Předchozí (398)  Strana:399  Další (400) |
|
|||
399
|
|||
|
|||
zoře); do půl třetí orby (když se pole na
podzim vyžene, na zimu zoře a z jara opět oře). Puch., Šp. — O., hospodářství polní. die Landwirtschaft, der Land-, Feldbau. Kom. Slované od jakživa orbu provozovali (pole vzdělávali). Ml. O., dělání rolí. V. Židé se s orbou obírali. Br. Urození za orbu se nestyděli. V. Orbou se živiti. Sych. Ministr orby, Ackerbauminister. Us. O orbě vz Schd. II. 237. Ořbí, n., z odřví, das Thürfutter, die Thür-
pfoste. U Olom. Sd. Orbili-us, a, m., grammatik římský,uči-
tel Horatiův. Orbis pictus, lat., svět malovaný, svět
v obrazcích, die gemalte Welt, Bilderwelt. Rk. První vydal Kom. v Norimberce 1657. Orce, e, m. = oráč. Mus.
Orcein, u, m.: С14Н7NО6 Vz Šfk. 496.
Orcin, u, m.. С14Н8О4. Vz Šfk. 596.
Orcus, vz Orkus.
Ordali-a, í, n., pl., dle Gymnasium v pl.,
v strč. právě průvod skrze soudy boží, slul podlé druhu soudu: meče, kyje (souboj), vody, železa. Soud boží, očista, Gottesur- theil. Vz o tom obšírný článek v Pr. 1869. str. 740. a Očista. Ordinace, e, f., z lat., nařízení. — O., po-
svěcení na kněze. Einsetzung o. Einweihung in den Priesterstand, Rk. Vz S. N. Ordinali-a, í, n., pl., lat., dle Gymnasium
v pl., řadová čísla (číslovky), Ordnungs- zahlen. Ordinariat, u, m., lat., jest úrad, který
jménem biskupovým duchovní právomocnosť vykonává. Vz více v S. N. Ordinari-us, a, m., lat., řádný učitel,
professor, ordentlicher Professor. — O., před- stavený církevní, školní. Rk. — O., lékař, který nemocného léčí na rozdíl od lékařů, jež sobě na poradu přibírá. S. N. Ordinarní, obyčejný, sprostý. Rk. O. člo-
věk, surovec, sprosták, ein gemeiner Kerl, Flegel; o. rohlík, z pšeničné avšak černé mouky. Us. na Mor. Hý. Ordinata, y, f., v mathem., pořadnice.
Ordonnance, e, f., z fr., nařízení, rozkaz, Anordnung, Verfügung, Ordonnanz. — O., posel vojenský, rozkazy roznášející, Dienst- wache, f. S. N. — Ordonnanční, Ordonnanz-. — O. důstojník, příslušný důstojník k do- nášení rozkazů velitelových. Rk. O. služba (úkony vojenského posla), oděv, zbraň (dle předpisu).S. N. Ordinovati, na kněze posvětiti, einsetzen,
einweihen ; 2. lékařskou radu dáti, přijímati nemocné a jim raditi. Rk. Doktor ten ordi- nuje ve svém pokoji každého dne od 8—9 ráno a od 2—3 hod. odpoledne, ordiniren. Ordre (ordr), fr., řád, Ordnung; rozkaz,
příkaz, Befehl, m., das Gebot; heslo. Ordre de bataille, řád bitvy, šik bitevní. Ordre de campagne, řád polní. Ordre de jour, denní rozkaz. Orduňk, ordnunk, u, m., z něm. a to
z lat., šik, porad, řada, Schlachtordnung, f. Čtverhraný o. (lépe; šik, čtverec, Jg.). V. — O. řád, pořádek, Ordnung, f. V. Oready, gt. Oread, pl., f., z řec., nymfy
horské. Vz Nymfa. |
Oreb, a, m., hora nad řekou Dědinou.
Mus. II. b. 65. Oreban, a; Orebita, y, m.; pl. Orebané,
Orebité, obyvatelé hory Oreba. Orebit. Orebice, e, f. =. jeřabice. Frč.
