396

Oprzniti, il, ěn, ění; oprzňovati, besu-
deln. — co, koho. Us. Oprzněno bude. BO.
Všecko orudie a všicku drastu chrámovou,
jižto byl oprznil Achaz. BO. — čím: hří-
chem oprzněný. BO. Toť ші jest stydko jako
košile ženskú nemocí oprzněná. BO. Vz Zprz-
niti.

Op-s, y, f., lat., země zbožnená, bohyně
úrody a plodnosti.

Opsání, n., die Be-, Umschreibung ; Para-
phrase.

Opsaný, umschrieben.

Opsati, opíši (v obec. mluvě: opíšu), al,
án, ání; opisovati, be-, um-, abschreiben,
kopiren. Jg. — co : list, zákon, návrh, knihu.
— co komu. Opiš mi to. Us. — co kde,
v čem od koho atd.: úlohu ve škole od
souseda. Us. Něco v latinské řeči o. Us. —
Gníd. Opsal to na stole za zlatý, k něja-
kému účelu, aby se to poslati mohlo po-
štou. — co čím. Mnohohran kruhem o. Sedl.
Trojúhelník kruhem, kruh trojúhelníkem o.
Nz. — co jak. Posléze dle povahy ji opi-
suje. Sš. L. 43.

Opselec, lce, m., opselý člověk, ein Schänd-
licher. Boč. exc.

Opselka, y, m , opselý. Pravý o. Č. 557.

Opselosť, i, f., nestydatost, Unverschämt-
heit. Jel.

Opselý = psí mravy mající, opeslý, la-
komý, nestydatý, unverschämt, schändlich.
Jel.

Opseti, 3. os. pl. -ejí, el, ení = ve psa
se proměniti, ein Hund werden. St. skl., Výb.
1. 245. To beru na mú vieru i na mú duši,
sem-li toho psa ukradl, Bóh daj, bych opsel,
jako ten pes. Kn. rož. 176.

Opsiti, il, en, ení; opsovati = psem uči-
niti, jako s psem zacházeti, zum Hunde ma-
chen, hunzen. Jg. — koho, také: znečistiti,
pomluviti, očerniti, verleumden, verschwär-
zen. Tak je velmi opsovachu, až je ottud
i vyhnachu. Leg. o sv. Prok. Hk. Vz Ko-
stečný.

Optálky, pl-, f., malé dětské housličky,
kleine Geige. Koll.

Optalý, co vyhledati lze, erforschlich. Ms.

Optati, optávati, ptáním vyhledávati, er-
fragen ; — se = zeptati se, fragen, befragen.
Jg. — koho. Chtěla bych se tamo bráti,
bych ho věděla kde optati. St. skl. Optaj-
tež muže takého (ptajíce se vyhledejte). Kat.
374. — co kde. Věc ukradenou v židech
optal. F. zř. Kdožbykoli věc svou jemu (lépe:
věc sobě) ukradenou u kterého žida optal.
Er. Bude optána všecka krev na tomto po-
kolení (requiretur). ZN. — se čeho. Ještě
mi odpusť jedné věci se optati. Št. — se
koho (gt.) (nač). Optali jsou se jeho na
noviny. Háj. Optal se jich. Háj. Optá-li se
vás kdo. V. — Zk., Mudr.

Optativ, u, m., z lat., vz Konditional.

Optický, z řec., co se zakládá na působení
světla; též co se k světlu vztahuje, optisch.
O. klam, sklo, čočka. Vz S. N. O o. středu
čočky vz KP. II. 147. O optických vlast-
nostech nerostů vz Bř. N. 62. Směry, ve
kterých krystaly dvojlomné tak, jako krych-
lové, jednoduchý lom ukazují, zovou se op-
tickými osami (die optischen Achsen). Bř.N. 64.

O. střednice = přímka, dělící ostrý úhel na
stejné půle, die optische Mittellinie n. Bi-
sectrix. Vz Bř. N. 65.

Optika, y, f., z řec, die Optik, Lehre vom
Lichte, Sehkunde. O., nauka o zření n. vidění
n. o světle a jest: o. ve smyslu užším, kat-
optrika, dioptrika, rozklad barev, lom dvo-
jitý, interference, inflexe, polarisace, optické
nástroje. Vz S. N.

Optimati sluli v řím. republice muži o blaho
její pečující jednak zachováváním poměrů
panujících, jednak znenáhlým a rozmyslným
jich měněním a zlepšováním, kdežto popu-
lares řídili se zásadou vždy jen to činiti, co
lidu lahodilo. S. N. Die Optimaten.

Optimism-ns, u, m., zvl. stanovisko po-
liticko-socialní, jehož přívrženci (optimisté),
pokud s poměry jsoucími nespokojeni jsou,
blahou se kojí nadějí, že vše k dobrému a
lepšímu stále třebas z volna kráčí, kteréžto
přesvědčení i drsnou přítomnosť jim činívá
snesitelnou. Vz více v S. N.

Optimista, y, m., dle Despota, kdo vždy
jen nejlepší věci očekává, přívrženec opti-
mismu, der Optimist.

Optio, lat., slove v církvi právo postupu.
Vz S. N., Tk. III. 149.

Optometr, u, m., řec , slove přístroj k mě-
ření dohlednosti oka, zrakoměr. Ck. Optometer.

Optuj, e, f., mě. ve Štýrsku, Pettau.

Opučiti, vz Opukati.

Opučný; opučen, čna, o, opuku v sobě
mající, Tof-, Schiefer-. O. skála. Tkad.

Opucha, y, f., rostl. Na Mor.

Opuchanka, y, f., ogcodes, hmyz. Krok.

Opuchati, vz Opuchnouti.

Opuchel, chle, f. = opuchlina. Na Slov.

Opuchlina, y, f., oteklina, otok, Ge-
schwulst, Schwulst, f., das Aufschwellen, die
Aufdunsung. Jg.

Opuchlosť, i, f. = opuchlina. O. nohou
(podagra), Jel., očí. Kn. lék. — Jg.

Opuchlý, naběhlý, oteklý, verschwollen,
schwülstig, plutzig, aufgedunsen. O. tvář. —
v čem. V těle tuze opuchlý. — Jg.

Opuchnouti, chnul a chl, utí; opuchati,
verschwellen, an-, auflaufen, aufdunsen. Jg. —
komu. Komu opuchnou ruce, nohy. Kn.
lék. — od čeho. Opuchla tvář má od pláče.
Bibl. — čím. Tvář má opuchla jest pláčem.
BO.

Opuchnutí, n., das Aufschwellen, Anlaufen.
Us.

Opuchnutý, lépe: opuchlý. Jg.

Opuka, y, f. O. jest vápenec promíchaný
hlinou a drobným pískem v jemnozrné n.
celistvé hornině. Vz Bř. N. 134. Jinde: O.
hornina žlutavá, vápnitá, obsahuje mnoho
hlíny a písku a pokrývá kvádrový pískovec.
Bř. O., vápenec nažloutlý, porovatý a tudíž
měkčí i méně hutný. Šfk. 187. Plänerkalk,
Kreidemergel. Horníci nazývají často opukou
uhelný slinovec či lupek, Kohlenschiefer, pro-
tože také snadno opukává. Hř. Vz KP. III.
23., 43., Schd. II. 125., Opoka.

Opukalosť, opuklosť, i, f., ritzige, ab-
gesprungene Beschaffenheit, O. chleba. Jg.

Opukalý, opuklý, abgesprungen, abge-
fallen. Us. O. chléb (odpadlý, když kůra od
střídy odloučena jest). Jg.