Předchozí (408)  Strana:409  Další (410) |
|
|||
409
|
|||
|
|||
Strang, m.. Seil, n. Osidlem hrdlo odníti. V.
Oběsiti se osidlem. Rvač., Štelc. Budú vám na osidlo (laqueus) i na podvrtel (offendi- culum, úraz). BO. — O., pletka, lapačka, oko, smyčka, léčka, sklonka, Schlinge, Ma- sche, f., Fallstrick, m. Pytláci zvěř do osidla, sklonu, líček, oklisek, pletek, drhličky, za- klísky, smečky chytají. Vz Pasť. Pt. Osidla komu klásti, položiti, strojiti, léceti; do osidla chytiti; osidlem polapiti; v osidlo zaplésti, zamásti; osidly zaplésti. V., D. Ptáčník ptáky osidel smečkami chytá. Kom. Z osidel se vy- prostiti. Rkk. O. na někoho polečeno bylo. Br. Ne proto, abych vám o. polekl. ZN. Ob- klíčen jsi o-dly. BO. O-dla spletená roztrh- nouti. Kom. O. uvrci na koho (svým rozka- zům ho podmaniti). Sš. I. 215. Do osidel se zaplésti. V. Někoho z osidel vyplésti. V. Z osidel lotrů vymknouti; osidel se uvaro- vati. Kram. V o. polapiti, lapiti. V. V osidla uhoditi. Háj. O. před někým klásti. Háj. V osidla padnouti, Št., upadnouti. Alx. Do osidel někoho lákati. Nt. O. lovcové. BO. Osidlovati, in Fallstricke fangen. Živote
pln jsi osidel se všech stran, ty jich na sobě osidluješ (osydlyješ, ib.). Smrť Jer. rkp. 1410. Osieci = osíci, osáhnouti, umfassen. Výb.
1. 649.
Osika, vz Osyka.
Osikati, čím: bolestí,vor Schmerz zischen.
Us. Beroun. — Jg. Osíknouti, knul a kl, utí, vz Osákati. —
O. = zhubeněti. Na mor. Zlínsku. Brt. Osikovec, vce, m., ves u Ml. Vožice. PL.
Osiliti, il, en, ení, osilniti, il, ěn, ění, osi-
lovati, osilňovati, befestigen. Ros. Osímí, n. = osemení. Rostl.
Osina, vosina, osinka, y, f., ostrý konec
klasu, ost, ostí, arista, Granne, f.. Hachel, Sta- chel, m. O., štětinovitá prodíouženina ze- vnitřní plochy zrna obilního, mající na dvou stranách ostré pilovité, k jednomu konci obrácené zuby. S. N. Klasy s vosinami (vosi- naté). Kom. Klas bez vosiny. V. Osiny po- tracovati (ztráceti). Kouble. — O., vosina, vosí hnízdo, das Vespennest. Us. Boč. Osinák, a, m., altherurus, rod dikobrazů.
Ssav. Osinalice, ves u Dubé. PL.
Osinatý, plný osin, voll Grannen, gespitzt. O. klas. Kom. Osinek, nku, osinec, nce, m., Asbesth,
skládá se z vláskovitých, mnohdy dlouhých lesklých vláken souběžných n. různoběžných: amianth, osinek obecný, o. drevnatý, skalní kůže. O. je vláknitá odrůda buď amfibolu, buď augitu aneb hadce. Bř. O. hadcový či Chrysotil. Bř. N. 139. Vz Tvrdokam, KP. III. 11, Bř. N. 174., 175.
Osiněnec, nce, m., aristea, rostl. česne-
kovitá. Rostl. Borstenlilie. Rk. Osinice, e, f., aristida. Rostl.
Osinokalich, u, m., phinia. Rostl.
Osinorožka, y, f., loxocera, hmyz mu-
chovitý, Krok., Langhornfliege, f. Rk. Osinosímka, y, f., atherosperma. Rostl.
Osiřalosť, osiřelosť, i, f., siroba, Sš. I.
