394

boj, Kom., učenec, sláva, Nt., příznak. Dch. —
O., upřímý, upřímný, ernstlich. O. křesťan,
přítel, přátelství, lítosť, milosť, modlitba. D.,
V.,Br.— O., pravou mysl jevící, nežertovný,
ernst, nicht scherzend. To je jeho o. mínění.
Us. O. slova, bitva. Nt. — O., vážný, přísný,
ernst, ernstlich, ernsthaft. Od opravdových
věcí někdy přestaň a se povyraz. Kom. O.
slova, Jg. O. studie filosofické. Pal. Radh.
III. 259. — O., bedlivý, vytrvalý, stálý, ernst,
ernstlich. Jg. O. vůle, Kom., přičinění. Us.
Opravdovou pilnosť k tomu přiložil. Kram.
O. snaha, píle. Nt.

Opravdu, pravdivě, zajisté, v pravdě, bez
žertu, in Wahrheit, im Ernste, ernstlich, wahr-
haftig. Jg. O. to povídám. D. O. se smířiti,
ne na bílo, na oko. Kom. Málo jest těch,
ješto by směl o. postaviti před mocnu ruku.
(IR. Buď žertem n. opravdu. V. O. je tu
zima. Já o. nic nevím. Nemínil jsem o. O-
pravdu V Opravdu-li? O., jak jsem živ ! O.,
jak je Bůh. O. to povídám; řekni mi to o.
Šm. O. do něčeho se dáti. Dch. — Vz Dnes.

Opravec, vce, m., der Gewährleister. Výb.
134. Vz Oprávce.

Opravek, vku, m., oprávka, Ausbesse-
rung. 1693.

Opravení, n., opravování = oprava,
Besserung, Verbesserung, Berichtigung, f. V.
O. knihy, V., života. Jel. — Uvedení v lepší
stav. O. hospodářství. Jg. — Spravení, die
Ausbesserung. O. šatů. D. — Nahrazení,
Ersatz, m. O. škody. Žádal jsem od vás o.,
ale to mi se nemohlo státi. Hl. — Ohrada,
Einfassung, f. O. úlů slamou. Na Slov. —
Řízení. O. země. Die Verwaltung, Leitung.
Dal.

Opravěnsky = opravdu. U Olom. Sd.

Opravený, vz Opraviti.

Opravič, e, m. = opravitel. BO.

Opravidlo, a, n., právo, das Recht. Ps.
mus.

Opravitel, e, m. = kdo opravil, der Ver-
besserer. Nižádný také důl, by byl pak dě-
dičný, měchův o-le neměj zvláštního. CJB.
315. — O., správce, ředitel, Leiter, m. O.
lodí. ZN. — St. skl. — O., ohraditel, der
Umgeber. Jg. — Vz Oprávce.

Opravitelka, y, opravitelkyně, ě, f.,
die Verbesserin. Jg.

Opraviti, il, en, ení (zastr. oprávěti), opra-
vovati = chyb osvoboditi, dokonalejším uči-
niti, bessern, verbessern, berichtigen, voll-
kommener machen; okouzliti, neranitelným
učiniti, fest machen ; napraviti, zceliti, v pře-
dešlý stav uvésti, ver-, ausbessern, herstellen,
flicken; obdati, obaliti, ohraditi, umgeben,
einfassen, einbinden, umzäunen; nahraditi,
einbringen, ersetzen, gut machen, abbüssen,
bezahlen; stahovati, opařiti, abziehen, aus-
schlachten, zurichten ; klestiti, miškovati, ver-
schneiden (dobytek); opraviti, zu recht ma-
chen, richten; říditi, vlásti, leiten, regieren.
V., Jg. — co: omyly a pochybení, knihy,
V., víno, dům, Us., šat, D., město, Háj.,
pevnosť, Kram., uhlí (aby lépe hořelo, pro-
hrabati), Vys., roky (odklady bráti), Vš.,
zbraň (= okouzliti, aby nechybovala), Jg.,
škodu (nahraditi), L., vola (stáhnouti), vepře
(opařiti), dobytek (klestiti). L., Rohn. Dobré

