Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |
|
|||
405
|
|||
|
|||
tragen des půhon, bei Gränzstritten, beim
svod usw.) zu begleiten. Gl. 209. — 0., die Verpflichtung zur Sühne jedes in der Dorf- mark begangenen Verbrechens, wo der eigen- tliche Thäter unbekannt blieb. Vz Gl. 209. Osadliště, ě, n., Kolonie, f., Pflanzort, m.
Nej. Osaditi, il, zen (zastr. děn), ení; osázeti,
3. os. pl. ejí, el, en, ení; osazovati = opraviti, obstaviti, obložiti, obvésti, mit etwas besetzen, einfassen; posaditi, niedersetzen; usaditi, . ansiedeln, wohnhaftmachen, sesshaft machen; založiti, anlegen, gründen; posádkou opatřiti, mit Besatzung versehen, besetzen; počíhati, nastražiti, aufstellen. Jg. — co: kámen mlýn- ský (běhoun na vřeteno dáti. Vys. Spodek = dáti do obruby). Vys. O. prázdné místo, úřad, Kom., vinnici, V., roj (do úlu dáti), Rozm. o včel., město, tvrz, Jg., pevnosť, V., právo, radu (ustanoviti). Us. Osadichu všecky vrchy na horách (vertices montium). BO. O. věže, Alx, mlýn. Let. 160. Tedy konšelé mají súd o., eine Gerichtssitzung halten. Sob. A tu pak, ač páni súd osadie, má žaloba jíti. O. z D. — co čím: prsten drahým kamenem, Har.; chrám pilíři, Raj.; stůl krměmi, V.; kraj lidem, Ben., stráží, Ros., lidem válečným, V.; lodí lidem, D.; bránu strážnými, Kom.; soud osobami, Pr.; úřady hodnými náměstky, Br.; štolu horníky. Vys. Všecka místa svými přátely osadil. Plk. A purkrabí najvyšší pražský těmi dobrými lidmi šesti soud ten o. má. Vl. zř. 390. O. tvrzě Němci, Dal. 124., Čechy. Dal. 56. O. město obyvateli, brány svými (svým lidem). Let. Osadil vinnici ko- páči, těžaři, ZN., posádku muži židovskými. BO. Za kteroužto příčinou místo panem . . . osadil. Žer. Tehdy má témuž zločinci soud hodnými osobami o. Nar. o h. a k. — koho, co kde (zasaditi, nasaditi): Křišťal v zlatě, Troj., naději svou na něčem o. (založiti). L. Osadil je na tomto místě. Br. Slepici na vejcích o. (nasaditi na vejce). Šm. Na klá- šteře kladrubském žoldnéře své osadil. V. Chciť já vás se svú ženú v dobrém pokoji o. BN. Kázal král před sebú súd osaditi. GR. — co s kým. Osadil se syny svými tu stranu syrské země. Bur. — co kam: roj do úle. Rozm. o včel. — co proti komu. Uzřievše strana protivná, že mdel jest v městě, jali se proti sobě v městě Plzni búřiti a domy proti sobě osazovati. Let. 33. Soud proti někomu o. Plk. — čeho : súda. Alx. 1098. — koho po čem. Lid po krajinách a městech osaditi. Br. — na koho, komu (počíhati, nastrojiti). Jest na nás osazeno. Tur. kron. Na cestách silně jim bylo osazeno. Ms. Cont. Ben. Tam hned císařové Barboře stráž osa- zena. V. — co na koho, komu, o kom: soud (gegen Jemanden ein Gericht nieder- setzen). Byl mu soud osazen. V., Žer. Právo o něm osazeno. L., Apol. — co proč: k vy- šetření paličtví zvláštní soud o. Ml. — se = posaditi se, Troj.; sídlo, obydlí si zaraziti. Ros. On se teprv osazuje. Ros. Roj včel se osadí. Čít. — O. se v hornictví = začíti horní dílo. Vys. — se, koho kde. Načež se za Tiberem osadili. Sš. I. 13. A zvláště, těm v zemi zůstávajícím a z jiných zemí kverkům, jenž jsou se v tomto království |
osadili. Nar. o h. a k. Někoho v koze o.
