406

Osáklý, oschlý, vertrocknet,' treuge. D.
O. statek = pozůstalý statek po někom, hängen
gebliebenes Gut. Po smrti sestřině hlásil se
bratr k statku, za mužem jejím osáklému. Ms.

Osamělec, lce, m., ein Isolirter. Bj. Ver-
lassener. Rozk.

Osamělost', i, f., die Einsamkeit. V.o-sti
býti, žíti. Nt.

Osamělý, osamotnělý, allein, einsam.
O. stařec, Jel., vdova, Štelc, strom, Us.,
ostrůvek. C. Jsem jako o. vrabec na střeše.
Žal. O. místo; o. život vésti.

Osamění, n., Einsamkeit, Verlassenheit, f.

Osaměti, osamotěti, osamotněti, 3. os.
pl. -ejí, ěl, ění; osamívati, osamotnívati, allein
verbleiben, einsam werden. — abs. Osaměl
a osiřel. Kom. — v kom proč. Tak jsem
osaměla sama v sobě pro nadávání zboží
Konstantinem. Ctib. — Jg.

Osamitel, osamotnitel, e, m., der Isoli-
rende. Jg.

Osamiti, il, en, ení; osamotniti, osamotiti,
einsam machen, isoliren. — koho. Ros. —
koho čím: povražděním jeho druhů.

Osamotě, lépe: o samotě, samotně, einsam,
allein. Jg.

Osamotění, n. Die Vereinsamung.

Osamotěti, vz Osaměti.

Osamotiti, il, cen, ení, isoliren. Stč. Alg.
104. Vz Osamiti.

Osamotnělosť, i, f. = osamělosť.

Osamotnělý, allein stehend, verlassen.
Bož. Něm., Č. O. hradba. Čsk.

Osamotněti, ěl, ění, osiřeti, einsam werden.
Vz Osaměti.

Osamotniti, vz Osamiti.

Osauý (zastr.), osetý. Jide po polích osa-
ných. ZN.

Osapiti se, il, ení; osápati se; osápnouti
se, ut, utí, obyčejněji osupiti se, anfahren,
anschnarchen. — se na koho. Jg. — jak
(instr.): zpurnou řečí.

Osapovati se = osopovati se. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Osaska, y, f. — - bičiště. Na Mor. Lpř.
. Osáti, vz Oséti.

Osátý, ositý, besäet. V., Br.

Osazení, n., die Besetzung. O. města. Us.
Vz Osaditi. Co se o. soudu dotýče. Zř. F. I., Vl.

Osázeti, vz Osaditi.

Osazovací kašna, Sedimentirkasten, m.
Krok. O. káď, die Lauterbütte. Techn.

Osazování, n., die Besetzung, Kolonisa-
tion.

Osazovatel, e, m. O. domů. Vz Osaditi.
Us. Der Besetzer; Kolonisator.

Osazovati, vz Osaditi.

Osažený; osažen, a, o, umfasst, begriffen.
— čím. Bůh není rozumem osažený. Hus.

Oscillace, e, f., z lat., drhání, kývání,
chvění se, Rk., pohyb kývavý, houpavý.
S. N. Oscillation, Schwingung.

Oscillatorní, kývavý, houpavý, oscilla-
torisch, schwingend, schwankend, schaukelnd.
S. N.

Oscillovati, z lat., kývati, houpati, chvěti
se, oscilliren, schwingen, schwanken. S. N.

Osčádal, a, m., jm. vlastní. Vz násl.

Osčádati se, na Mor. = skrbiti, sparen,
knausern. Na Mor. — se s čím. Rk.

Osčádavosť, i, f., Sparsamkeit, Knauserei.
Na Mor.

Osčádavý, karg. Na Mor.

Osdoba, y, f. = ozdoba, zastr. O. těla. Št.

Osdobiti = ozdobiti, zastr. Št. Vz Ozdobiti.

Ose, ete, n., od ssáti,das Ferkel m. osse,
vz toto.

Oséci, vz Osekati.

Osecký, vz Osek. O. břidlice. Krč. 395.

1. Oseč,.i, (v obec. mluvě gt. -e), f., ose-
kání něčeho, osečka, osekávání, das Um-
hauen. Ros. Vz Oseček. — O., osekané, das
Umgehauene. Ros. Víno z oseči = nejšpat-
nější, které po osekání koláče vytlačeno
bývá, Tresterwein. Jg. — O. v lese = záseka,
Ver-, Umhau. Háj. — Jg.

2. Oseč, e, m., ves u Příbrami. PL., Tk.
III. 655.

Osečany, dle Dolany, ves v okr. sedlčan-
ském. Vz S. N.

1. Oseček, čku, m. = odřezek vrchní části
révy (zelených konečků révových); odřezují
pak se tyto konečky v srpnu, když réví
uzrává, aby dále nehnalo a hroznům síly ne-
bralo. Die Čk. 314.

2. Oseček, čka, m., ves u Poděbrad. PL.
Osečka, y, f. == oseč.
Osečkování, n. O. vína, das Gipfeln. Us.

Šk.

Osečná, é, f., něm. Oschatz, ms. v Bolesl.
Vz S. N.

Osečnice, ves u Nového města n. M. PL.

Osečný. O. víno. Vz Oseč.

Oseda, y, m., vlastník, pán, der Besitzer.
Nejsi o-dou štěstie,ale šafářem jeho. Exc. Č.

Osedati, vz Osednouti.

Oseděti, ěl, zení; osedívati = zůstati se-
děti, sitzen bleiben, sich erhalten; obstáti,
udržeti se, sich erhalten; líhnouti, brüten.
Jg. — Včely ty osedí. Kram. Avšak náhled
ten nemůže o. Sš. L. 119. Již oseděl, nahm
Besitz. Bianc. — kde (proč). Sám na koni
oseděl. V., Troj. Nemohli na živnosti ose-
děti pro dluhy. Ros. Za věku pozdějšího
v Římě známosť jazyka řeckého dokona vy-
mizela a latina jediná oseděla ve veřejném
životě církevním. Sš. Mr. 4. By kůň o své
síle věděl, nikdo by na něm neoseděl. Č.
291. Obávaje se, žeby před mocí krále An-
tiocha na pevnosti své neoseděl. Plác. V zemi
své oseděli (obstáli). Plác. — co kde. Ačkoli
je v prachu osedí (na vejce sedne), ale ne-
vysedí jich. Br. — bez čeho. Bez stavení
by lidé oseděti nemohli. Kon. — s kým
kde. Mohl s ní i v království oseděti. V.

Osedlaný; -án, a, o, gesattelt. Na o-ném
koni jezditi. Nt. — O., bohatý, begütert,
reich. U Olom. Sd.

Osedlati, osedlávati = sedlo na někoho
dáti, satteln; opanovati koho, sich bemei-
stern, bemächtigen, Jemanden hinreissen,
ganz einnehmen. Jg. — si koho: koně,
osla. Us. Osedlalo ho lakomství. Kom. Ani
vši osedlati neumí (= nic). Prov., Jg. Žá-
dost' jmění ho osedlala. Sych. — čím. Čert lstí
lidi osedlává. Cyr. O. koho kouzly. Troj.
O. koně bílými povlaky. Er. P. 441. — koho
si k čemu. Farář si chce osadu o. k užit-
kům. Chč. 449.

Osedlí, n., živnosť, Nahrung, Besitz. Ros.