408

na cvál nepůjde (vz Zvyk). Lb. O. i ve lví
kůži po hlase se pozná; Zle každé dílo spra-
veno, když osla za správce voleno. Pk. Vz
o oslu v S. N., Frč. 383., Schd. II. 426. —
O., hloupý, nemravný, nezdvořilý, hrubý n.
též lenivý člověk, lenoch, hlupec, troup, bloud,
Esel, Eselskopf. V. Hrubý o. (zhola neučený).
V. Oslů někomu nadávati. D. O. oslovská;
ušatá (nadávka Vz Rod.). Prk. — O., ryba,
asinus, Schel-, Eselfisch. V. — O., u někte-
rých řemeslníků podstavek, Esel. O. provaz-
nický. — O. dřevený, ostré prkno na nohách,
na němž trestanci sedávati musili. Prot. 309.
Na oslu jezditi.

Oselec, lce, m., Voselec, Veselec, ves v okr.
horažďovickém. Vz S. N.

Oselka, y, f., kousek (másla) podlouhlý,
hezky upravený, Wecken, m. U Opav., Ostrav.
a Příbora. Klš., Mtl. — O., Wetzstein. U Opav.

Oselkář, e, m., prodavač oselek. Wetz-
steinverkäufer. U Opav. Klš.

Oselné, ého, n., ves u Lišova v Budějov.
PL.

Oselství, oslovství, oslovstvo, hloupost
das Eselsein. — O., hlouposť, Eselhaftig-
kejt, f.

Osem = osm.

Osemení, n., okrov semena, spermoderma.
Samendecke, f. Rostl.

Oseň, sně, f., jeseň, der Herbst. — O. =
osení. Zlob.

Osení, n., oseníčko, a, n., obilí zaseté,
rolí osetá, die Saat, das Saatfeld. V., D. —
O., obilí vzešlé, povyrostlé, die grüne Saat.
O. zimní (ozim), letní (jař). Jg., Šp. Sníh
o. přikrývá. Kom. O. husté, čisté, řídké.
Jel. Když osení křovatí, pletí potřebí jest.
Kom. O. vyzimovalo. Pasení, pastva na o.
O. rolník nakládá šp. m.: obilí. Km. Mokro
před vánoci zkázy na o. vodí. Kda. Kain
Abela zabil na žitném strnisku, proto o.
žitné se červená, když vychází. Kda.

Osenice, ves u Libáně. PL., Tk. III. 130.,
137.

Osenina, y, f. = osení, die Saat. Ros.

Oseniště, ě, n. (nové), místo, kde osení
jest, die Saatstelle. Jg.

Osep, spu, osyp, u, m., osypání, die Um-,
Beschüttung. Ospem se bídy hrnou. Mus.,
Č. M. 619. — O., suté obilí (desátek, de-
putat), Schüttgetreide, n. Vz Gl. 209. Ospy
dávati (obilný úrok). Ros. Obroční osypy
na míru přijímá. V. Bez platů, ospův, robot.
Boč. Kdoby na menší míru jakýkoliv o. pro-
dával. Sněm. 1556. Který pán obilné ospy
má. Ib. 1546. — O., zrní zvěři prosypávané.
Us. Dch. — O., vyměřená míra obilí jakož
i všeho, čeho k výživě čeládky třeba jest,
v určitý čas buď denně buď měsíčně od
správce domů čeledínům dávaná, obrok,
nářez. Hý. Správec dává osep. Sš. L. 126.,
127.

Osepník, a, m., kdo osep sháněl. 1717.

Osepný, osepní, k ospu náležitý. O. obilí,
D., ječmen, pšenice, Us.; ovčáci (kterým
ospem se platí). L. O. platník, kdo ospem
(mit Getreidezehent) platí, Ms. 1521., plat,
die Zahlung des Zinses in Getreide. Gl. 210.

Oserov, a, m., jm. ulice v Podskalí v Praze.
Cf. Osí.

