Předchozí (395)  Strana:396  Další (397) |
|
|||
396
|
|||
|
|||
Oprzniti, il, ěn, ění; oprzňovati, besu-
deln. — co, koho. Us. Oprzněno bude. BO. Všecko orudie a všicku drastu chrámovou, jižto byl oprznil Achaz. BO. — čím: hří- chem oprzněný. BO. Toť ші jest stydko jako košile ženskú nemocí oprzněná. BO. Vz Zprz- niti. Op-s, y, f., lat., země zbožnená, bohyně
úrody a plodnosti. Opsání, n., die Be-, Umschreibung ; Para-
phrase. Opsaný, umschrieben.
Opsati, opíši (v obec. mluvě: opíšu), al,
án, ání; opisovati, be-, um-, abschreiben, kopiren. Jg. — co : list, zákon, návrh, knihu. — co komu. Opiš mi to. Us. — co kde, v čem od koho atd.: úlohu ve škole od souseda. Us. Něco v latinské řeči o. Us. — Gníd. Opsal to na stole za zlatý, k něja- kému účelu, aby se to poslati mohlo po- štou. — co čím. Mnohohran kruhem o. Sedl. Trojúhelník kruhem, kruh trojúhelníkem o. Nz. — co jak. Posléze dle povahy ji opi- suje. Sš. L. 43. Opselec, lce, m., opselý člověk, ein Schänd-
licher. Boč. exc. Opselka, y, m , opselý. Pravý o. Č. 557.
Opselosť, i, f., nestydatost, Unverschämt-
heit. Jel. Opselý = psí mravy mající, opeslý, la-
komý, nestydatý, unverschämt, schändlich. Jel. Opseti, 3. os. pl. -ejí, el, ení = ve psa
se proměniti, ein Hund werden. St. skl., Výb. 1. 245. To beru na mú vieru i na mú duši, sem-li toho psa ukradl, Bóh daj, bych opsel, jako ten pes. Kn. rož. 176. Opsiti, il, en, ení; opsovati = psem uči-
niti, jako s psem zacházeti, zum Hunde ma- chen, hunzen. Jg. — koho, také: znečistiti, pomluviti, očerniti, verleumden, verschwär- zen. Tak je velmi opsovachu, až je ottud i vyhnachu. Leg. o sv. Prok. Hk. Vz Ko- stečný. Optálky, pl-, f., malé dětské housličky,
kleine Geige. Koll. Optalý, co vyhledati lze, erforschlich. Ms.
Optati, optávati, ptáním vyhledávati, er-
fragen ; — se = zeptati se, fragen, befragen. Jg. — koho. Chtěla bych se tamo bráti, bych ho věděla kde optati. St. skl. Optaj- tež muže takého (ptajíce se vyhledejte). Kat. 374. — co kde. Věc ukradenou v židech optal. F. zř. Kdožbykoli věc svou jemu (lépe: věc sobě) ukradenou u kterého žida optal. Er. Bude optána všecka krev na tomto po- kolení (requiretur). ZN. — se čeho. Ještě mi odpusť jedné věci se optati. Št. — se koho (gt.) (nač). Optali jsou se jeho na noviny. Háj. Optal se jich. Háj. Optá-li se vás kdo. V. — Zk., Mudr. Optativ, u, m., z lat., vz Konditional.
Optický, z řec., co se zakládá na působení
světla; též co se k světlu vztahuje, optisch. O. klam, sklo, čočka. Vz S. N. O o. středu čočky vz KP. II. 147. O optických vlast- nostech nerostů vz Bř. N. 62. Směry, ve kterých krystaly dvojlomné tak, jako krych- lové, jednoduchý lom ukazují, zovou se op- tickými osami (die optischen Achsen). Bř.N. 64. |
O. střednice = přímka, dělící ostrý úhel na
stejné půle, die optische Mittellinie n. Bi- sectrix. Vz Bř. N. 65. Optika, y, f., z řec, die Optik, Lehre vom
Lichte, Sehkunde. O., nauka o zření n. vidění n. o světle a jest: o. ve smyslu užším, kat- optrika, dioptrika, rozklad barev, lom dvo- jitý, interference, inflexe, polarisace, optické nástroje. Vz S. N. Optimati sluli v řím. republice muži o blaho
její pečující jednak zachováváním poměrů panujících, jednak znenáhlým a rozmyslným jich měněním a zlepšováním, kdežto popu- lares řídili se zásadou vždy jen to činiti, co lidu lahodilo. S. N. Die Optimaten. Optimism-ns, u, m., zvl. stanovisko po-
liticko-socialní, jehož přívrženci (optimisté), pokud s poměry jsoucími nespokojeni jsou, blahou se kojí nadějí, že vše k dobrému a lepšímu stále třebas z volna kráčí, kteréžto přesvědčení i drsnou přítomnosť jim činívá snesitelnou. Vz více v S. N. Optimista, y, m., dle Despota, kdo vždy
jen nejlepší věci očekává, přívrženec opti- mismu, der Optimist. Optio, lat., slove v církvi právo postupu.
Vz S. N., Tk. III. 149. Optometr, u, m., řec , slove přístroj k mě-
ření dohlednosti oka, zrakoměr. Ck. Optometer. Optuj, e, f., mě. ve Štýrsku, Pettau.
Opučiti, vz Opukati.
Opučný; opučen, čna, o, opuku v sobě
mající, Tof-, Schiefer-. O. skála. Tkad. Opucha, y, f., rostl. Na Mor.
Opuchanka, y, f., ogcodes, hmyz. Krok.
Opuchati, vz Opuchnouti.
Opuchel, chle, f. = opuchlina. Na Slov.
Opuchlina, y, f., oteklina, otok, Ge-
schwulst, Schwulst, f., das Aufschwellen, die Aufdunsung. Jg. Opuchlosť, i, f. = opuchlina. O. nohou
(podagra), Jel., očí. Kn. lék. — Jg. Opuchlý, naběhlý, oteklý, verschwollen,
schwülstig, plutzig, aufgedunsen. O. tvář. — v čem. V těle tuze opuchlý. — Jg. Opuchnouti, chnul a chl, utí; opuchati,
verschwellen, an-, auflaufen, aufdunsen. Jg. — komu. Komu opuchnou ruce, nohy. Kn. lék. — od čeho. Opuchla tvář má od pláče. Bibl. — čím. Tvář má opuchla jest pláčem. BO. Opuchnutí, n., das Aufschwellen, Anlaufen.
Us. Opuchnutý, lépe: opuchlý. Jg.
Opuka, y, f. O. jest vápenec promíchaný
hlinou a drobným pískem v jemnozrné n. celistvé hornině. Vz Bř. N. 134. Jinde: O. hornina žlutavá, vápnitá, obsahuje mnoho hlíny a písku a pokrývá kvádrový pískovec. Bř. O., vápenec nažloutlý, porovatý a tudíž měkčí i méně hutný. Šfk. 187. Plänerkalk, Kreidemergel. Horníci nazývají často opukou uhelný slinovec či lupek, Kohlenschiefer, pro- tože také snadno opukává. Hř. Vz KP. III. 23., 43., Schd. II. 125., Opoka. Opukalosť, opuklosť, i, f., ritzige, ab-
gesprungene Beschaffenheit, O. chleba. Jg. Opukalý, opuklý, abgesprungen, abge-
fallen. Us. O. chléb (odpadlý, když kůra od střídy odloučena jest). Jg. |
||
|
|||
Předchozí (395)  Strana:396  Další (397) |