400

živého). Krom. tur. Vypadneť jí šíp z ořecha,
když na ni nenadále přijde (ulekne se). Ctib.

— Oříšek na kolovrátku = dřevěná, strou-
haná babulka na vřeténku nastrčená, aby
tetiva nespadla, die Nuss am Spinnrade. Ig.

— Oříšek n. žabka u smyčce, v kterém žíně
zadělané jsou, der Frosch. Ig. — Ořech u
zámku, Rohn., u zámku Ručnice, vz Zámek.
Nuss., Csk., Ig. — O. u cukráře, Pfeffernüsse.
Plk. — O. ořechový strom, der Nussbaum.
V., Kom. — O. = ořechové jádro, der Nuss-
kern. D. — Oříšek, pl. oříšky, při pile dvou-
ruční s rámcem dva konce rukovětí vejčitě
zakulacené. Us. Dch. — O., a, m., ves na
Smíchovsku. PL., TK. I. 019., II. 544.

Ořechov, a, m., ves u Telče na Mor. —
O. velký, Ořechau, ves u Uher. Brodu. —
O. malý, u Uher. Hradiště. — O. nový, u
Velk. Mezeříče.

Ořechovec, vce, m., rostl, a) křivatec,
ornithogaluin, Hiihnerniilch; b) na Slov.
ošlejeh, ořešec, alliuin scorodoprasum, Asch-
lauch; c) ošlejch, por, allium porum.

Ořechoví, n.=ořeší, n.

Ořechovné, ého, n., plat za právo sbírati
v lese oříšky, žaludy, bukvice atd. Vz. Gl. 205.

Ořechový, Nuss-. O. barva, skořípka n.
skořepina, šupina zelená, voda, jádro, strom
(ořech), V.; postel, stůl, Jg., uhlí, ořechy,
Nuss-, Grieskohle, f. Hř.

Orel, orla, orlík, a, orlícek, čka, m.;
orlice, e, f.; orlíče, ete, orličátko, a, n.
Aquila, der Adler. 1. Orlové praví: o. skalní,
a. chrysaetus; o. královský, a. imperialis s.
heliaca; o. křikavý, a. nacvius; o. Bonellův,
a. Bonellii; o. nejmenší, a. pennata. — 2.
Orlové mořští (haliaetus): o. mořský, h. albi-
cilla. — 3. Orlové říční (pandion): o. říční,
p. haliaetus. Vz S. N., Frč. 363., Schd. II.
450. O. veliký, faleo aquila chrysaetus, Gold-
adler; černý, obecný, a. nigra; plavý, bílý;
o. malý (kostilomec, lomihnát), falco ossi-
fragus, Fisch-, Seeadler; český, a. marina,
Meeradler; kačičí, a. anataria, Enteadler;
zaječí, a. leporaria, Hasengeier, m.; jehnětník
(loví jehňata), Lämmergeier. D. Orel zvučí,
Kom., skřečí, kvílí, klehtá. Ig. Jaroslav jak
orel letí. Rkk. 55. Orlem loviti — podpláceti.
L. Zlatý o. všude doletí (uplácení). L., Č.,
Lb. Vz Bohactví. Lepší vrabec v rukou, nežli
orel v povětří. Horný, Č. 255. O. much ne-
lapá. Č., Pk. Orel orla rodí a sova sovu
plodí. Sp., Pk., Lb. — O., znamení vladař-
ství, der Adler als Reichswappen, o. císařský
rakouský, ruský, pruský, polský. Užívali
Čechové orla od začátku království až do
léta Páně 1159. Pap. O. stříbrný n. zlatý
litý (místo praporce u římských legií). O.
dvouhlavý. Rád orla bílého. Jg. Na štítě byl
o. o jedné hlavě. Let. 213. Král dal městu
za erb orla o dvú hlavú. Let. 213. Vz S. N.
V. 1098. — O., město na Velké Rusi. Vz
S. N. — O., ves u Chrudimi.

