410

Oskominy = laskominy. Us. v Opav. a
na Mor. Pk.. Jg.

Oskořínek, nka, m., ves u Nimburka. PL.

Oskoruše, e, f., vz Oskeruše. — O., hloh.
U Rožnova.

Oskoruší, n., ovoce hlohu, hložinky,Weiss-
dornbeeren. Us. u Rožnova. Koled. vánoč.

Oskové, lat. Osci, jeden z nejstarších ná-
rodu v Italii, jenž sídlel původně v Kam-
panii. S. N.

Oskřekati se, oskřeknouti se, ul, ut,
utí, zastr., obořiti, se, osupiti se na koho,
anfahren, schelten. — se na koho. Dievka
oskřeknúc se na pannu obnoví jí žalost'. Št.

Oskřípec, pce, m. = skřipec. Šp.

Oskubati, oskubám a oskubi, abrupfen.

— co komu: huse peří. Us. — Vz Ošklu-
bati.

Oskuhrati, oskuhrávati = obublati, opla-
kati, bewinsen. — co. Každý peníz oskuhrá.

uskutečniti, il, ěl, ění; oskutečňovati,
verwirklichen, realisiren. Ros. — co čím.
Us.

Oskvěti, ěl, ění, erglänzen. — co. Vněšnou
tmu tam vnitřní oskvěl bleskot. Sš. Bs. 175.

Osla, y, f., na Slov. brousek sekáčů, také
oslička, y, f., der Wetzstein der Mäher. —
O., hruda másla, Wecken, m. Plk.

Oslabení, n., das Schwächen, die Schwä-
chung. V.

Oslabený; oslaben, a, o, geschwächt, schlaff.

— kde: na žilách (ochrnulý). Novotný.
Oslaběti, ěl, ění, vz Oslabnouti.
Oslabí = oslabil. Kat.

Oslabiti, il, en, ení; oslabovati, oslabívati,
nachlassen, schlaff machen. V. -- co (komu).
Já mu drobet úvazek oslabím (popustím). Ros.
O. pytlík (ve mlýně = popustiti; v obec.
mluvě: oslabnouti). Vys. O. paprslek na stavu
tkadlcovském. — se čím: nepořádným ži-
votem (= vysilovati se, schlaff, schwach
werden).

Oslablosť,i,f'.,ochablosť, ochabělosť, Schlaff-
heit, ť. D. O. tělesná, duševní. Nt. O. očí. Jg.

Oslablý, slabý, ochablý, geschwächt,
schlaff, schwach. O. ruce, srdce, prsy, oči,
žilky. Br., Zlob., Ja O. duševně, tělesně.
Nt. — v čem. Mysl v zármutku neoslablá.
Zlob.

Oslabnouti, oslábuouti, oslabí, utí,
• oslabovati = slabým učiněnu býti, omdleti,
schwach, schlaff werden, erschlaffen. V. —
abs. Lučiště ustavičně natažené snadno a
brzo oslabne. V. Jak se prve tužil, tak nyní
oslábl. Jg. Oslábnou ruce jejich. Br. Oslábnul
ako mucha. Mt. S. — čím: nemocí, hýřením.

Oslabnutí, n., das Erschlaffen, die Er-
schlaffung, Abspannung. O-tím řádu a kázně
mezi nimi. Kom.

Oslabšovati, oslabovati, schwächer ma-
chen. Sedl.

Oslad, Uslad, a, m., u starých Slovanů
bůh hodování. Krok. II. 365.
Oslada, y, f., oslazení, Versüssung. Č.

Osladčení, n, das Versüssen.

Osladčený; osladčen, a, o, versüsst. Kom.
o. jed., Jel.

Osladčiti, il, en, ení; osladčovati = osla-
diti, versüssen. -- co (čím): chléb medem.

Kom. Lačnosť osladčuje pokrmy. Jel. Práce
zpěvem sobě osladčují. Kom. — co, se
komu. Co komu o. Lom. Rodiče mají se
dítkám osladčovati (příjemnými se činiti,
sich angenehm machen.). Kom. — co kde.
Ať nám protivenství osladčí na tomto světě.
Lom.

Osladčování, n., das Versüssen. O. ně-
čeho. Kom.

Osládeř, e, m. = osladič, Süssholz, n.
Na Mor.

Osladič, osladyč, osládič, osládyč, e,
m., osladič, i, f., polypodium, na Mor. též
osladec (Hý.), Tüpfelfarn., n., Süsswurzel, f.,
rostlina. Vz Kk. 91., FB. 1., Schd. IL 261.,
Č1. 168., Sal: 226. 30. O. obecný, sladovec,
sládeč (na Mor. osládeř), p. vulgare. Jg., Kom.,
V., bukovinný, p. phegopteris. — O., milá
osoba, cukroušek.

Osladiti, il, zen, ení; oslazovati, süss
machen, versüssen. — co: kávu, D., krmě.
V. — co čím: kávu cukrem, medem. —
čeho. Oslaď Bůh besed hostinných. Aut.
ant. — co v čem, aby. Kávu v hrnci cu-
krem o., aby lépe chutnala. — co komu:
život si o. Nt.

Osladivý, versüssend. Rk.

Osladlý, süss geworden. Us.

Osladnouti, dnul a dl, utí, süss werden.
— od čeho. Voda od dřeva osladla. Br.—
čím. Us.

Oslák, a, m. = oslář. Aesop.

Oslany, dle Dolany, ves v Nitransku v
Uhřích. Vz S. N.

Oslář, e, oslák, a, m. honák oslů, der
Eseltreiber. V. — O., kdo osly hlídá, der
Eselhüter. — O., na Slov., kdo osly dělá,
prodává = brousky, Wetzsteinmacher, -Ver-
käufer. Vz Osla. Plk.

Oslátko, vz Osel.

Oslav, Oslov, a, m., ves u Písku. PL.

Oslava, y, f., oslavení, sláva, Verherrli-
chung, Feier, Glorie, f., Ruhm, m. O. vítězná,
božská, boží, andělův. Jg. Ó. jména jeho.
Kram. K o-vě něčí něco učiniti. — O., ves
u Velk. Mezeříčí. PL. — O., přítok Jihlavky.
Vz S. N.

Oslavany, dle Dolany, ms. v okr. ivan-
čickém na Mor. Vz S. N.

Oslavce, e, m., oslavitel, Verherrlicher,
Lobpreiser, m. Hus.

Oslavenec, nce, m., der Verherrlichte. Nej.

Oslavení, n. Vz Oslava.

Oslavenosť, i, f., oslavení, die Verherr-
lichung, Herrlichkeit. Ros., Měst, bož.

Oslavenství, n., oslavení. Bib.

Oslavený, verherrlicht, gefeiert. — čím
jak. Důstojností nade všecka ženská jména.
Kat. 589. Má o. dcera — nebožka, weiland.
Na Slov.

Oslavitel, e, m. = oslavce.

Oslavitelka, y, oslavitelkyně, ě, f., die
Verherrlicherin, Lobpreiserin. Jg.

Oslaviti, il, en, ení; oslavovati = slavným
učiniti, berühmt machen; posvětiti, weihen;
chváliti, velebiti, preisen, rühmen; povýšiti,
verherrlichen; vyjasniti, verklären. Jg. —
co, koho: nějaké místo (slavným učiniti).
Dal. O. Boha (velebiti). Kom, V. Bůh syna
svého oslavil (vyjasnil). D. O. něčí památku.