401

Organografie, e, f., popis ústroju. S. N.
Organographie, f.

Organologie, e, f., nauka o organech.
S. N. Die Lehre von den Organen.

Organoplastika, y, f., tvoření organů.
S. N. Organoplastik, ť.

Organy, pl.= varhany. Rk. Vz KP. II
402., Organ.

Orgie, í, pl., f., z řec., hody náboženské
(ku př. Bakchovi ke cti); hlučné, hýřivé hody
noční, Orgien, Trink-, Saufgelage, Bacchus-
feste. Rk. Vz. S. N.

Orgon, é, m., cagoň, korhoň, malé nezve-
dené děcko, mazánek. Na mor. Zlínsku. Brt,

Orchestr, (ne: oršestr n. oržestr, neníť
toto slovo fr., nýbrž řec), u., m., sbor hu-
debnický, několik foukacích a strunných ná-
strojův; spojení jejich s bicími nástroji slove
veliký o. Hd. Vz S. N. Orch. houslový. Hd.

Orchestri-on, a, n., nástroj na způsob
varhan se 4 klaviaturami po 63 tastách. Vz
S. N., KP. IL 325.

Orchidey, f., rostl. vstavačovité, orchideae,
Stendeln. Vz. S. N.. Kk. 132., Schd. II. 272.

Orchomen-os, a, m., mě. v Boeotii. —
Orchomeňan, a, m.; pl. -né. — Orchomenský,
orchomenisch.

Orient, u, m., z lat., východ, východní
země. Vz S. N. Der Orient, Morgen, Osten,
das Morgenland.

Oriental, a, m., východozemec. Rk. Der
Orientale, Morgenländer.

Orientalista, y, m., dle Despota, znalec
východních jazyküv, der Orientalist, Kenner
der orientalischen Sprachen.

Orientalní, východní. Lépe: orientský.
Orientalisch, östlich, morgenländisch.

Orientalský (lépe: orientský) = orien-
talní. O. jazyky a literatury. Vz S. N. V.
Orientalská perla.

Orientovati se (obrátiti se k východu),
vpraviti se v co, seznámiti se s čím, sich
orientiren, sich zurecht finden.

Original, u, m., z lat., původ, prvopo-
čátek, Urbild, Unvesen, n. — O., původní
spis, prvopis, die Urschrift, das Original.
In origináli, v prvopisu, prvopisně. Rk., Er.
Vz Prvopis. O., prvopis listiny, listina pr-
votná. O. přesný, ocíděný. Sš. Hc. III. Text
řecký, tu první hlas má co o. a bezprostředný
živel, z něhož vulgata živodárnou sílu bére.
Sš. Mt. 10. Aby se výpisové s originalem
srovnávali. V. Předložiti prvopis něčeho.
Srovnávající se s prvopisem, stejného znění
s prvopisem. Šp.

Originalní, původní, prvotní; zvláštní,
Original-, ursprünglich; eigenthümlich. O.
kniha, exemplář. Br., Cyr.

Originalnosť, i, originalita, y, f.. pů-
vodnosť, Originalität, Ursprünglichkeit, Eigen-
thümlichkeit, Eigenheit, f.

Origin-es, a, m. Vz- S. N.

Oringle, í, pl., f., šp. z něm. Ohrringe,
naušnice.

Orinoko, a, n., ře. v již. Americe. Vz S. N.

Orion, a, m., boeotický rek a obr, syn krále
Hyriea. Vz S. N. — O., u, m., souhvězdí.

Oříš, e,m., der Eichhase, polyporus um-
bellatus. Čl. — O., druh hub, eine Art
Schwamm. Ms. vodň.

Oříšek, šku, m., plod suchý, nepukavý,
jehož oplodí dřevnaté jest. Čl. Vz Plod,
Ořech.

Oříška, y, f., oříšek, lathyrus tuberosus,
die Erdnuss. Jg.

Ořišný (zastr.) = ořešný, Nuss-. Rkp.

Ořítiti, il, cen, ení; oříceti, el, en, ení;
ořicovati = osypati, obořiti, be, umwerfen,
verschütten; se, einstürzen. Jg.

Ořízka, y, f. Zlatá o., der Goldschnitt,
u knihaře. Dch.

Orkady, gt. Orkad, f., pl., ostrovy u
Skotska. — Orkadský.

Orkaf, orkav, u, m., z něm. Waarkauf,
lépe; koupě, zboží, továr. O. pokažený. Kom.
— Orkaf, střižné zboží. Na mor. Zlínsku.
Brt. U Přer. Kd.

Orkán, u, m., buran, vichr, vichřice,
prudký vítr, der Orkan, Sturmwind. Rk. Vz
S. N., KP. III. 362.

Ořkliva, y, f., oškliva, ein garstiger,
hässlicher Mensch. U Olom. Sd.

Ořkliviti, il, en, ení = oškliviti. U Olom.
Sd.

Ořklivý, ošklivý. U Olom. Sd. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Orknejské ostroví, lat. Orcades, severně
od pobřeží skotského. Vz S. N.

Ork-us (orcus), u, m., u Římanův = říše
mrtvých. — O., a, m., bůh této říše = řec.
Hades.

Orle, ete, orlátko, a, orlíče ete, n.,
junger Adler. Us., Sš. J. 233., V., Br.

Orleán, u, m., nyní: mohair (mohér),
látka vlněná, hladká, podobná tibetu, obyč.
křižovaná; nejvíce černá n. aspoň jednoba-
revná hlavně na podšívky. S. N. — O., žluté
barvivo. Vz. S.N.

Orléans (orlean), a, m., za Caesara Ge-
nabura, později Aurelianum, mě. Francie. Vz
S. N. — O., rod. Vz S. N.

Orléanská panna.

Orlí, orlový, orličí, Adler-. Orlí rod. Svět.

Orlice, e, f., orlička, y, f., samice orlová,
das Weibchen des Adlers. Uč ty orlici lé-
tati., Ros. Ne všichni ptáci jsou páv aneb
o. Č. Vz Orel. — O., jméno řeky padající
u Králové Hradce do Labe, Aar, Adlerfluss,
Adler, Orlitz. Ig. — O., Erlitz, ves u Žam-
berka; O. horní a dolní, vsi u Krulicha.
PL., Tk. I. 407.

Orlické pohoří, vých. od Krkonošů.

Orlíče, vz Orle.

Orlíček, čka, m., Adlerchen, n., vz Orel. —
O., čku, m., rostlina pryskyřníkovitá, aqui-
legia, Akelei. Čl. 12., Kk. 207., Schd. II.
295. O. obecný, a. vulgaris; lepký, a. vis-
cosa; krásný, a. speciosa; lysý, a. sibirica;
horní, a. alpina; malý, a. pyrenaica; jarní,
a. canadensis; zelenokvětý, a. viridiflora;
tmavokvětý, a. davurica; tmavonachový, a.
atropurpurea; zvrhlý, a. hybrida; malokvětý,
a. parviflora; pohaninový, a. anemonoides.
Rostl. — O., čku, m. = nástroj u pily k
postrkování vozu. Sedl.

Orličenec, nce, m., aquilaria. Rostl.

Orličí, od orlice, Adler-. O. přirození, Rad.
zvíř., oko, zrak (bystrý), Ros., ptačata. BO.
Spatřiv tu množství hnizd orličích. Pap.