Orební, -ný, Ackerbau. — O. stát, Balbi.,
národ. Km. Orebnistě, ě, n., urbares Land. Stf.
Ořečiti, il, en, ení, ořečovati, přísudek
činiti, praedikativ aussagen. Podmět náležitě ořečený činí sadu n. průpověď. Č. Ořech, u, oříšek, šku, oříšeček, čku,
m. O. je nažka s obplodím vnějším tuhým, kožnatým n. dřevnatým (líska, žalud). Die Nuss. O. sedí v kožíšku n. misce, více méně uzavřených. Vz Schd. II. 211. O. prázdný (zlý, červivý: hvizd, hvížďák, hvížď); o. vlaský, (wälsche Nuss, Wallnuss): veliký: křapáč, křapák, chrapáč, chřapák, krapáč; malý, tvrdý: kamenáč, Šteinnuss, na mor. Zlínsku košlák (Brt.); který sám se vyloupl: výlupek; s tenkou slupkou: měkkáč, měkkýš; je-li jich na stromě více pohromadě: hra- nička. Šp. Vz Schd. II. 275. Jako ořech zvící. Rkp. kn. lék. Na ořechy jíti. D. O. rozlousknouti. V.; ořechy klátiti, loupati, Us., louskati, louštiti, roztloukati. D. Když dozrají ořechy. Čern. V. Lže, jakoby ořechy louskal. Č. Ořechy škrabati (zaháleti). C. Nerád ořechy louská, rád však výlupky chroustá. Č., Lb. Vz Lenoch. O. někomu koupiti (= posměch si z něho učiniti). Us. na Mor. Místo ořechů skořepiny (špatně dluh platiti). Vz Půjčka. Dávati ořech tomu, kdo zubů nemá. Vz Tvarůžek. Č.O Markytě když prší, hnije všecko ořeší. Šp. Kdo chce jísti jádro, musí o. rozlousknouti. Ig. Šupiny oddělati a ořech zuby n. klíštkami rozlouštiti musí, kdo jádro jísti chce. Kom. Žena, osel, ořech, to spolu tré hned požitečnější bývá ubité. Ig. Ořech tvrdý, zub červivý, mladá žena, kmet šedivý, toho spolku radím se střež, věc nejlepší jest rovná spřež. Reš., Šp. Ani za červivý ořech (za hvížď) sobě nevá- žiti. V. Vz Křepel, 1. — O. vlaský nebo krá- lovský také = lískový náčervený. V. Hasel- nuss. Urodí-li se mnoho lískových ořechů, ten rok bývá draho. Kda. — O. panenský, Roth-, D , mandlový n. pecka, Mandel-, V., cypřišový, Cypress-, muškátový, Muskat-, indijský n. mořský, indische N., kaštanový (kaštan), Kom., sviňský, Saubrot, V., Kom., zemský (svinský; křižatec, Hühnermilch; kaštan zemský, Erdnuss), V., vodní (kotvice splývavá; sleziník, Milzkraut, n.), V., Ja., oříšek, na Slov. lanýš, Trüffel. Plk. O. sta- dický = vlaský, královský, rothe Hasel - nuss.Jg. O. kokosový, vz Schd. II. 269. Vz S. N., KP. III. 274. — O., co ořechu po- dobno jest. O. na kuši n. na luku = okrouhlý vrub, na který se šíp nakládá, Nuss, f. V. Kuši na ořech přiložiti (doložiti) = luk na- táhnouti. V. Nesmí na o. doložiti (nesmí pravdy mluviti). Ros. Dokládá na ořech. (Kuše když napínali, nesnadno bylo dotá- hnouti na ten ořech, který tetivu drží: tak bývá těžko věc nesnadnou ku konci přivésti. Vz Nesnáze. Béře se též ve smyslu: něčeho se horlivě ujímati). Č. Neb nám již právě, jak říkají, na ořech doléhá nepřítel (tkne se |
||
|
|||
Předchozí (398)  Strana:399  Další (400) |