399

zoře); do půl třetí orby (když se pole na
podzim vyžene, na zimu zoře a z jara opět
oře). Puch., Šp. — O., hospodářství polní.
die Landwirtschaft, der Land-, Feldbau.
Kom. Slované od jakživa orbu provozovali
(pole vzdělávali). Ml. O., dělání rolí. V. Židé
se s orbou obírali. Br. Urození za orbu se
nestyděli. V. Orbou se živiti. Sych. Ministr
orby, Ackerbauminister. Us. O orbě vz Schd.
II. 237.

Ořbí, n., z odřví, das Thürfutter, die Thür-
pfoste. U Olom. Sd.

Orbili-us, a, m., grammatik římský,uči-
tel Horatiův.

Orbis pictus, lat., svět malovaný, svět
v obrazcích, die gemalte Welt, Bilderwelt.
Rk. První vydal Kom. v Norimberce 1657.

Orce, e, m. = oráč. Mus.

Orcein, u, m.: С₁₄Н₇NО₆ Vz Šfk. 496.

Orcin, u, m.. С₁₄Н₈О₄. Vz Šfk. 596.

Orcus, vz Orkus.

Ordali-a, í, n., pl., dle Gymnasium v pl.,
v strč. právě průvod skrze soudy boží, slul
podlé druhu soudu: meče, kyje (souboj),
vody, železa. Soud boží, očista, Gottesur-
theil. Vz o tom obšírný článek v Pr. 1869.
str. 740. a Očista.

Ordinace, e, f., z lat., nařízení. — O., po-
svěcení na kněze. Einsetzung o. Einweihung
in den Priesterstand, Rk. Vz S. N.

Ordinali-a, í, n., pl., lat., dle Gymnasium
v pl., řadová čísla (číslovky), Ordnungs-
zahlen.

Ordinariat, u, m., lat., jest úrad, který
jménem biskupovým duchovní právomocnosť
vykonává. Vz více v S. N.

Ordinari-us, a, m., lat., řádný učitel,
professor, ordentlicher Professor. — O., před-
stavený církevní, školní. Rk. — O., lékař,
který nemocného léčí na rozdíl od lékařů,
jež sobě na poradu přibírá. S. N.

Ordinarní, obyčejný, sprostý. Rk. O. člo-
věk, surovec, sprosták, ein gemeiner Kerl,
Flegel; o. rohlík, z pšeničné avšak černé
mouky. Us. na Mor. Hý.

Ordinata, y, f., v mathem., pořadnice.
Ordonnance, e, f., z fr., nařízení, rozkaz,
Anordnung, Verfügung, Ordonnanz. — O.,
posel vojenský, rozkazy roznášející, Dienst-
wache, f. S. N. — Ordonnanční, Ordonnanz-.
— O. důstojník, příslušný důstojník k do-
nášení rozkazů velitelových. Rk. O. služba
(úkony vojenského posla), oděv, zbraň (dle
předpisu).S. N.

Ordinovati, na kněze posvětiti, einsetzen,
einweihen ; 2. lékařskou radu dáti, přijímati
nemocné a jim raditi. Rk. Doktor ten ordi-
nuje ve svém pokoji každého dne od 8—9
ráno a od 2—3 hod. odpoledne, ordiniren.

Ordre (ordr), fr., řád, Ordnung; rozkaz,
příkaz, Befehl, m., das Gebot; heslo. Ordre
de bataille, řád bitvy, šik bitevní. Ordre de
campagne, řád polní. Ordre de jour, denní
rozkaz.

Orduňk, ordnunk, u, m., z něm. a to
z lat., šik, porad, řada, Schlachtordnung, f.
Čtverhraný o. (lépe; šik, čtverec, Jg.). V. —
O. řád, pořádek, Ordnung, f. V.

Oready, gt. Oread, pl., f., z řec., nymfy
horské. Vz Nymfa.

Oreb, a, m., hora nad řekou Dědinou.
Mus. II. b. 65.

Oreban, a_; Orebita, y, m.; pl. Orebané,
Orebité, obyvatelé hory Oreba. Orebit.

