409

Strang, m.. Seil, n. Osidlem hrdlo odníti. V.
Oběsiti se osidlem. Rvač., Štelc. Budú vám
na osidlo (laqueus) i na podvrtel (offendi-
culum, úraz). BO. — O., pletka, lapačka,
oko, smyčka, léčka, sklonka, Schlinge, Ma-
sche, f., Fallstrick, m. Pytláci zvěř do osidla,
sklonu, líček, oklisek, pletek, drhličky, za-
klísky, smečky chytají. Vz Pasť. Pt. Osidla
komu klásti, položiti, strojiti, léceti; do osidla
chytiti; osidlem polapiti; v osidlo zaplésti,
zamásti; osidly zaplésti. V., D. Ptáčník ptáky
osidel smečkami chytá. Kom. Z osidel se vy-
prostiti. Rkk. O. na někoho polečeno bylo.
Br. Ne proto, abych vám o. polekl. ZN. Ob-
klíčen jsi o-dly. BO. O-dla spletená roztrh-
nouti. Kom. O. uvrci na koho (svým rozka-
zům ho podmaniti). Sš. I. 215. Do osidel se
zaplésti. V. Někoho z osidel vyplésti. V.
Z osidel lotrů vymknouti; osidel se uvaro-
vati. Kram. V o. polapiti, lapiti. V. V osidla
uhoditi. Háj. O. před někým klásti. Háj.
V osidla padnouti, Št., upadnouti. Alx. Do
osidel někoho lákati. Nt. O. lovcové. BO.

Osidlovati, in Fallstricke fangen. Živote
pln jsi osidel se všech stran, ty jich na sobě
osidluješ (osydlyješ, ib.). Smrť Jer. rkp. 1410.

Osieci = osíci, osáhnouti, umfassen. Výb.

1. 649.

Osika, vz Osyka.

Osikati, čím: bolestí,vor Schmerz zischen.
Us. Beroun. — Jg.

Osíknouti, knul a kl, utí, vz Osákati. —
O. = zhubeněti. Na mor. Zlínsku. Brt.

Osikovec, vce, m., ves u Ml. Vožice. PL.

Osiliti, il, en, ení, osilniti, il, ěn, ění, osi-
lovati, osilňovati, befestigen. Ros.

Osímí, n. = osemení. Rostl.

Osina, vosina, osinka, y, f., ostrý konec
klasu, ost, ostí, arista, Granne, f.. Hachel, Sta-
chel, m. O., štětinovitá prodíouženina ze-
vnitřní plochy zrna obilního, mající na dvou
stranách ostré pilovité, k jednomu konci
obrácené zuby. S. N. Klasy s vosinami (vosi-
naté). Kom. Klas bez vosiny. V. Osiny po-
tracovati (ztráceti). Kouble. — O., vosina,
vosí hnízdo, das Vespennest. Us. Boč.

Osinák, a, m., altherurus, rod dikobrazů.
Ssav.

Osinalice, ves u Dubé. PL.
Osinatý, plný osin, voll Grannen, gespitzt.
O. klas. Kom.

Osinek, nku, osinec, nce, m., Asbesth,
skládá se z vláskovitých, mnohdy dlouhých
lesklých vláken souběžných n. různoběžných:
amianth, osinek obecný, o. drevnatý, skalní
kůže. O. je vláknitá odrůda buď amfibolu,
buď augitu aneb hadce. Bř. O. hadcový či
Chrysotil. Bř. N. 139. Vz Tvrdokam, KP. III.

11, Bř. N. 174., 175.

Osiněnec, nce, m., aristea, rostl. česne-
kovitá. Rostl. Borstenlilie. Rk.

Osinice, e, f., aristida. Rostl.

Osinokalich, u, m., phinia. Rostl.

Osinorožka, y, f., loxocera, hmyz mu-
chovitý, Krok., Langhornfliege, f. Rk.

Osinosímka, y, f., atherosperma. Rostl.