Oses, a, m., podsvinče, Ferkel, n. Jád.
Cf. Osse.

Osésti, vz Osednouti.

Oset, u a ostu a osta, m., ostí, n., osten,
bodec, kel,.Stachel, m. D., Sš. I. 391. — O.,
bodlák, býlí ostnaté, tribulus, der Burzeldorn.
Bibl. Nechať mi sě urodí miesto obilé oset.
BO. Bude ostr jako oset. BO.

Osetek, tku, m., osetky, pl., osení, be-
säete Felder. Us.

Osetí, n., osení. V.

Oséti, osíti, osáti, oseji, él, el, íl, il, ál,
et, it, át, etí, ití, átí (dříve: osen, ení); osí-
vati, osévati = zaseti, besäen, be-, ansamen,
übersäen. D. — co: pole. V. Pojď tam na
to sv. pole, jež pán světa osívá. Sš. Bs. 43. —
Br. O. dědinu. Jel. — co čím: zemi obilím.
Háj. — kdy jak. Na zimu málo osili. Háj.
Osívá cizí poje na třetí mandel. Ros. Rolí
ob rok osívali. V.

Osetí, n., die Besamung. Dch.

Osetka, y, f., houska, Stritzel, m. — O.,
hruda másla. Na Mor.

Osetý; oset, a, o, besäet. — čím : kvítím.
Sš.

Osev, u, m. = osení, die Saat. Rk.

Osevák, u, m., náčiní k čistění obilí,
Getreidefege, f. Us. u Petrov. Dch.

Osevek, vku, m., osetí, die Aussaat. Um.
les.

Oschápnouti se, ul, utí = osopiti se,
anfahren. Us. Chmela.

Oschlý, treuge, vertrocknet, abgetrocknet.
O. obilí. Us.

Oschnouti, chnul a osechl, utí; osychati,
oschýnati, trocken werden. Když oschne
země. Solf. — s čeho. Slzy s očí osychají.
Puch. — kde: prádlo na slunci, na větru
osychá.

Osí, adj., k osi n. k ose náležitý, Achsen-.
Osí kosť. Sal. — O. = vosí, Wespen-. Jg. —
O. (vrch), der Osser, v Šumave. Na Osím.
Dch. — O., ího, n., ves u Milevska, Wusy;
ves u Krumlova, Schönfelden.

Osice, ves u Pardubic. PL.

Osíci, vz Osahati.

Osičany, dle Dolany, ves u Kojetína. PL.

Osičko, a, n., ves u Holešova na Mor.
PL.

Osidelný, osidlo strojící, hinterlistig. Nej.

Osidlati; osídliti, il, en, ení = osidlem
chytiti, zaplésti, in 'die Schlinge fangen, ver-
stricken. Myslíš sobě sto cest, kudyby osidlati
a oklamati mohl. Boč. exc. 1410. — koho:
nepřátely, St. skl., něčí srdce. Ben. Jestli
že by srdce zlý duch osidial. Št. 267. —
(komu) co čím. Jeho hrdlo provazem osi-
dlavše. Leg. Osidlavše svými pasy modlám
hrdla. Pass. Někoho lstivou řečí o. Výb. I.
Maje osidlo, jímžby osidlal nohy jeho. Boč.
exc. Osidla jeho mnohú řečí lahodnú. BO.
Čáry lidi osidlovala. M. Člověk osidlán hřie-
chem (praeoccupatus). ZN. Osídlen jsi slovy
svých úst (illaqueatus). BO.

Osídliti, vz Osidlati.

Osídliti, il, en, ení = osaditi, ansiedeln.
— koho. Jg. — kam: v přís.tav. Holý.

Osidlo (lépe než osidlo, Jg., Ht. Zv. 44.,
od skr. kořene si ligare. Ht. ib.), osidélko,
a, n. — O. = sídlo, provaz. V., GR. Strick,