiti, ve vul-
gatě o-nu a ředidlo majíce. Sš. J. 102.

Opomenouti, ul, ut, utí; opomínati =
upomínati, ermahnen, erinnern. — oč: o dluh.
Baiz. — Ve smyslu ,zanedbati^l chyb. m. opo-
minouti.

Opominouti, ul, ut, utí; opomíjeti, 3. os.
pl. -ejí, el, en, ení =zanedbati, pomíjeti,
opustiti, vorbeigehen, vorbei-, unterlassen,
anstehen lassen. Jg. — co : čas, příležitosť
(neužití jí). D. — čeho na čas. Žer. Záp.
II. 76. čím: mlčením. — s inft. Opo-
minul tobě psáti. Dch. — aby. Nemohu o.,
aby . . . Vz Konditional XIV. 6.

Opominutí, n., zanechání, die Unterlas-
sung. D.

Opomítání, n., Verschmähung, Verwer-
fung, f. Br.

Opomítati; opomítnouti, tnul a tl, ut, utí

— opovrci, pohrdati, zamítati, verwerfen, ver-
schmähen, verachten. Jg. — Každá věc ne-
snadná jakožto nemožná se opomítá. Jel. —
co: spravedlnosť, Br., odplatu, Reš., dobrou
radu, D., kázeň, Kom., něčí slovo o. Reš. —
čím. Vším pohrdá a opomítá. Reš. Pán opo-
mítá hrozbou Herodovou. Sš. L. 138. Záko-
níci radou boží opomítli na sobě. Sš. L. 79.
Židé Pánem opomítli za doby unížení jeho.
Sš. L. 188. — čeho : rady někoho o. Cyrop.

— co před kým. Před Bohem důstojenství
královské jako opomítaje. Br.

Opona, y, oponka, y, f., zavěšení, za-
stření, obvěšení, závěsa, záslona, Jg., oslona,
obestření, obstěra, svěsa, obvěsidlo, předstě-
radlo. Šp. Vz S. N. O. od pnu. Ht. Schirm,
Fürhang, Vorhang, m. Oponou zastříti. Jg.
Učinil o-nu (velum) z modrého postavce a
ze zlatohlavu. BO. Oponu spustiti, vytáh-
nouti. Us. Před tou branou visela opona,
totiž krásný koberec neb čaloun. Žalansk.
Mezi těma dvěma slúpoma jest o. mramorová
n. přístěnek z šerého mramoru. Marc. Polo.
O. chrámová roztrhla sa na poly. Br. Roz-
táhnouti opony. Br. Lůžko s oponami. Kom.
O. divadla (gardina; přední a zadní, vz S. N.).
Jel. O. prkénková, Brettchenrouleau, hůlková
o., Stäbchenrouleau, dveřní, portiére. Dch.

— O., okrytí, nebesa, Decke, f., Baldachin,
m. Háj. O. nebes. Zlob. — O., bránice příční,
hlubinu prsní a břišní na příč přehrazující,
das Zwerchfell. Krok. Osrclí toto od dolej-
šího břicha blanou příční (oponou) jest od-
děleno. Kom. — O. patrová, Gaumenhaut,

f. Ssav. — O. srdeční, der Herzbeutel. D. —
O., předpadení pošvy ženské mezi klapky, zá-
klopa, výklop, Scheidenvorfall, m. Ja. —
O., plsť sádelná na střevách. Netz, n. Šp. —
O., vz Prsten.

Oponec, nce, m., glechoma. O. obecný,

g. hederacea, Gundermann. FB. 62.
Oponěšice, ves u Dačic na Mor. PL.
Oponka, y, f., malá opona. — Opoňka,

y, f., na Mor. a na Slov. = oponec. Jg. Vz
Schd. II. 290.

Oponný. V stanku pod o-ným ponebím
(in tabernaculo et in tentorio). Bj.

Opor, u, m., opření, Stützpunkt, m. Slunce
tu má pěkný o. (příhodné místo k opírání-se).

Ros. Sluneční paprskové když o. mají, mno-
hem silnější jsou. Žr. — O., podpora, die
Stütze. Ten plot nemá žádný o. Us. Ptr.
Hříšných moc a o-ry silné zlamuje mečem
učenie svého. Smrť. Jer. 1410. O. nohy v stře-
menu, das Ruhen des Fusses im Steigbügel.
Čsk. O. spoušti, Abzugsstütze. Čsk.

Opora, y, f., opěra. Vší pevné opory po-
zbyti; věci dobrou oporu dáti. Stütze, f.,
Rückhalt, m. Dch., Šm. Všecky opory, o něž
stoupencové těch podmínek se opírají, křehky,
ničemny a pavučinny jsou. Sš. Mt. 338. Do-
mněnka jich na vrátkých o-rách spoléhá. Sš.
Mt. 24.

Opořiště, ě, n., der Stützpunkt. Dch.

Oporný, hart, unbeugsam. Muž s o-nou
hlavú (dura cervice). BO.

Oporovati čemu. On vší lidské moci
oporuje, se zpírá, zpěčuje. D. Vz Odporo-
vati, Opírati se.

Oporto, a, n., město v Portugalsku. Vz
S. N. ......

Oposice, lépe: opposice.

Opotiti, il, cen, ení, in Schweiss bringen. —
se. Kůň se opotil, schwitzte. Jg. — se čím.
Okna zimou se opotila, liefen an.

Opotřebování, n., die Abnützung. Us.

Opotřebovati, abnützen. — co, čeho.
Rk. — čím: jízdou vůz. Vz Potřebovati.

Opotuehnouti (zastr.), vz Potuchnouti.

Opoučeti se, rozesychati se jako sud atd.,
zerlechzen. Na Slov.

Opounka, y, f., lépe: oponka = oponec.
Na Mor.

Opouštění, n., das Verlassen. Jg.

Opouštěti, vz Opustiti.

Opoutalosť, i, f., krotkosť, Zahmheit, f.

Opoutalý = krotký, zahm. Us.

Opoutati, fesseln; zahm machen. — koho.
Orla samice jeho opoutala. Puch. — čím:
láskou. Vz Poutati.

Opoutcený, krotký, ochočený, zahm. O.
pták. Hugo.

Opovaha, y, f., opovážlivosť, die Keck-
heit. U Opavy. Klš.

Opovážení, opovážení-se, pokušení, od-
vážení se, das Unterfangen, Erkühnen. Jg.

— se čeho. Pr. měst. O. života svého. Spr.
zem. zříz. Vítězství v boji toliko na smrti
a opovážení životů záleží. V. Tu vodu David
krví nazval pro o.-se jejich životů svých.
Br. — Jg.

Opováženosť, i, f., odvážnosť, die Kühn-
heit. Ryt. kř.

Opovážený = odvážný, kühn. — k čemu.
Jich mysl k tělesným skutkům opováženější
byla. Fil. Zám.

Opovážiti, il, en, ení; opovažovati =
nasaditi, odvážiti, Preis geben, daran setzen,
nicht achten. — co: hrdlo. Koř. Však já tě
opovážím (= já ti dám co pro to, já tě asi
naučím). Us. u Litomyšle. Bda. — pro co.
O. pro vlasť a vynasaditi životů svých. Kram.

— čeho. On raději koně svého opovážil,
nežby mu se postavil. Grunt. Relac. Všeho
toho opovážil. Pref. — se = osměliti se,
sich erkühnen, erdreisten, beigehen lassen,
sich unterstehen, unterfangen, vermessen,
kühn sein; opovažovati, nasaditi, nedbati,
v nebezpečenství dáti, wagen, in die Schanze