Předchozí (391)  Strana:392  Další (393) |
|
|||
392
|
|||
|
|||
Opovrženlivý, opovržení hodný, nieder-
trächtig. Opovrženosť, i, f.. opovržení, Verwor-
fenheit, Verachtung, f. O. rodu. V. Tisícerým o-stem se podrobiti. Plk. — B., sklíčenosť, skormoucenosť, Muthlosigkeit, Niedergeschla- genheit, Fassungslosigkeit, f.Plk. — O. mysli, podlosť, Niederträchtigkeit, f. D. Opovržený; opovržen, a, o, zavržený, ver-
worfen, verachtet. Měli to za o-né. Hlas. O. člověk. Us. — O., sklíčený, skormoucený, muthlos, niedergeschlagen. To mne činí mno- hem opovrženějšího. Plk. — V. — O., pře- vrhlý, špatný, potupný, niederträchtig, ver- ächtlich. O. člověk; o. mysl člověka. D., Kram. — Jg. Opovržlivý, verachtend.
Opovýš, něco vysoko, ziemlich hoch. Slun-
ce bylo o. Us. Na stupních nebo někde o. stojíce zpívaly. Br. — Jg. Opozdění, n., die Verspätung. Jg.
Opozdilec, lce, m., ein Verspäteter; Ma-
rodeur. Opozdilosť, i, f., die Verspätung. Aqu.,
Ctib. Opozdilý, který se opozdil, zdlouhavý,
líný, verspätet. Kom. O. jednání, vz strany pořekadel: Pozdě. Opozditi, il, ěn, ění; opožďovati = za-
držeti, obmeškati, aufhalten. — koho od čeho: od spaní. Plk. — O. se, opožďovati se, opozdívati se = zdržeti se, v čas nepři- jíti, sich verspäten. Tam se dlouho opozdil. Háj. Obilí se opozdilo (pozdě zraje). Us. Hodiny se opozďují (nedocházejí). Hý. Zů- stal, kde se opozdil (kde ho noc přepadla). Reš. — se jak dlouho. Vlak o hodinu se opozdil. — se kde: na cestě. — čím (o pří- čině). Pošta sněhem (za příčinou sněhu) se opozdila. Us. Opozdil se nemocí (pro nemoc). — Pozn. K tomu poznamenal Brt. v Km. 1877. 158.: O. se čím (o příčině) není vazba dosti jasná, pojíť se se slovesem tím z pravidla toliko instr. vztahový, kdežto příčina zá- vadná jako vůbec tak i při tomto slovese lépe se označuje předložkou pro s akkus. Tedy : opozdil se pro nemoc (ne: nemocí, což by znamenalo, že onemocněl později nežli měl). Pošta pro sníh se opozdila (sně- hem byl by instr. směru prostorového). — se s čím i čím (o předmětu): s prací (pozdě ji vykonati). Us. Brs. 121. — Neosobně. Když se opozdilo = pozdě bylo, brzo noc, da es schon spät wurde. Zák. sv. Ben., Rk. Oppole, vz Opole.
Opponent, a, m., z lat., odpůrce, Rk., der
Opponent, Widersprecher, Gegner. Vz Op- posice. Opponovati, z lat., odpírati komu, oppo-
niren, widersprechen, sich auflehnen. Rk. Opportunita, y, f., z lat., příhodnost'.
Opposice, e, f., z lat., odpor, Entgegen-
setzung, Widersetzung, f. — O., strana od- porná. Slova toho užíváme zvl. v životě politickém, parlamentarním a vůbec veřej- ném a dává se tu té straně, která mínění nebo návrh svůj proti mínění neb návrhu strany právě vládnoucí hájí, tomuto odpo- ruje. Kdo se této strany drží, jmenuje se |
Opponenten). Vz S. N. Opposition, Gegen-
parthei. — O., protiva, der Gegensatz. Rk. Opposičník, a, m., der Oppositionsmann.
Rk. Opřadač, e, m. = opřadek. Rk.
Opřádati co, umspinnen. Rk.
Opřadek, dku, m., poslední zcuckovatěný
kousek lnu, který se nedopřede s kužele, nedopředek, der Fucken. Us. (Kauble). — Jg. Opřáhání, opřáhnutí, das Einspannen. —
O., das Ausholen mit der Hand. Před zdvi- žením (opřáhnutím) ruky Hospodinovy. Br. - Jg.
Opřáhati; opřáhnouti, hnul a přahl, ut,
utí = zapřahati, einspannen; napřáhati, vztá- hnouti, ausholen auf Jemanden. — O. koně, vola, aby zvykal. Jg. — na koho čím: mečem na město; rukou na sirotky. Br. — Lom. — se na koho. Plk. — Jg. Opřahavý, gern ausholend. Jg.
Oprach, u, m., hlína drobná podobná
písku drobounkému. Hlína příliš mastná o-chem se moří, totiž přidává se, aby ná- doba v peci nebouchla. Us , Dch., Mý. Opraný, abgewaschen; abgeschlagen. Jg.
Oprášiti se, il, sen a šen, ení = prasátka
poroditi, Junge werfen, ferkeln. Svině se oprasila, Lom., jest na oprasení. — Jg. Opráskaný, abgeschwippt, vz Opráskati.
O. člověk, mit allen Salben geschmiert. — v čem = zběhlý. Hý. Opráskati, práskáním otříti, abschwip-
pen. Jg. Opřaskovati, na přesku zapíti, opiti, um-
schnallen umgürten. — se čím : ukrutností. Br. Oprasnice, e, f., prasná svině, Mutter-
schwein, n., Saumutter, f. Kom. Jan. 185. Oprašák, oprašník, u, m., der Abstäu-
ber. Rk. Oprášiti, il, en, ení; oprašovati = povrch
vyprášiti, ab-, ausstauben. — co čím : knihu šátkem. Vz Prášiti. Oprašitý, z oprachu jsoucí. O. hlína. Us.
Dch. Vz Oprach. Oprašivěti, ěl, ění, krätzig werden, Krätze
bekommen. — od koho. Jako od prašivé ovce oprašiví. Br. Oprašky, pl., m., Abstaub, m. Tpl.
Oprašovati, vz Oprášiti.
Oprať, i (v obec. mluvě gt. -ě), f., m.
obrať a to m. obvrať, vz B. Ht., Gb. Hl. 93. Oprátka, y, f. Na Mor. oprata. Otěž, zá- vodnice, stěhák. Pt. — O. = řemen n. provaz od otěže, kterým vozka koně obracuje a řídí. Jg. Opratí se koně řídí. Pt. Tvrdými opraťmi kůň stáhnutý. Jel. Hází hubou po oprati (o hladových; vzato od koní). Prov., Jg. Na krátké oprati (na uzdě) někoho držeti. Vz Přísnosť. Č. Teď sám jde na oprati, kte- rou chtěl voditi jiné. Dch. — O., provázek jakýkoliv, ein kleines Seil, der Strang. V. Provazník oprátky kroutí. Kom. Loupežní- kům oprátkou za spravedlivé učinili. Sych. Oprátku někomu na rohy hoditi (přelstíti). Č. Kdo chce psa oběsiti, snadno o-ku najde. Pk. člověk ten neujde oprátce, ist ein Gal- genkandidat. Hý. — Oprátka, na Slov. kus lesa k vysekání prodaný. |
||
|
|||
Předchozí (391)  Strana:392  Další (393) |