395

Opražiti, il, en. ení; opražovati = pra-hem opatřiti, verschwellen. — co : světnici.
D. — co kde: kávu v bubínku opražil (ale
nedopražil jí), etwas rösten. Vz Pražiti. —
co čím. Klasy opražíš ohněm a sedřeš je
jako krupici. BO.

Oprcati, oprcávati. Pořád jen oprcáváš
(sem tam chodíš) a nikam to nejde. U Něm.
Br. Všk.

Oprděný. Stojí tu jako o. (neví studem,
hanbou kudy kam), weiss vor Scham u. Ver-
legenheit nicht wo aus u. wo ein. Us. na
Mor. Hý.

Oprděti, ěl, ěn, ční, osmraditi, ein-, um-
stänkern. Jg.

Opředení, n., Umspinnung, f. O. strun drá-
tem stříbrným. Techn.

Oprechtice, ves u Domažlic. Tf. 288.

Opřek, adv. O. klásti, über Zwerch legen.
Th. Vz Přek.

Opremovati. Když mu se pravdy Nedo-
stává, umí opremovati (klamati, šiditi), Č. —
co : klobouk. — čím : verbrämen.

Opření, n., die Auflehnung, Stemmung,
der Widerstand. Zlob. Beze všeho opření
(vzpírání). Zlob. — O. (koně o udidla) tvrdé,
silné, houževné, záručí n. záuzdí (když se
kůň i malému opření protiví), nestejné. Rf.
Anlehnung, f.

Opřetice, ves u Benešova v Budějov. PL.

Oprchalá slepice, přepejřená. Us. u Chocně.
Ktk.

Oprchati, oprchávati; opršeti, el, en, ení;
oprchnouti, chnul a chl, utí; oprchovati =
sprchnouti, spadati, ab-, ausfallen. Jg. —
abs. Listí již oprchuje. Zelený věneček
opršel. Er. P. 155., Č. Slepice oprchává (pe-
lichá). U Rychn. Semeno ohluchne a oprchá.
Um. les. Růže oprchají, když dlouho kvetly.
Us. — co kde. Květ, ovoce, listí na stromě
opršelo. Jg. — odkud. Listí se stromů opr-
šelo. Us. Šátky s nás opršely, hlavička oblí-
nala. Pís. z 14. stol. Jg. — čím. Vz Opr-
šeti.

Oprchlý. O. květ, listí (= co oprchlo),
aus-, abgefallen. Jg. — O. růže (s které
oprchlo listí, oprchl květ), entblösst, abge-
fallen. Zlob.

Oprchnouti, vz Oprchati.

Oprchnutí, n., das Abfallen. O. květu. Jg.

Opříhati = opřáhati. Na mýtného se bitím
chápal, jím strkal ano i sekeru opříhal. Boč.
exc. 1617.

Opříkopovati = příkopem opatřiti, mit
einem Graben versehen. — co kde. Cesty
po obou stranách o. Um. les.

Opřísti, opředu, opředl, opředen, ení;
opřídati = vůkol přísti, um-, überspinnen.
D. — co. Housenka opředla větev. — komu
co. By, když svět jim kroky opřídá, vy-
másti si mohly z léček nohu. Sš. Bs. 179.

Opříti, opru (opřeš, oprou), opři, opra
(ouc), opřel, en, ení; opírati, stemmen, an-
lehnen. — co, koho, se oč, na co. Opři
ho o stěnu, aby nepadl. Us. O. se o sloup,
o zeď. Ros. Ruku naň opřeže (rozpřáhne,
pozdvihne). Zk. 459. Opřela se o mne. Br.
Na něco se o. D. Nemáš-li se oč opříti, ne-
zdvíhej (nemáš-li nač spolehnouti, nezačínej
pře). Ros. Opřel se o kmen a stojí tam celý

den (— lenoch). Č. Opřel se o stůl. Jd. —
se čím. Opřel se rukou o stůl, nohou o zem.
O. se bokem (bočiti). Us. — se někomu,
něčemu = zprotiviti se, sich weigern, sich
widersetzen, sich auflehnen, widerstreben. Jg.
Jim se opřeli a o to zasadili. V. Žádosti se
opírají rozumu. Kom. Opři se počátkům. Jel.

— Troj., Ros., Br., Háj., Plk. — se proti
čemu. Tato vazba nemá žádného dokladu,
lépe; se čemu. Jv. — Ty se musíš přes
ten rozsudek opřít. Us. u Solnice.

Opřítomniti, il, ěn, ění, přítomným uči-
niti, zpřítomniti, vergegenwärtigen. Ros. —
co: dobu nějakou někomu o. Sš. I. 362.

Opřízněnec, nce, m., der Günstling. Rk.

Opřízniti, il, ěn, ění, begünstigen. Rk.

Oprnosť (zastr.), i, f. = smělost'. Veleš.

Oprnouti se (zastr.), ul, utí = opříti se,
sich stemmen, Jemanden trotzen, sich los-
sagen. — se čemu. Člověk pravý oprne se
smutku (resistet tristitiae). BO. O. se vši
kázni, vší hanbě (se odříci), D., všemu ne-
bezpečenství. D., Šm. Neoprneš-li sě tomu,
i vieceť (nelibosti) učiní. St. N. kř. 234. O.
se nepřátelóm. BO. Kdežto Paris nemoha
svým odolati žádostem, všemu studu se o-
prnuv směle přistúpí. Troj. Výb. II. 119.

Oprný, zastr., smělý, kühn, dreist. Veleš.

Oprostiti, il, štěn, ění = zprostiti, be-
freien. — se, koho čeho. Rk.

Oprostovice, ves u Holešova na Mor. PL.

Oproti, vz Naproti.

Oprsí, n., Brustgegend, f., Dch.; die Büste.
Rk.

Oprsky, oprstky, ů, pl., m., objedky,
Speiseüberreste, m.Plk.

Opršalý, v již. Čech. = zešlý. Kts.

Opršeti, čím. Sněhem tak opršel, jakoby
se v led obrátil. Har. II. 10. — Ostatně vz
Oprchati.

Oprudění, opruzení, n., das Aufreiben.

Opruditi, opruď, dě(íc), il, zen, ení, opru-
zovati, aufreiben, entzünden. — se čím, durch
eine beizende Flüssigkeit wund werden (о
kůži). Rk. Dítě horkem, potem se oprudilo.

— co si čím. Chůzí nohy jsem si oprudil.
Us.

Opruh, u, m., der Treibriemen. Rk.
Oprůstka, y, f., oproštění, die Dispens.
C

Oprut, u, m., die Verstäbung am Ge-
schütze. Bur.

Opruzení, n. = oprudění.

Opruzený. O. dítě, Us., aufgerieben, wund.

Oprýskaný; oprýskán, a, o, ge-, aufge-
sprungen, geschrunden. O. chléb, Ros., pysky,
nohy. — čím: krví (ostříkaný), bespritzt.
Jg. Vz Oprýskati.

Oprýskati; oprysknouti, sknul a skl, ut,
utí; oprýštiti, il, ěn, ění; opryskovati, be-
spritzen. Vz Oprýskaný. — se, sich besprit-
zen, bespritzt werden ; opukati se, aufbersten,
abspringen, schrunden. Zeď se oprýskala
(opukala se). Hrnec, chléb, polévání (nádobí),
pysky, ruce, nohy se oprýskaly. Jg. — se
od čeho. Vápno se odprýskalo ode zdi. —
Jg. — čím: horkem.

Oprysklý, rozpuklý, geschrunden. O. py-
sky. D,