Osiřalosť, osiřelosť, i, f., siroba, Sš. I.
300. Verwaisung, f., Waisenstand, m. O. po
otci, Vaterlosigkeit. f. D.

Osiřalý, osiřelý = sirotek, sirý, verwai-
set, waise, der Waisling. Osiřalý, D., Kom.,
V., Rad. zvíř.; osiřelý. Jel., Br. — po kom:
po otci, po matce, vater-, mutterlos, D.; žena
po muži osiřalá. V. O. úl (bez matky). Všk.
Vz Osiřeti.

Osirčiti, il, en, ení, osirkovati, schwefeln.
Rostl.

Osiřelý, vz Osiřalý.

Osiřeti, 3. os. pl. -ejí, el, ení = osaměti,
svých zbavenu býti, verwaisen, eine Waise
werden. Jg. — abs. Takť osiří matka tvá.
Br. Již jsem tak osiřel, jako javor v lese,
když s něho list opadá, on se smutně nese.
Sš. 462. — po kom: po otci. D. I osta
žena osiřevši po dvú synů a po muži. BO.
Když země osiří po pánu a bez pána jest.
Tov. 6. — s kým. Osiřela s osmi dětmi.
Ros. — kdy. Osiřelo dítě o půl druhém
létě. Suš. pís. Ale že v letech osmi osiřal. V.

Osiřičniti, il, ěn, ění, schwefelig machen.
Presl.

Osiri-s, da, m., starý král egyptský, jako
bůh ctěn. Vz S. N. — Osiridův, -ova, -ovo.

Osiřiti, il, en, ení = sirým učiniti, sirot-
kem, verwaisen, zum Waisen machen. — co,
koho čím: zemi (zabitím krále). Dal. 162., 191.

Osíti, vz Oséti.

Ositý; osit, a, o, besäet. V.

Osívací, k osívání sloužící, Säe-. Vaň.
hosp.

Osivělosť, i, f., osivění, das Grauwerden,
Grausen. L.

Osivělý, grau geworden.

Osivěti, 3. os. pl., ějí, ěn, ění = sivým
se státi, grau werden. L.

Osívka, y, f., draba. O. zední, d. muralis;
o. chudina n. nouze, d. verna, rostl. FB. 73.

Osk, Pref., lépe : vosk.

Oska, y, ť., malá osa.' Vz Osa.

Oskabiti se, ušklíbati se, škeřiti se, das
Maul verzerren, fletschen. — se na koho.
Zhlaň, jež se naň zdola oskabila. Sš. Zj. 376.

Oskakovati, vz Oskočiti.

Oskava, y, f., Oskau, ves u Unčova. PL.

Oskeruše, oškeruše, oskoruše, vosko-
ruše, voškeruše, e, f., oskeruch, u, m.
(Kk. 248), jeřáb domácí, sorbus domestica,
Garteneberesche, Kk. 248., FB. 98., Čl. 41,
strom z pokolení řeřabin. V. Strom na velikost'
jako oskeruše. Ler. — O., jeřabiny, sorbus
silvestris, wilder Sperberbaum. Kom. — O.
chocholatá = břekyně, Ruhr-, Weissadlers-
beere, Crataegus torminalis. Linn. — O., hloh,
hlohové ovoce. U Rožnova,

Oskerušině, č, f., ovoce oskerušové,
Sperberbeere, f. Um. les.

Oskerušový, Sperberbaum- atd., vz Oske-
ruše. O. strom, ovoce. V.

Oskliti, il, en, ení, verglasen. Hlas. Ně-
komu okno tlustým sklem za laciný peníz o.

Osklubalý, ošklubaný, abgerupft. Aqu.

Osklubati, vz Oškubati.

Oskol, a, m., ves u Kroměříže. PL.

Oskočiti, il, en, ení; oskakovati = obsko-
čiti, umhüpfen, umspringen; zaskočiti, den
Rückweg abschneiden. — koho. A jej všichni
oskočichu. St. skl. Němci jej oskočivše jali.
Háj. — okolo koho. Lom. — koho kde
s kým: na cestě s tlupou ozbrojených. V,