392

Opovrženlivý, opovržení hodný, nieder-
trächtig.

Opovrženosť, i, f.. opovržení, Verwor-
fenheit, Verachtung, f. O. rodu. V. Tisícerým
o-stem se podrobiti. Plk. — B., sklíčenosť,
skormoucenosť, Muthlosigkeit, Niedergeschla-
genheit, Fassungslosigkeit, f.Plk. — O. mysli,
podlosť, Niederträchtigkeit, f. D.

Opovržený; opovržen, a, o, zavržený, ver-
worfen, verachtet. Měli to za o-né. Hlas. O.
člověk. Us. — O., sklíčený, skormoucený,
muthlos, niedergeschlagen. To mne činí mno-
hem opovrženějšího. Plk. — V. — O., pře-
vrhlý, špatný, potupný, niederträchtig, ver-
ächtlich. O. člověk; o. mysl člověka. D.,
Kram. — Jg.

Opovržlivý, verachtend.

Opovýš, něco vysoko, ziemlich hoch. Slun-
ce bylo o. Us. Na stupních nebo někde o.
stojíce zpívaly. Br. — Jg.

Opozdění, n., die Verspätung. Jg.

Opozdilec, lce, m., ein Verspäteter; Ma-
rodeur.

Opozdilosť, i, f., die Verspätung. Aqu.,
Ctib.

Opozdilý, který se opozdil, zdlouhavý,
líný, verspätet. Kom. O. jednání, vz strany
pořekadel: Pozdě.

Opozditi, il, ěn, ění; opožďovati = za-
držeti, obmeškati, aufhalten. — koho od
čeho: od spaní. Plk. — O. se, opožďovati
se, opozdívati se = zdržeti se, v čas nepři-
jíti, sich verspäten. Tam se dlouho opozdil.
Háj. Obilí se opozdilo (pozdě zraje). Us.
Hodiny se opozďují (nedocházejí). Hý. Zů-
stal, kde se opozdil (kde ho noc přepadla).
Reš. — se jak dlouho. Vlak o hodinu se
opozdil. — se kde: na cestě. — čím (o pří-
čině). Pošta sněhem (za příčinou sněhu) se
opozdila. Us. Opozdil se nemocí (pro nemoc).
— Pozn. K tomu poznamenal Brt. v Km. 1877.
158.: O. se čím (o příčině) není vazba dosti
jasná, pojíť se se slovesem tím z pravidla
toliko instr. vztahový, kdežto příčina zá-
vadná jako vůbec tak i při tomto slovese
lépe se označuje předložkou pro s akkus.
Tedy : opozdil se pro nemoc (ne: nemocí,
což by znamenalo, že onemocněl později
nežli měl). Pošta pro sníh se opozdila (sně-
hem byl by instr. směru prostorového). —
se s čím i čím (o předmětu): s prací (pozdě
ji vykonati). Us. Brs. 121. — Neosobně. Když
se opozdilo = pozdě bylo, brzo noc, da es
schon spät wurde. Zák. sv. Ben., Rk.

Oppole, vz Opole.

Opponent, a, m., z lat., odpůrce, Rk., der
Opponent, Widersprecher, Gegner. Vz Op-
posice.

Opponovati, z lat., odpírati komu, oppo-
niren, widersprechen, sich auflehnen. Rk.

Opportunita, y, f., z lat., příhodnost'.

Opposice, e, f., z lat., odpor, Entgegen-
setzung, Widersetzung, f. — O., strana od-
porná. Slova toho užíváme zvl. v životě
politickém, parlamentarním a vůbec veřej-
ném a dává se tu té straně, která mínění
nebo návrh svůj proti mínění neb návrhu
strany právě vládnoucí hájí, tomuto odpo-
ruje. Kdo se této strany drží, jmenuje se

Opponenten). Vz S. N. Opposition, Gegen-
parthei. — O., protiva, der Gegensatz. Rk.

Opposičník, a, m., der Oppositionsmann.
Rk.

Opřadač, e, m. = opřadek. Rk.

Opřádati co, umspinnen. Rk.

Opřadek, dku, m., poslední zcuckovatěný
kousek lnu, který se nedopřede s kužele,
nedopředek, der Fucken. Us. (Kauble). —
Jg.

Opřáhání, opřáhnutí, das Einspannen. —
O., das Ausholen mit der Hand. Před zdvi-
žením (opřáhnutím) ruky Hospodinovy. Br.

- Jg.

Opřáhati; opřáhnouti, hnul a přahl, ut,
utí = zapřahati, einspannen; napřáhati, vztá-
hnouti, ausholen auf Jemanden. — O. koně,
vola, aby zvykal. Jg. — na koho čím:
mečem na město; rukou na sirotky. Br. —
Lom. — se na koho. Plk. — Jg.

Opřahavý, gern ausholend. Jg.

Oprach, u, m., hlína drobná podobná
písku drobounkému. Hlína příliš mastná
o-chem se moří, totiž přidává se, aby ná-
doba v peci nebouchla. Us , Dch., Mý.

Opraný, abgewaschen; abgeschlagen. Jg.

Oprášiti se, il, sen a šen, ení = prasátka
poroditi, Junge werfen, ferkeln. Svině se
oprasila, Lom., jest na oprasení. — Jg.

Opráskaný, abgeschwippt, vz Opráskati.
O. člověk, mit allen Salben geschmiert. —
v čem = zběhlý. Hý.

Opráskati, práskáním otříti, abschwip-
pen. Jg.

Opřaskovati, na přesku zapíti, opiti, um-
schnallen umgürten. — se čím : ukrutností.
Br.

Oprasnice, e, f., prasná svině, Mutter-
schwein, n., Saumutter, f. Kom. Jan. 185.

Oprašák, oprašník, u, m., der Abstäu-
ber. Rk.

Oprášiti, il, en, ení; oprašovati = povrch
vyprášiti, ab-, ausstauben. — co čím : knihu
šátkem. Vz Prášiti.

Oprašitý, z oprachu jsoucí. O. hlína. Us.
Dch. Vz Oprach.

Oprašivěti, ěl, ění, krätzig werden, Krätze
bekommen. — od koho. Jako od prašivé
ovce oprašiví. Br.

Oprašky, pl., m., Abstaub, m. Tpl.

Oprašovati, vz Oprášiti.

Oprať, i (v obec. mluvě gt. -ě), f., m.
obrať a to m. obvrať, vz B. Ht., Gb. Hl. 93.
Oprátka, y, f. Na Mor. oprata. Otěž, zá-
vodnice, stěhák. Pt. — O. = řemen n. provaz
od otěže, kterým vozka koně obracuje a řídí.
Jg. Opratí se koně řídí. Pt. Tvrdými opraťmi
kůň stáhnutý. Jel. Hází hubou po oprati
(o hladových; vzato od koní). Prov., Jg.
Na krátké oprati (na uzdě) někoho držeti.
Vz Přísnosť. Č. Teď sám jde na oprati, kte-
rou chtěl voditi jiné. Dch. — O., provázek
jakýkoliv, ein kleines Seil, der Strang. V.
Provazník oprátky kroutí. Kom. Loupežní-
kům oprátkou za spravedlivé učinili. Sych.
Oprátku někomu na rohy hoditi (přelstíti).
Č. Kdo chce psa oběsiti, snadno o-ku najde.
Pk. člověk ten neujde oprátce, ist ein Gal-
genkandidat. Hý. — Oprátka, na Slov. kus
lesa k vysekání prodaný.