Orelan, u, m., barvivo. Vz Šik. 599.

Oreláník, u, m. O. barvířský, bixa orel-
lana, Orelanbaum; dává barvivo orelan. Kk.
220.

Oremus, lat., modleme se.

Orenburk, a, m., mě. v rus. Uralu. Vz
S. N.

Orest-es, a, m., syn Agamenmnonův a
Klytaimnestřin, bratr Elektřin. Vz více v
S. N.

Ořešák, u, m., juglans regia, vlaský ořech,
Wallnussbaum, m. Čl. 120., FB. 29.

Ořešákovitý, k ořešáku podobný, nuss-
artig. O. rostliny. Jg.

Ořešář, e, m., Nusshändler, m.

Ořešářka, y, f., Nusshändlerin, f.

Ořešec, šce, m., allium scorodoprasum.
FB. 19. Vz Ořechovec.

Ořeší, n., ořechoví, ořešina, Nussgarten.

— O., hrachor hlíznatý, lathyrus tuberosus.
FB. 100.

Ořešín, a, m., u Brna. PL.

Ořešina, y, f., ořeší, Nussbaumgarten. D.

— O., Nussbaumholz. D. — O., líští, die
Haselstaude. Th., Tč.

Ořešinatina, v, f., die Nussfrucht. Rostl.

Ořešincovitý, k ořešinci podobný. O.
rostliny. Rostl.

Ořešinec, nce, m., nelumbium, Nelumbo,
rostl. O. krásný, n. speciosum (bob egyptský),
d. prächtige Nelumbo; bílý, n. album; žlutý
n. luteum; pětilupenný, n. pentapetalum;
chlupatý, n. codophyllum. Rostl.

Ořeška, y, f., oříška, lathyrus tuberosus,
die Erdnuss. Us.

Ořešník, a, m., sojka nucifraga caryoca-
tactes, der Tannonheher. Frč. 350. — O., u,
m., nástroj k louskání ořechů, der Nuss-
brecher. I).

Ořešnivka, y, f., pyrenula. Rostl.

Ořešný, od ořechu, Nuss-, O. olej, sko-
řípka, ovoce. Jg.

Ořezadlo, a, n., der Buchbinderhobel.
Svět.

Ořezati; oříznouti, žnul a zl, ut, utí; oře-
závati, um-, herum-, beschneiden. — co čím :
dřevo nožem. Jg. — co komu. Neořezuje
si nehty = krade. Us. Tábor.

Ořezavací stroj, Beschneidemaschine,
u knihaře. Dch.

Ořezviti, il, en, ení, řezvým se státi,
munter, frisch werden. Ve Slezsku. Tč.

Orfe-us, a, m., báječný pěvec thracký.
Vz více v S. N. Orpheus.

Organ, u, m., z řec, nářadí přirozené,
článek těla činící, ústroj, stroj, nástroj, das
Organ. — O., prostředek, das Organ, Werk-
zeug, Mittel. — O., a, m. prostředník, jed-
natel, der Vermittler. Vz S. N. — Organy
= varhany, die Orgel. Na Slov.

Organář, e, m., der Orgelbauer. Na Slov.

Organdin, u, m., tenká látka bavlněná.
Rk.

Organický, organský, ústrojný. Rk. O.
chemie. S. N. Organisch.

Organisace, e, f., ustrojení, zřízení, zaří-
zení, Organisation, Einrichtung, Gestaltung, f.

Orgauism-us, u, m., ústrojnosť, ústro-
jenství; sečlenění, Rk., ústrojí, der Orga-
nismus.

Organisovati, ustrojiti, zříditi něco, orga-
nisiren, bilden, einrichten.

Organista, y, m., dle Despota, varhaník,
der Organist, Orgelspieler.

Organogenie, e, f., řec, nauka o po-
vstání organických bytostí. S. N. Bildung
der Organe.