300. Verwaisung, f., Waisenstand, m. O. po otci, Vaterlosigkeit. f. D. |
Osiřalý, osiřelý = sirotek, sirý, verwai-
set, waise, der Waisling. Osiřalý, D., Kom., V., Rad. zvíř.; osiřelý. Jel., Br. — po kom: po otci, po matce, vater-, mutterlos, D.; žena po muži osiřalá. V. O. úl (bez matky). Všk. Vz Osiřeti. Osirčiti, il, en, ení, osirkovati, schwefeln.
Rostl. Osiřelý, vz Osiřalý.
Osiřeti, 3. os. pl. -ejí, el, ení = osaměti,
svých zbavenu býti, verwaisen, eine Waise werden. Jg. — abs. Takť osiří matka tvá. Br. Již jsem tak osiřel, jako javor v lese, když s něho list opadá, on se smutně nese. Sš. 462. — po kom: po otci. D. I osta žena osiřevši po dvú synů a po muži. BO. Když země osiří po pánu a bez pána jest. Tov. 6. — s kým. Osiřela s osmi dětmi. Ros. — kdy. Osiřelo dítě o půl druhém létě. Suš. pís. Ale že v letech osmi osiřal. V. Osiřičniti, il, ěn, ění, schwefelig machen.
Presl. Osiri-s, da, m., starý král egyptský, jako
bůh ctěn. Vz S. N. — Osiridův, -ova, -ovo. Osiřiti, il, en, ení = sirým učiniti, sirot-
kem, verwaisen, zum Waisen machen. — co, koho čím: zemi (zabitím krále). Dal. 162., 191. Osíti, vz Oséti.
Ositý; osit, a, o, besäet. V.
Osívací, k osívání sloužící, Säe-. Vaň.
hosp. Osivělosť, i, f., osivění, das Grauwerden,
Grausen. L. Osivělý, grau geworden.
Osivěti, 3. os. pl., ějí, ěn, ění = sivým
se státi, grau werden. L. Osívka, y, f., draba. O. zední, d. muralis;
o. chudina n. nouze, d. verna, rostl. FB. 73. Osk, Pref., lépe : vosk.
Oska, y, ť., malá osa.' Vz Osa.
Oskabiti se, ušklíbati se, škeřiti se, das
Maul verzerren, fletschen. — se na koho. Zhlaň, jež se naň zdola oskabila. Sš. Zj. 376. Oskakovati, vz Oskočiti.
Oskava, y, f., Oskau, ves u Unčova. PL.
Oskeruše, oškeruše, oskoruše, vosko-
ruše, voškeruše, e, f., oskeruch, u, m. (Kk. 248), jeřáb domácí, sorbus domestica, Garteneberesche, Kk. 248., FB. 98., Čl. 41, strom z pokolení řeřabin. V. Strom na velikost' jako oskeruše. Ler. — O., jeřabiny, sorbus silvestris, wilder Sperberbaum. Kom. — O. chocholatá = břekyně, Ruhr-, Weissadlers- beere, Crataegus torminalis. Linn. — O., hloh, hlohové ovoce. U Rožnova, Oskerušině, č, f., ovoce oskerušové,
Sperberbeere, f. Um. les. Oskerušový, Sperberbaum- atd., vz Oske-
ruše. O. strom, ovoce. V. Oskliti, il, en, ení, verglasen. Hlas. Ně-
komu okno tlustým sklem za laciný peníz o. Osklubalý, ošklubaný, abgerupft. Aqu.
Osklubati, vz Oškubati.
Oskol, a, m., ves u Kroměříže. PL.
Oskočiti, il, en, ení; oskakovati = obsko-
čiti, umhüpfen, umspringen; zaskočiti, den Rückweg abschneiden. — koho. A jej všichni oskočichu. St. skl. Němci jej oskočivše jali. Háj. — okolo koho. Lom. — koho kde s kým: na cestě s tlupou ozbrojených. V, |
||
|
|||
Předchozí (408)  Strana:409  Další (410) |