(uvězniti). L. Osadil se v Praze, Jg., v kraji, D., v Samaří. Br. Rybáři u břehu se osadili. Har. Osádka, vz Osada. 1. Osadní, Gemeind-, Kirchspiel-, Spren-
gel-, Ansiedlungs-, Kolonial-, Pfarr-. O. farář, pastýř, V., lid, Kom., kostel, Zlob., vojsko, Guido, zboží. Rk. Vz Osada. 2. Osadní, ího, m. = osadník, der Ein-
gepfarrte, das Pfarrkind. Nálezové panští učiněni jsou mezi faráři a o-dními, kdož k jich správám přísluší. Tov. 124. Osadnice, e, f., Pfarrkind, n.; eine Ge-
meindansässige ; eine Ansiedlerin. Osadnícký, Ansiedler-, pfarrkindlich. Jg.
O. zboží = kolonialní. Kolonialwaare. Osadnictví, n., das Kolonialwesen. Rk.
Osadnictvo, a, n., die Ansiedler. S. N.
Osadník, a, m., der Ansiedler, Theilhaber
einer Dorfmark; der Eingepfarrte, das Pfarr- kind. Gl. Faráři žalují, že o-ci si osobují statek kněží zemřelých. Jir. exc. Zdejší o-ci (obyvatelé). Us. O. američtí. Vz Osada, Osadní. Osadnosť, i, f., ochodnosť, circumsessio.
Vz Ochodnosť. Osadný. O. místo, Ansiedlungspunkt. Dch.
Osadský = osadní, místní. Dorf-, Orts-.
Na Slov. — O., ého, m., kněz, lokalista, Ortsgeistlicher. Na Slov. Baiz. Osah, u, m., osažení, die Umfassung, der
Umgriff. Jg. Osahati; osáhnouti, hnul a hl, ut, utí;
osíci (zastr. osahu), sáhl, žen, ení; osahovati = obsahati, obsáhnouti, umgreifen, umfassen. — co, koho. Bůh všecky věci osahá. Hus.
Co vlk osiehne (zastr. = osáhne), nebrzo pustí. Prov., Jg. Nevod všeliký národ rybí osáhne. St. Lež osáhla tvého otce, syny a nás s nimi. Č. M. 47. A velikú drahotu v zemi učinili, nebo osahujíce kostely a posádky i mlátili lidem vše, což v stodolách měli. Let. 88, Někoho o. = holí etc. zasáhnouti, zbíti. Jg., Us. Múdrosť všecko osáhla silně. Št. 255. — co, koho čím. Boha rozumem o. nelze.
Hus., Leg. Toho ijeden rozumem ani smyslem osáhnúti može. BO. O. dědiny mocí. Chč. 448. Jeho duše osáhla jest smyslem všicku zemi. BO. Zákon osahuje smyslem příliš široké věci. Ch. — co v co. Tkadl. — co kde. Ty de- štice osáhnou tu kosť zlomenou mezi sebou. Lk. Osákati; osáhnouti (na Mor. osíknouti),
knul a kl, utí = osychati, vertrocknen, troknen, abtriefen; zůstati vězeti, na suše zůstati, stecken bleiben, am Trocknen verbleiben, stranden; nemoci zpeněžiti, k místu přivésti, womit stecken bleiben. — abs. Voda osáká. Scip. Řeka osákne a vyschne. Br. Osákly vody potopy. V. Nech, aby to drobet osáklo. Ros. Prodřel střechu korábovu a uzřel, že jest již osákla země. BO. — kde. Ryby na písku, Ros, na suše osákly. Br. Toliko ať v tom neosákne. Žer. Aby navrátil statek, který u něho osákl. Záp. měst. 1452. Vz Osáklý. — s čím. On s tím zbožím osákne (neprodá ho). Ros. Osáknou s obětmi těmito (přestanou jim bezděky). Kom. Osáklina, y, f., oschlé místo, ein trocken
gewordener Ort. D. |
||
|
|||
Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |