Předchozí (394)  Strana:395  Další (396) |
|
|||
395
|
|||
|
|||
Opražiti, il, en. ení; opražovati = pra-hem opatřiti, verschwellen. — co : světnici.
D. — co kde: kávu v bubínku opražil (ale nedopražil jí), etwas rösten. Vz Pražiti. — co čím. Klasy opražíš ohněm a sedřeš je jako krupici. BO. Oprcati, oprcávati. Pořád jen oprcáváš
(sem tam chodíš) a nikam to nejde. U Něm. Br. Všk. Oprděný. Stojí tu jako o. (neví studem,
hanbou kudy kam), weiss vor Scham u. Ver- legenheit nicht wo aus u. wo ein. Us. na Mor. Hý. Oprděti, ěl, ěn, ční, osmraditi, ein-, um-
stänkern. Jg. Opředení, n., Umspinnung, f. O. strun drá-
tem stříbrným. Techn. Oprechtice, ves u Domažlic. Tf. 288.
Opřek, adv. O. klásti, über Zwerch legen.
Th. Vz Přek. Opremovati. Když mu se pravdy Nedo-
stává, umí opremovati (klamati, šiditi), Č. — co : klobouk. — čím : verbrämen. Opření, n., die Auflehnung, Stemmung,
der Widerstand. Zlob. Beze všeho opření (vzpírání). Zlob. — O. (koně o udidla) tvrdé, silné, houževné, záručí n. záuzdí (když se kůň i malému opření protiví), nestejné. Rf. Anlehnung, f. Opřetice, ves u Benešova v Budějov. PL.
Oprchalá slepice, přepejřená. Us. u Chocně.
Ktk. Oprchati, oprchávati; opršeti, el, en, ení;
oprchnouti, chnul a chl, utí; oprchovati = sprchnouti, spadati, ab-, ausfallen. Jg. — abs. Listí již oprchuje. Zelený věneček opršel. Er. P. 155., Č. Slepice oprchává (pe- lichá). U Rychn. Semeno ohluchne a oprchá. Um. les. Růže oprchají, když dlouho kvetly. Us. — co kde. Květ, ovoce, listí na stromě opršelo. Jg. — odkud. Listí se stromů opr- šelo. Us. Šátky s nás opršely, hlavička oblí- nala. Pís. z 14. stol. Jg. — čím. Vz Opr- šeti. Oprchlý. O. květ, listí (= co oprchlo),
aus-, abgefallen. Jg. — O. růže (s které oprchlo listí, oprchl květ), entblösst, abge- fallen. Zlob. Oprchnouti, vz Oprchati.
Oprchnutí, n., das Abfallen. O. květu. Jg.
Opříhati = opřáhati. Na mýtného se bitím
chápal, jím strkal ano i sekeru opříhal. Boč. exc. 1617. Opříkopovati = příkopem opatřiti, mit
einem Graben versehen. — co kde. Cesty po obou stranách o. Um. les. Opřísti, opředu, opředl, opředen, ení;
opřídati = vůkol přísti, um-, überspinnen. D. — co. Housenka opředla větev. — komu co. By, když svět jim kroky opřídá, vy- másti si mohly z léček nohu. Sš. Bs. 179. Opříti, opru (opřeš, oprou), opři, opra
(ouc), opřel, en, ení; opírati, stemmen, an- lehnen. — co, koho, se oč, na co. Opři ho o stěnu, aby nepadl. Us. O. se o sloup, o zeď. Ros. Ruku naň opřeže (rozpřáhne, pozdvihne). Zk. 459. Opřela se o mne. Br. Na něco se o. D. Nemáš-li se oč opříti, ne- zdvíhej (nemáš-li nač spolehnouti, nezačínej pře). Ros. Opřel se o kmen a stojí tam celý |
den (— lenoch). Č. Opřel se o stůl. Jd. —
se čím. Opřel se rukou o stůl, nohou o zem. O. se bokem (bočiti). Us. — se někomu, něčemu = zprotiviti se, sich weigern, sich widersetzen, sich auflehnen, widerstreben. Jg. Jim se opřeli a o to zasadili. V. Žádosti se opírají rozumu. Kom. Opři se počátkům. Jel. — Troj., Ros., Br., Háj., Plk. — se proti
čemu. Tato vazba nemá žádného dokladu, lépe; se čemu. Jv. — Ty se musíš přes ten rozsudek opřít. Us. u Solnice. Opřítomniti, il, ěn, ění, přítomným uči-
niti, zpřítomniti, vergegenwärtigen. Ros. — co: dobu nějakou někomu o. Sš. I. 362. Opřízněnec, nce, m., der Günstling. Rk.
Opřízniti, il, ěn, ění, begünstigen. Rk.
Oprnosť (zastr.), i, f. = smělost'. Veleš.
Oprnouti se (zastr.), ul, utí = opříti se,
sich stemmen, Jemanden trotzen, sich los- sagen. — se čemu. Člověk pravý oprne se smutku (resistet tristitiae). BO. O. se vši kázni, vší hanbě (se odříci), D., všemu ne- bezpečenství. D., Šm. Neoprneš-li sě tomu, i vieceť (nelibosti) učiní. St. N. kř. 234. O. se nepřátelóm. BO. Kdežto Paris nemoha svým odolati žádostem, všemu studu se o- prnuv směle přistúpí. Troj. Výb. II. 119. Oprný, zastr., smělý, kühn, dreist. Veleš.
Oprostiti, il, štěn, ění = zprostiti, be-
freien. — se, koho čeho. Rk. Oprostovice, ves u Holešova na Mor. PL.
Oproti, vz Naproti.
Oprsí, n., Brustgegend, f., Dch.; die Büste.
Rk. Oprsky, oprstky, ů, pl., m., objedky,
Speiseüberreste, m.Plk. Opršalý, v již. Čech. = zešlý. Kts.
Opršeti, čím. Sněhem tak opršel, jakoby
se v led obrátil. Har. II. 10. — Ostatně vz Oprchati. Oprudění, opruzení, n., das Aufreiben.
Opruditi, opruď, dě(íc), il, zen, ení, opru-
zovati, aufreiben, entzünden. — se čím, durch eine beizende Flüssigkeit wund werden (о kůži). Rk. Dítě horkem, potem se oprudilo. — co si čím. Chůzí nohy jsem si oprudil.
Us. Opruh, u, m., der Treibriemen. Rk.
Oprůstka, y, f., oproštění, die Dispens. C Oprut, u, m., die Verstäbung am Ge-
schütze. Bur. Opruzení, n. = oprudění.
Opruzený. O. dítě, Us., aufgerieben, wund.
Oprýskaný; oprýskán, a, o, ge-, aufge-
sprungen, geschrunden. O. chléb, Ros., pysky, nohy. — čím: krví (ostříkaný), bespritzt. Jg. Vz Oprýskati. Oprýskati; oprysknouti, sknul a skl, ut,
utí; oprýštiti, il, ěn, ění; opryskovati, be- spritzen. Vz Oprýskaný. — se, sich besprit- zen, bespritzt werden ; opukati se, aufbersten, abspringen, schrunden. Zeď se oprýskala (opukala se). Hrnec, chléb, polévání (nádobí), pysky, ruce, nohy se oprýskaly. Jg. — se od čeho. Vápno se odprýskalo ode zdi. — Jg. — čím: horkem. Oprysklý, rozpuklý, geschrunden. O. py-
sky. D, |
||
|
|||
Předchozí (394)  Strana:395  Další (396) |