Orebice, e, f. =. jeřabice. Frč.

Orební, -ný, Ackerbau. — O. stát, Balbi.,
národ. Km.

Orebnistě, ě, n., urbares Land. Stf.

Ořečiti, il, en, ení, ořečovati, přísudek
činiti, praedikativ aussagen. Podmět náležitě
ořečený činí sadu n. průpověď. Č.

Ořech, u, oříšek, šku, oříšeček, čku,
m. O. je nažka s obplodím vnějším tuhým,
kožnatým n. dřevnatým (líska, žalud). Die
Nuss. O. sedí v kožíšku n. misce, více méně
uzavřených. Vz Schd. II. 211. O. prázdný
(zlý, červivý: hvizd, hvížďák, hvížď); o.
vlaský, (wälsche Nuss, Wallnuss): veliký:
křapáč, křapák, chrapáč, chřapák, krapáč;
malý, tvrdý: kamenáč, Šteinnuss, na mor.
Zlínsku košlák (Brt.); který sám se vyloupl:
výlupek; s tenkou slupkou: měkkáč, měkkýš;
je-li jich na stromě více pohromadě: hra-
nička. Šp. Vz Schd. II. 275. Jako ořech
zvící. Rkp. kn. lék. Na ořechy jíti. D. O.
rozlousknouti. V.; ořechy klátiti, loupati,
Us., louskati, louštiti, roztloukati. D. Když
dozrají ořechy. Čern. V. Lže, jakoby ořechy
louskal. Č. Ořechy škrabati (zaháleti). C.
Nerád ořechy louská, rád však výlupky
chroustá. Č., Lb. Vz Lenoch. O. někomu
koupiti (= posměch si z něho učiniti). Us.
na Mor. Místo ořechů skořepiny (špatně dluh
platiti). Vz Půjčka. Dávati ořech tomu, kdo
zubů nemá. Vz Tvarůžek. Č.O Markytě
když prší, hnije všecko ořeší. Šp. Kdo chce
jísti jádro, musí o. rozlousknouti. Ig. Šupiny
oddělati a ořech zuby n. klíštkami rozlouštiti
musí, kdo jádro jísti chce. Kom. Žena, osel,
ořech, to spolu tré hned požitečnější bývá
ubité. Ig. Ořech tvrdý, zub červivý, mladá
žena, kmet šedivý, toho spolku radím se
střež, věc nejlepší jest rovná spřež. Reš., Šp.
Ani za červivý ořech (za hvížď) sobě nevá-
žiti. V. Vz Křepel, 1. — O. vlaský nebo krá-
lovský také = lískový náčervený. V. Hasel-
nuss. Urodí-li se mnoho lískových ořechů,
ten rok bývá draho. Kda. — O. panenský,
Roth-, D , mandlový n. pecka, Mandel-, V.,
cypřišový, Cypress-, muškátový, Muskat-,
indijský n. mořský, indische N., kaštanový
(kaštan), Kom., sviňský, Saubrot, V., Kom.,
zemský (svinský; křižatec, Hühnermilch;
kaštan zemský, Erdnuss), V., vodní (kotvice
splývavá; sleziník, Milzkraut, n.), V., Ja.,
oříšek, na Slov. lanýš, Trüffel. Plk. O. sta-
dický = vlaský, královský, rothe Hasel -
nuss.Jg. O. kokosový, vz Schd. II. 269. Vz
S. N., KP. III. 274. — O., co ořechu po-
dobno jest. O. na kuši n. na luku = okrouhlý
vrub, na který se šíp nakládá, Nuss, f. V.
Kuši na ořech přiložiti (doložiti) = luk na-
táhnouti. V. Nesmí na o. doložiti (nesmí
pravdy mluviti). Ros. Dokládá na ořech.
(Kuše když napínali, nesnadno bylo dotá-
hnouti na ten ořech, který tetivu drží: tak
bývá těžko věc nesnadnou ku konci přivésti.
Vz Nesnáze. Béře se též ve smyslu: něčeho
se horlivě ujímati). Č. Neb nám již právě,
jak říkají, na ořech doléhá nepřítel (tkne se