odchování zlé narození opravuje. Jg. Zemi
dobře opravoval (spravoval). Dal. Knieže
opravovati bude lid. ZN. Opravil jest zru-
šené zdi a opět tvrdo učinil. BO. O. psa
(vymiškovati). Us. u Pacova. Hyzditi a oprá-
věti knihy. Št. O. cesty. Nál. 214. Nepravou
zprávu o. Dch. — co, se v čem. Oprav se
ve svých slovích. Solf. O. se v žalobě (nové
důvody uvésti). Pr. měst., Kol. 10. O. něco
v řeči. Jd. Může se do třetice ve své při
opraviti. Pr. měst. Z počátku psaní a narov-
nání v některých artikulích opraviti a vy-
světliti jim dali. N. o h. a k. — co čím:
úly slamou, Us., město zdmi o. (ohraditi).
L. Dobré dobrým o. Jg. Kabát kusem sukna
o. V. Něco zlatem (obaliti). L. Opravil mú
řeč rýmem krásným. Dal. 4. Kak by rostlo
obilé, kdyby Buoh dobrým počesím ho ne-
oprával. Ms. — co kde k čemu. Ten každý
má sobě rok o. (vz Opraviti co) u svého
půhonu k druhým suchým dnům. Vš. — se.
V. Opět se opravil (zmohl). V. Mile nésti
sluší, což se o. a svésti nemůže. V. A oni
zase opravivše se i porazi Němce. Let. 75. —
(se) na čem (kde) čím. Tím se na svém
zdraví opravil. Rad. zvíř. O. se na koni (zpří-
miti). Na tom není nic co opraviti. Klat. O.
něco na sobě. Chč. 452. — co z čeho. Ru-
kopis z chyb alespoň nejhrubších o. Brt. —
(co) komu. Neopravuj sobě sám (zadost-
činění sám si nezjednávej). Mus. Sobě dům
o. Lom. Někomu náklady a škody o. Ctib.
Muž ženě opraví věno (zapisuje obvěnění).
L. O. dobytku (nemocný dobytek vyhojiti).
Mus. 1864. 31. Lidi sobě opravovaly (čarami),
aby na ně laskaví byli. Čr. Kto toho naň
neprovedl, aby jemu to napravil, wieder gut
machen. Vl. zř. 400. — co kam: v kůži,
v zlato (obaliti). L. — co, se po kom, kdy.
Bůh všetečnosti těch, kdož po něm opravují,
bez pomsty nenechá. Br. Až se po čase
opravíš (uzdravíš). Rad. zvíř. Boty po ševci
opravovati. Us. — čeho : nešlechetností, šp.
m. co: nešlechetnosti. Brt.

Oprávka, vz Oprava.

Oprávněnec, nce, m., der Berechtigte.

Oprávněnost', i, f., die Berechtigung. O.
k něčemu míti. Nt.

Oprávněný; oprávněn, a, o, berechtigt,
berufen. — k čemu: k dědění, k várce.

Opravní. Odprodali je na jiné panství
bez povolení panen (kláštera) a pánů oprav-
ních (Schirmvögte) toho kláštera. Půh. 1491.
Vz Gl. 205.

Opravník, a, m., Patron. Veleš.

Oprávniti, íl, ěn, ění; opravňovati =
právem nadati, befugen, berechtigen. — koho
k čem: k nové stavbě. Us.

Opravný, pořádný, ordentlich. Pán ve-
liký, bohatý, opravný. St. let. — St. skl. —
O. návrh, Amendement, n. Rk. Opravná
zkouška, Reparatur, f. Dch. — Vz Opravní.

Opravování, n., Melioration, Verbesse-
rung, f. Ty pokuty mají jíti na městská o.
Sob. 23.

Opravovatel, e, m. = oprávce.

Opravovati, vz Opraviti.

Oprázdniti, il, ěn, ění; oprazdňovati,
herum leeren. = se čeho: vladaření, los-
kommen. Víd. list.